Pětka

BŘEZEN /2022

HISTORIE

Takto dopadla usedlost Malá u Radlic

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Škaredou středu na Farkáni

měl způsobit navigační omyl

Je pár minut po půl jedné odpoledne, když se po Praze

rozezní signál varující obyvatelstvo před leteckým

náletem. Pár sekund na to zazní nad Smíchovem směrem

na Jinonice série detonací a na obloze se stříbrně lesknou

bombardéry shazující svůj smrtící náklad na civilní

zástavbu. Mezi první zasažená místa patřily i domy na

Farkáni a statky v Radlicích. Píše se 14. únor 1945 a naše

hlavní město zažívá nejtragičtější nálet ve své historii.

P

rotektorát Čechy a Morava zůstal až do sklonku

války ušetřen masivních

leteckých útoků, jak je poznala

řada německých měst. V závěru

bojů však stále víc stoupal

strategický význam jeho zatím

ještě nenarušeného petrochemického, strojního a zbrojního

průmyslu. Bombardováním

26

této důležité výrobny hodlali

spojenečtí velitelé podlomit

nacistickému režimu poslední

zbytky jeho válečného hospodářství.

Spojenecká letadla proto napadla města v Čechách

i na Moravě, v nichž se nacházely

vojenské objekty, dopravní uzly

nebo válečný průmysl.

Smrt za špatné počasí?

Osudného dne panovalo nad

západní Evropou špatné počasí,

a to nejspíš společně s poruchou

radaru přispělo k navigačnímu omylu, který dvaašedesát

amerických „létajících pevností“

B 17 přivedl místo nad Drážďany

nad Prahu. Navzdory dobré viditelnosti nad městem, která řadě

posádek na palubách umožnila

včas rozpoznat, že nejsou nad

saskou metropolí, provedly americké letouny kobercový nálet

na civilní zástavbu. Za pouhých

pět minut krátce po poledni

shodily v širokém pásu od Radlic

přes Palackého most, Nové Město a Vinohrady až k Floře přes

150 tun bomb.

Podle poválečných statistik

zahynulo 701 lidí a dalších 1184

bylo zraněno. Úplně zničeno

bylo 68 budov, stovky jich bylo

poškozeno těžce a 2351 lehce.

V případě obětí náletu se téměř

výhradně jednalo o civilisty.

Místo zbrojovek, strategických

komunikačních uzlů nebo

kasáren německých vojsk byly

těžce zasaženy především stovky

obytných domů včetně nemocnice na Karlově náměstí, Emauzský

klášter nebo synagoga v Sázavské

ulici na Vinohradech.

Vůbec první bomby zasáhly

území v okolí smíchovského

hřbitova na Malvazinkách, ulice

kolem Farkáně a historické jádro

Radlic. Proto bývá za cíle náletu

označována i jinonická Wal-