Pětka
BŘEZEN /2022
HISTORIE
Takto dopadla usedlost Malá u Radlic
2. SVĚTOVÁ VÁLKA
Škaredou středu na Farkáni
měl způsobit navigační omyl
Je pár minut po půl jedné odpoledne, když se po Praze
rozezní signál varující obyvatelstvo před leteckým
náletem. Pár sekund na to zazní nad Smíchovem směrem
na Jinonice série detonací a na obloze se stříbrně lesknou
bombardéry shazující svůj smrtící náklad na civilní
zástavbu. Mezi první zasažená místa patřily i domy na
Farkáni a statky v Radlicích. Píše se 14. únor 1945 a naše
hlavní město zažívá nejtragičtější nálet ve své historii.
P
rotektorát Čechy a Morava zůstal až do sklonku
války ušetřen masivních
leteckých útoků, jak je poznala
řada německých měst. V závěru
bojů však stále víc stoupal
strategický význam jeho zatím
ještě nenarušeného petrochemického, strojního a zbrojního
průmyslu. Bombardováním
26
této důležité výrobny hodlali
spojenečtí velitelé podlomit
nacistickému režimu poslední
zbytky jeho válečného hospodářství.
Spojenecká letadla proto napadla města v Čechách
i na Moravě, v nichž se nacházely
vojenské objekty, dopravní uzly
nebo válečný průmysl.
Smrt za špatné počasí?
Osudného dne panovalo nad
západní Evropou špatné počasí,
a to nejspíš společně s poruchou
radaru přispělo k navigačnímu omylu, který dvaašedesát
amerických „létajících pevností“
B 17 přivedl místo nad Drážďany
nad Prahu. Navzdory dobré viditelnosti nad městem, která řadě
posádek na palubách umožnila
včas rozpoznat, že nejsou nad
saskou metropolí, provedly americké letouny kobercový nálet
na civilní zástavbu. Za pouhých
pět minut krátce po poledni
shodily v širokém pásu od Radlic
přes Palackého most, Nové Město a Vinohrady až k Floře přes
150 tun bomb.
Podle poválečných statistik
zahynulo 701 lidí a dalších 1184
bylo zraněno. Úplně zničeno
bylo 68 budov, stovky jich bylo
poškozeno těžce a 2351 lehce.
V případě obětí náletu se téměř
výhradně jednalo o civilisty.
Místo zbrojovek, strategických
komunikačních uzlů nebo
kasáren německých vojsk byly
těžce zasaženy především stovky
obytných domů včetně nemocnice na Karlově náměstí, Emauzský
klášter nebo synagoga v Sázavské
ulici na Vinohradech.
Vůbec první bomby zasáhly
území v okolí smíchovského
hřbitova na Malvazinkách, ulice
kolem Farkáně a historické jádro
Radlic. Proto bývá za cíle náletu
označována i jinonická Wal-