Pětka
www.ipetka.cz
1
1 A
utobusová zastávka
u smíchovské průmyslovky
2 O
kupační tanky u Petřína v roce 1968
3 P
rvomájový průvod na Smíchově
UKÁZKA Z KNIHY
2
3
První fáze boje skončila asi po
dvou hodinách. Dva z výsadkářů
umírají v kostele, těžce raněný
Kubiš cestou v sanitce. Zbývající
čtveřice promrzlých, hladových
a unavených mladých mužů je
odhodlaná bojovat do konce. „Jsme
Češi, nikdy se nevzdáme, slyšíte?
Nikdy!“ odpovídají na opakované
výzvy ke kapitulaci. Nakonec
se pronásledovatelům podařilo
proniknout do krypty, ještě předtím
ale zaznějí čtyři výstřely. Raději
smrt než ohrozit životy pomocníků
a příslušníků domácího odboje,
kteří výsadkářům zajistili zázemí
dodávkami potravin, informací
a falešných dokumentů nebo jim
poskytovali útočiště ve svých bytech.
I tak už je pro mnohé pozdě. Dosud
nevídaná vyšetřovací mašinerie
spuštěná hned po atentátu
nese ovoce. Tisíce odhalených
a vzájemně propojených nitek
tvořících síť kontaktů s výsadkáři
ukazují na konkrétní osoby, k jejichž
domovům zamířili příslušníci tajné
státní policie. Hlavním spojencem
vyšetřovatelů přitom byl strach,
zesílený popravami, vykonávanými
den co den na kobyliské střelnici.
Mezi oběťmi je i František Couf,
architekt nedávno dostavěného
košířského kostela sv. Jana
Nepomuckého, a spolu s ním
byla popravena i jeho manželka
Josefa. V noci z 9. na 10. června
vtrhlo gestapo i na smíchovskou
faru, odkud odvlekli do Petschkova
paláce k výslechům zdejší kaplany
a kostelníky, kde je „nechali
stát dvě hodiny u zdi a pak je
rozdělili do cel“. Otázky gestapáci
směřovali na aktivity arciděkana
Jana Paulyho. Kaplan Josef
Hájek byl nejspíš pro schvalování
atentátu deportován do Terezína
a později do koncentračního tábora
v Dachau, odkud už se do vlasti
nevrátil. Pauly byl pro veřejný
vliv, autoritu a podporu odboje
internován v klášterním areálu
v Zásmukách, kde umírá v prosinci
1944. V Buchenvaldu skončil
jeho synovec. Atentát se tak stal
jen vhodnou záminkou pro další
likvidaci českých elit.
9