Pětka
ÚNOR /2022
HISTORIE
VÝROČÍ
V zápase o Velkou Prahu
Letos v lednu tomu bylo
sto let, co vešel v platnost
zákon, jímž došlo k dosud
nejvýznamnějšímu rozšíření
hlavního města Prahy.
Celkem tehdy bylo připojeno
sedmatřicet obcí a osad.
Počet obyvatel se ztrojnásobil
přibližně na 676 tisíc.
J
ak se vyvíjela jednání o připojení
a jak se změnila situace samosprávy z perspektivy historických sídelních jednotek současné páté městské
části, připomene následující článek,
který vznikl v rámci příprav publikace
mapující historii území MČ Praha 5
ve dvacátém století.
Vznik a počátky města Prahy
Za administrativní počátek vzniku
města Prahy je pokládán rok 1784.
Tehdy císař Josef II. vydal patent
o spojení Hradčan, Malé Strany,
Starého Města a Nového Města,
čímž vzniklo Královské hlavní město
Praha – jediná obec pod jedním
magistrátem. Pražští měšťané volili
své zástupce do měšťanského výboru,
který dále volil purkmistra, vicepurkmistry a magistrátní rady.
Na čas o toto právo volby samosprávy pražští měšťané přišli, ale
v souvislosti s revolučními událostmi
roku 1848 jej znovu získali, a nově
také všechna města a obce v království, včetně Smíchova a ostatních obcí
tvořících dnes pátou městskou část.
Občané volili zastupitelstvo, a to zase
radu a starostu, přičemž v Praze se zastupitelstvo nazývalo sborem obecních
starších.
Budova někdejší
radnice spojených
obcí Hlubočepy
a Zlíchov v roce
1922 ztratila svou
funkci
další aglomerace a vzájemné soužití
přinášelo problémy, zejména týkající
se dopravní infrastruktury a sítí, které
bylo nutné řešit. Ideálně na společné
platformě. Už v roce 1850 byl k Praze
připojen Josefov a v letech 1883 až
1901 následovaly Vyšehrad, Holešovice-Bubny nebo Libeň.
První rozšíření
Praha coby hospodářsky silný a průmyslově vyspělý celek se zvyšujícím se
počtem obyvatelstva potřebovala rozšířit své území. Za branami historické
Prahy, na jejích předměstích, rostly
Za administrativní počátek
vzniku města Prahy
je pokládán rok 1784.
Alois Jenšovský. Starosta Smíchova z let 1919–1923
a následně starosta obvodu Praha XVI
26
Všechny další návrhy ovšem
narazily na trvalý odpor jednak státní
správy, ale i na odmítavá stanoviska
některých obcí. Pražská radnice, která
se již nemusela v této době obávat
ztráty svých privilegií a mocné pozice,
započala „zápas o Velkou Prahu“.
Vzestup Smíchova a Košíř
Zformováním moderní obecní samosprávy ve čtyřicátých až šedesátých
letech devatenáctého století vznikly na
území dnešní MČ Praha 5 nejprve čtyři
suverénní samosprávné obce – a to
Smíchov spolu s Košířemi, Hlubočepy
se Zlíchovem, Motol a Jinonice s Butovicemi a Radlicemi. Až později se Košíře a Radlice osamostatnily. Smíchov
a Košíře v druhé polovině devatenáctého století zažívaly nebývalý vzestup
počtu obyvatel stimulovaný zejména
rozvojem smíchovského průmyslu.
Vzestup obou předměstských obcí
završilo jejich povýšení na města. Ze
Smíchova se tehdy stala moderní sídelní jednotka a jeho starosta vlivnou
osobou celostátní politiky. Není divu,
že si vedení obou měst nepřálo o svou
místní moc a své výsady přijít. Nebyl
to ale jediný z důvodů, proč komunální elity odmítaly připojení k hlavnímu
městu.
Za vším hledej peníze
První návrhy na připojení dostal
Smíchov už v padesátých letech, tehdy
radnice rázně odmítla. V osmdesátých letech se hlavními tématy staly
dodávky plynu a zavedení vodovodu.
Jednání Praha vedla se všemi většími