Pětka

ÚNOR /2022

HISTORIE

VÝROČÍ

V zápase o Velkou Prahu

Letos v lednu tomu bylo

sto let, co vešel v platnost

zákon, jímž došlo k dosud

nejvýznamnějšímu rozšíření

hlavního města Prahy.

Celkem tehdy bylo připojeno

sedmatřicet obcí a osad.

Počet obyvatel se ztrojnásobil

přibližně na 676 tisíc.

J

ak se vyvíjela jednání o připojení

a jak se změnila situace samosprávy z perspektivy historických sídelních jednotek současné páté městské

části, připomene následující článek,

který vznikl v rámci příprav publikace

mapující historii území MČ Praha 5

ve dvacátém století.

Vznik a počátky města Prahy

Za administrativní počátek vzniku

města Prahy je pokládán rok 1784.

Tehdy císař Josef II. vydal patent

o spojení Hradčan, Malé Strany,

Starého Města a Nového Města,

čímž vzniklo Královské hlavní město

Praha – jediná obec pod jedním

magistrátem. Pražští měšťané volili

své zástupce do měšťanského výboru,

který dále volil purkmistra, vicepurkmistry a magistrátní rady.

Na čas o toto právo volby samosprávy pražští měšťané přišli, ale

v souvislosti s revolučními událostmi

roku 1848 jej znovu získali, a nově

také všechna města a obce v království, včetně Smíchova a ostatních obcí

tvořících dnes pátou městskou část.

Občané volili zastupitelstvo, a to zase

radu a starostu, přičemž v Praze se zastupitelstvo nazývalo sborem obecních

starších.

Budova někdejší

radnice spojených

obcí Hlubočepy

a Zlíchov v roce

1922 ztratila svou

funkci

další aglomerace a vzájemné soužití

přinášelo problémy, zejména týkající

se dopravní infrastruktury a sítí, které

bylo nutné řešit. Ideálně na společné

platformě. Už v roce 1850 byl k Praze

připojen Josefov a v letech 1883 až

1901 následovaly Vyšehrad, Holešovice-Bubny nebo Libeň.

První rozšíření

Praha coby hospodářsky silný a průmyslově vyspělý celek se zvyšujícím se

počtem obyvatelstva potřebovala rozšířit své území. Za branami historické

Prahy, na jejích předměstích, rostly

Za administrativní počátek

vzniku města Prahy

je pokládán rok 1784.

Alois Jenšovský. Starosta Smíchova z let 1919–1923

a následně starosta obvodu Praha XVI

26

Všechny další návrhy ovšem

narazily na trvalý odpor jednak státní

správy, ale i na odmítavá stanoviska

některých obcí. Pražská radnice, která

se již nemusela v této době obávat

ztráty svých privilegií a mocné pozice,

započala „zápas o Velkou Prahu“.

Vzestup Smíchova a Košíř

Zformováním moderní obecní samosprávy ve čtyřicátých až šedesátých

letech devatenáctého století vznikly na

území dnešní MČ Praha 5 nejprve čtyři

suverénní samosprávné obce – a to

Smíchov spolu s Košířemi, Hlubočepy

se Zlíchovem, Motol a Jinonice s Butovicemi a Radlicemi. Až později se Košíře a Radlice osamostatnily. Smíchov

a Košíře v druhé polovině devatenáctého století zažívaly nebývalý vzestup

počtu obyvatel stimulovaný zejména

rozvojem smíchovského průmyslu.

Vzestup obou předměstských obcí

završilo jejich povýšení na města. Ze

Smíchova se tehdy stala moderní sídelní jednotka a jeho starosta vlivnou

osobou celostátní politiky. Není divu,

že si vedení obou měst nepřálo o svou

místní moc a své výsady přijít. Nebyl

to ale jediný z důvodů, proč komunální elity odmítaly připojení k hlavnímu

městu.

Za vším hledej peníze

První návrhy na připojení dostal

Smíchov už v padesátých letech, tehdy

radnice rázně odmítla. V osmdesátých letech se hlavními tématy staly

dodávky plynu a zavedení vodovodu.

Jednání Praha vedla se všemi většími