Museum skla Portheimka
Štefánikova 68/12, Praha 5-Smíchov
zasaženi bouří a klidem
škola Vladimíra Kopeckého 1990–2008
21. 12. 2021 – 6. 3. 2022
Kurátorka Helena Musilová
Museum skla Portheimka
představuje novou výstavu
Z našich doprovodných programů
12. 2. | 10:30–17:30
Tabula rasa – workshop pro děti a dospělé
26. 2. | 10:30–17:30
Váza z Vesela – workshop pro děti a dospělé
10. 2. a 1. 3. | 17:00
Kurátorská komentovaná prohlídka Zasaženi bouří a klidem –
škola Vladimíra Kopeckého 1990–2008
s kurátorkou Helenou Musilovou
Otevírací doba úterý–neděle: 10–18 hod.
více na www.museumportheimka.cz
Design © Matěj Bárta, foto © Ondřej Kocourek
Vladimír Kopecký, legenda českého i světového výtvarného umění, působil v letech 1990–2008 jako vedoucí Ateliéru skla Vysoké
školy uměleckoprůmyslové v Praze. Za tuto dobu vychoval celou
řadu studentů – možná lépe ovlivnil, než vychoval –, jeho nedogmatický a komplexně rozvíjející způsob výuky měl pro mnoho
z nich iniciační význam. Předestřel jim cestu k otevřenému chápání vzniku díla a umělecké tvorby, v němž nemusí platit žádná
omezení kromě těch, která si umělec se vší pokorou, odpovědností a odvahou stanoví sám. Na tom, že „věc má mít tajemství“,
jako na důležitém poselství ateliérových schůzek, se shodli téměř všichni jeho bývalí posluchači. Stejně tak na důrazu na individuální vyjádření v tom médiu, které se k myšlené ideji váže.
Nebylo možné vystavit ukázky prací všech studentů a stážistů, kteří Kopeckého ateliérem prošli. Pokusili jsme se představit co nejpestřejší „vzorek“, různé ročníky absolutoria, rozličná
média (je zajímavé, kolik původních „sklářů“ se právě pod vlivem
Kopeckého od skla rozběhlo k dalším výtvarným médiím a technikám), rozmanitá témata, materiálové i obsahové experimenty…
Vystavujících čtrnáct absolventů je doplněno o „hosta“ výstavy,
o práci sklářského výtvarníka Mariana Volrába, který byl na akademické půdě Kopeckého asistentem, spolu s ním se podílel na
formování studentů, ale také Kopeckého podněty sám přijímal.
Výstava Zasaženi bouří a klidem není pojímána jako hommage à Kopecký. Jednotlivá díla a úvodní krátké autorské textové vstupy mají charakterizovat vztah daného výtvarníka ke
Kopeckému, vazbu, to, co si ze soubytí s ním odnesl, impulz do
dalšího profesního a často i osobního života. Některá vystavená díla vznikla přímo pro tuto expozici, jiná autoři zvolili s tím, že
jejich prostřednictvím vnímají souvislost s Kopeckého pedagogickým působením či že vyjadřují cestu, kterou díky němu ušli.
Cestu velmi svobodné, autentické tvorby.