Pětka
www.ipetka.cz
Plán Hlavního
města Prahy
po rozšíření
z roku 1922
obcemi a předměstími ve svém okolí,
z nichž některé přijaly. To ale nebyl
případ Smíchova. Důvodem byla
zejména ta okolnost, že po připojení
by se zvýšila jak sazba potravní daně,
tak tzv. činžovní daň.
Vlivnou skupinou na Smíchově
přitom tehdy byli právě majitelé
činžovních domů, kteří bohatli na
pronájmu bytů dělníkům i příslušníkům stále početnější střední třídy.
Spojení s Prahou by je o část zisku
připravilo. Další snahy o jednání na
přelomu století zkrachovaly i na ne
ochotě Prahy ponechat připojovaným
obcím požadovanou míru autonomie.
S ohledem na velké investice (vodovod, kanalizace) se nakonec v roce
1909 podařilo nalézt kompromis
a po schválení dohody zastupitelstvy
byly v roce 1911 podepsány smlouvy
o připojení.
Nicméně jak námitky okresních
výborů, tak blokování zemského sněmu německo-českým národnostním
konfliktem slučovací proces zbrzdily.
Vypuknutí světové války a zásobovací
i jiné problémy proces zcela zmrazily
a obnoven byl až po utichnutí zbraní
v říjnu 1918.
Zákon o Velké Praze
Po vyhlášení samostatnosti se rozšíření hlavního města stalo jednou
z priorit. Potřebný zákon o vytvoření
Od roku 1923 bylo území
hlavního města rozděleno
celkem do devatenácti
obvodů označených vždy
římskou číslicí.
Velké Prahy byl schválen Národním shromážděním 8. února 1920
s účinností od 1. ledna 1922. Nově
bylo k Praze připojeno sedmatřicet
sídelních jednotek. Od roku 1923
bylo území hlavního města rozděleno
celkem do devatenácti obvodů označených vždy římskou číslicí. Smíchov
s Hlubočepy, Zlíchovem, Radlicemi
a Malou Chuchlí společně vytvořily
obvod Praha XVI, zatímco Košíře,
Motol, Jinonice a Butovice se staly
součástí obvodu Praha XVII. Radnice
obou někdejších měst byly sídly místních výborů (zastupitelstev) a volily si
místní radu na čele se starostou.
Disponovaly i jistými kompetencemi a vlastním rozpočtem. Hlavní
slovo na území Velké Prahy ale získalo
stočlenné ústřední zastupitelstvo a jím
volené exekutivní orgány. V čele měst-
ské rady stanul primátor a činnost
zahájil magistrát coby výkonný úřad
ústředního zastupitelstva a městské
rady. V každém obvodu vznikly magistrátní úřadovny.
První komunální volby
Celý proces zakončily na podzim 1923
první komunální volby sjednocené
Velké Prahy. A to jak do ústředního
zastupitelstva, tak do zastupitelstev
jednotlivých obvodů. V Praze XVI
získali nejvíc hlasů národní demokraté (strana národně-liberálního
rázu), o něco méně českoslovenští
socialisté, dále sociální demokraté,
komunisté a lidovci. Významnější
počty hlasů měl německý dělnický
blok nebo živnostníci. Na Praze
XVII vyhráli s výrazným náskokem
komunisté, po nich národní socialisti
a podobnou sílu voličského mandátu
dostali sociální demokrati a demokrati
národní. Smíchovští starostou zvolili
národního socialistu a kovodělníka
Aloise Jenšovského. V čele košířské
radnice stanul také národní socialista
František Kohlík, kterého proti kandidátu vítězné komunistické strany
podpořili zastupitelé všech ostatních
stran. Zahájena byla nová etapa historie hlavního města i jeho jednotlivých
samosprávných obvodů. n
Pavel Fabini
27