Pětka

www.ipetka.cz 

Plán Hlavního

města Prahy

po rozšíření

z roku 1922

obcemi a předměstími ve svém okolí,

z nichž některé přijaly. To ale nebyl

případ Smíchova. Důvodem byla

zejména ta okolnost, že po připojení

by se zvýšila jak sazba potravní daně,

tak tzv. činžovní daň.

Vlivnou skupinou na Smíchově

přitom tehdy byli právě majitelé

činžovních domů, kteří bohatli na

pronájmu bytů dělníkům i příslušníkům stále početnější střední třídy.

Spojení s Prahou by je o část zisku

připravilo. Další snahy o jednání na

přelomu století zkrachovaly i na ne­

ochotě Prahy ponechat připojovaným

obcím požadovanou míru autonomie.

S ohledem na velké investice (vodovod, kanalizace) se nakonec v roce

1909 podařilo nalézt kompromis

a po schválení dohody zastupitelstvy

byly v roce 1911 podepsány smlouvy

o připojení.

Nicméně jak námitky okresních

výborů, tak blokování zemského sněmu německo-českým národnostním

konfliktem slučovací proces zbrzdily.

Vypuknutí světové války a zásobovací

i jiné problémy proces zcela zmrazily

a obnoven byl až po utichnutí zbraní

v říjnu 1918.

Zákon o Velké Praze

Po vyhlášení samostatnosti se rozšíření hlavního města stalo jednou

z priorit. Potřebný zákon o vytvoření

Od roku 1923 bylo území

hlavního města rozděleno

celkem do devatenácti

obvodů označených vždy

římskou číslicí.

Velké Prahy byl schválen Národním shromážděním 8. února 1920

s účinností od 1. ledna 1922. Nově

bylo k Praze připojeno sedmatřicet

sídelních jednotek. Od roku 1923

bylo území hlavního města rozděleno

celkem do devatenácti obvodů označených vždy římskou číslicí. Smíchov

s Hlubočepy, Zlíchovem, Radlicemi

a Malou Chuchlí společně vytvořily

obvod Praha XVI, zatímco Košíře,

Motol, Jinonice a Butovice se staly

součástí obvodu Praha XVII. Radnice

obou někdejších měst byly sídly místních výborů (zastupitelstev) a volily si

místní radu na čele se starostou.

Disponovaly i jistými kompetencemi a vlastním rozpočtem. Hlavní

slovo na území Velké Prahy ale získalo

stočlenné ústřední zastupitelstvo a jím

volené exekutivní orgány. V čele měst-

ské rady stanul primátor a činnost

zahájil magistrát coby výkonný úřad

ústředního zastupitelstva a městské

rady. V každém obvodu vznikly magistrátní úřadovny.

První komunální volby

Celý proces zakončily na podzim 1923

první komunální volby sjednocené

Velké Prahy. A to jak do ústředního

zastupitelstva, tak do zastupitelstev

jednotlivých obvodů. V Praze XVI

získali nejvíc hlasů národní demokraté (strana národně-liberálního

rázu), o něco méně českoslovenští

socialisté, dále sociální demokraté,

komunisté a lidovci. Významnější

počty hlasů měl německý dělnický

blok nebo živnostníci. Na Praze

XVII vyhráli s výrazným náskokem

komunisté, po nich národní socialisti

a podobnou sílu voličského mandátu

dostali sociální demokrati a demokrati

národní. Smíchovští starostou zvolili

národního socialistu a kovodělníka

Aloise Jenšovského. V čele košířské

radnice stanul také národní socialista

František Kohlík, kterého proti kandidátu vítězné komunistické strany

podpořili zastupitelé všech ostatních

stran. Zahájena byla nová etapa historie hlavního města i jeho jednotlivých

samosprávných obvodů. n

Pavel Fabini

27