Pětka
ÚNOR /2018
SOCIÁLNÍ OBLAST
KOMUNITNÍ CENTRUM PRÁDELNA
Přednáška nabídne teologický
pohled na problematiku islámu
Islám je monoteistické náboženství založené na učení
proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce
působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení
se“ či „odevzdání se“ Bohu.
S
toupenec islámu se nazývá
muslim, což znamená „ten,
kdo se podřizuje Bohu“. Bůh
se nazývá Alláh. Muslimové věří,
že Bůh Mohamedovi zjevil Korán,
který společně se sunnou (Mohamedovy činy a slova) považují za
základní prameny islámu.
V současnosti toto náboženství praktikuje přes miliardu věřících, tudíž je druhým
světovým náboženstvím za
křesťanstvím. Zároveň je však
nejrychleji rostoucím náboženstvím. Pokud se v následujících
letech nezmění demografické
trendy, bude islám do konce
století nejrozšířenějším nábo-
ženským vyznáním. Současně
se v posledních letech všude po
světě zvedá vlna aktivity islamistických hnutí, jedná se o strany
politické, skupiny sociální
i teroristické organizace.
Zároveň se často používá
nejasný a zavádějící pojem „islamismus“ coby způsob hledání
paralely mezi islámem a politickým radikalismem a terorismem.
Málokdo z běžné populace však
má alespoň základní znalosti
o islámu coby náboženství.
Je Hospodin Alláh?
Tato chaotická situace je hlavním
důvodem, proč Komunitní
centrum Prádelna v Holečkově
ulici pořádá ve čtvrtek 14. února
od 14 hodin přednášku Františka
Hrdličky „Hospodin je Alláh?“
s podtitulem „Teologický pohled
na islám“.
Hospodin (JHVH, JSEM) je
tentýž Bůh jako Alláh. Právě toto
tvrzení Tomáše Halíka přivedlo Františka Hrdličku k zájmu
o islám. Nestal se islamologem,
soustředil se jen na teologickou,
tedy náboženskou složku islámu.
Kdo o tomto náboženství nemá
hlubší znalosti, dozví se, co to
je šaháda, salát nebo hadždž.
Poslechne si, jak se má nemuslim chovat v mešitě, zda je káfir,
nebo dhimmí. Také se dozví více
o Koránu, svaté knize muslimů,
který bude srovnáván s Biblí.
A samozřejmě zazní i odpověď
na položenou otázku, zda Alláh
je Hospodin.
Předsudky a obavy
Dle posledních výzkumů se
muslimové a „západní společnost“ navzájem nevnímají příliš
pozitivně. Polovina dotazovaných ze zemí Západu naopak
považuje muslimy za násilné,
58 procent pak dokonce za
fanatické.
Naopak 68 procent muslimů
ze sedmi nejpočetnějších muslimských zemí považuje obyvatele západního světa za sobecké,
násilné, chamtivé a amorální,
byť muslimové obecně odsuzují
všechny útoky na civilisty ve
jménu islámu.
Tato situace, podpořená
neznalostí základů náboženství, v jehož jménu se toto
děje, vzbuzuje předsudky
a pochopitelné obavy. Zároveň je živnou půdou pro navzájem protikladné spekulace,
falešné informace a extrémní
názory.
„Velmi vítám představení nestranného pohledu s tematikou
obeznámeného odborníka, které
navíc bude zaměřeno čistě na
islám jako náboženství, tudíž bez
samoúčelných a kontroverzních
politických témat,“ uvedl radní
Prahy 5 Petr Lachnit (ANO), věnující se komunitním aktivitám
pro nejširší veřejnost, mezi něž
patří i vzdělávací pořady tohoto
druhu. n mč
FRANTIŠEK HRDLIČKA
Zabýval se historií rozhlasu
od počátků vysílání až do
13. 5. 1945 (datum, kdy
britské jednotky obsadily
poslední nacistický vysílač)
se zřetelem na německé
vysílání. Téma jeho
rigorózní práce bylo právě
o počátcích rozhlasového
vysílání pro občany ČSSR
německé národnosti. Po
odchodu do důchodu se
začal zabývat hlouběji
teologií pod evangelickým
vedením.
20