Pětka

www.ipetka.cz 

VÝZNAMNÁ OSOBNOST

Jiřina

Langhammerová

(rozená Böhmová)

F

sové, dvojčete Emila. Když si pro Irenku

a její maminku nacisté přišli, bylo dívence

pouhých dvanáct let. Dva dny před

Vánoci roku 1942 ji odvlekli do Terezína,

odkud ji v říjnu 1944 deportovali do koncentračního tábora Osvětim. Už samotný

transport v dobytčích vozech připomínal

děsivou noční můru. „Ve vagonu nás bylo

namačkáno asi padesát. Lidé tam umírali.

Byl tam jeden kýbl s vodou na pití a druhý

na vykonávání potřeby. I zvířata cestují

lépe,“ vzpomínala později jedna z přeživších dívek. V Osvětimi nakonec Irenka

nalezla svou smrt. Do osvobození českých

zemí přitom zbývalo pouhých sedm měsíců. A je pravděpodobné, že ve stejném

táboře zahynula i její maminka.

Pamětní deska

Z celé rodiny se z koncentračních táborů

do vlasti navrátil jediný člen, syn, jehož

křestní jméno nám však doposud není

známo. Víme ale, že se aktivně podílel na

květnovém povstání. A že padl během

bojů o rozhlas dne 5. května 1945, jak se

dovídáme z pamětní desky. Ta byla původně bronzová a vytvořil ji akademický

sochař Zdeněk Kolářský. Originál původní

bronzové desky s reliéfem byl v roce 2004

nahrazen deskou z mramoru s pouhým

nápisem. V loňském roce rozhodla pátá

městská část po konzultaci s majitelem

domu o zhotovení kopie původního

originálu. Jejím autorem je opět Zdeněk

Kolářský, který novou desku zhotovil

podle svého původního modelu. n

Pavel Fabini,

kronikář MČ Praha 5

olkloristka, etnoložka, výtvarnice

a zejména dlouholetá pracovnice

národopisného oddělení Národního

muzea v Praze. Významným způsobem se

podílela na obnově Národopisného muzea

– Musaionu, který je umístěn v letohrádku

Kinských.

Langhammerová se narodila do umělecké rodiny. Otec byl mimo jiné skvělým

houslistou a svými aktivitami ovlivnil její

život do velké míry. Dlouhodobě spolupracuje v oblasti folkloristiky se svou sestrou

Jaroslavou, její manžel Stanislav se rovněž

podílel na obnově letohrádku Kinských. Se

synem Jakubem ji pojí spolupráce při vydávání řady odborných publikací z oblasti

etnologie.

Dětství prožila v Motole, maturovala

na jedenáctiletce na košířské Kavalírce.

Studium na vysoké škole jí zkomplikovaly

rodinné politické důvody. Díky svému

uměleckému nadání však mohla nastoupit

do Ústředí lidové umělecké výroby, kde působila v oddělení krojů a plně se uplatnila

jako výtvarnice a návrhářka. Během práce

v ÚLUV vystudovala Filozofickou fakultu

UK, obor národopis a české dějiny a získala

doktorát filozofie. V roce 1989 přešla do

Etnografického oddělení Národního muzea,

které následně po patnáct let vedla a dala

mu dnešní, živý charakter. Celou dobu

svého odborného působení je oporou

české národopisné obce, podílí se na

folkloristické práci, vydala řadu odborných

knih, poslední v roce 2017, a získala řadu

významných ocenění. n

PAMÁTKY

Zlíchovský kostel

září i v noci

S

lavnostní osvětlení kostela sv. Filipa

a Jakuba včetně nasvícení zrestaurované barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (datována kolem roku 1740)

se na zlíchovském kopci poprvé rozzářilo

19. prosince 2017. A natrvalo se bude pravidelně

spínat s pouličním osvětlením, což je nyní, v zimním

období po 17.30.

Pokud nevíte, kam nasměrovat svoji procházku, nenechte si ujít působivou hru světel

a vydejte se na cestu ke kostelu. Odměněni

budete překrásným výhledem do okolí od

areálu kostela, který se vypíná nad Vltavou

a železniční tratí.

Projekt osvětlení, včetně umístění bezpečnostní kamery v této lokalitě, se uskutečnil

za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy.

Nápad nechat vyniknout novou „dominantu“

Prahy 5 vznikl v souvislosti se záměrem zrestaurování sochy sv. Jana Nepomuckého (která

je kulturní památkou) při zlíchovském kostele

sv. Filipa a Jakuba v Hlubočepech, a to v rámci

komise pro kulturu a obnovu památek MČ Praha

5 a na podkladě diskusí s místním římskokatolickým farářem. n red

29