Pětka

www.ipetka.cz 

VÝZNAMNÁ OSOBNOST

Jiřina Langhammerová (rozená Böhmová)

F

sové, dvojčete Emila. Když si pro Irenku a její maminku nacisté přišli, bylo dívence pouhých dvanáct let. Dva dny před Vánoci roku 1942 ji odvlekli do Terezína, odkud ji v říjnu 1944 deportovali do koncentračního tábora Osvětim. Už samotný transport v dobytčích vozech připomínal děsivou noční můru. „Ve vagonu nás bylo namačkáno asi padesát. Lidé tam umírali. Byl tam jeden kýbl s vodou na pití a druhý na vykonávání potřeby. I zvířata cestují lépe,“ vzpomínala později jedna z přeživších dívek. V Osvětimi nakonec Irenka nalezla svou smrt. Do osvobození českých zemí přitom zbývalo pouhých sedm měsíců. A je pravděpodobné, že ve stejném táboře zahynula i její maminka. Pamětní deska Z celé rodiny se z koncentračních táborů do vlasti navrátil jediný člen, syn, jehož křestní jméno nám však doposud není známo. Víme ale, že se aktivně podílel na květnovém povstání. A že padl během bojů o rozhlas dne 5. května 1945, jak se dovídáme z pamětní desky. Ta byla původně bronzová a vytvořil ji akademický sochař Zdeněk Kolářský. Originál původní bronzové desky s reliéfem byl v roce 2004 nahrazen deskou z mramoru s pouhým nápisem. V loňském roce rozhodla pátá městská část po konzultaci s majitelem domu o zhotovení kopie původního originálu. Jejím autorem je opět Zdeněk Kolářský, který novou desku zhotovil podle svého původního modelu. n Pavel Fabini, kronikář MČ Praha 5

olkloristka, etnoložka, výtvarnice a zejména dlouholetá pracovnice národopisného oddělení Národního muzea v Praze. Významným způsobem se podílela na obnově Národopisného muzea – Musaionu, který je umístěn v letohrádku Kinských. Langhammerová se narodila do umělecké rodiny. Otec byl mimo jiné skvělým houslistou a svými aktivitami ovlivnil její život do velké míry. Dlouhodobě spolupracuje v oblasti folkloristiky se svou sestrou Jaroslavou, její manžel Stanislav se rovněž podílel na obnově letohrádku Kinských. Se synem Jakubem ji pojí spolupráce při vydávání řady odborných publikací z oblasti etnologie. Dětství prožila v Motole, maturovala na jedenáctiletce na košířské Kavalírce. Studium na vysoké škole jí zkomplikovaly rodinné politické důvody. Díky svému uměleckému nadání však mohla nastoupit do Ústředí lidové umělecké výroby, kde působila v oddělení krojů a plně se uplatnila

jako výtvarnice a návrhářka. Během práce v ÚLUV vystudovala Filozofickou fakultu UK, obor národopis a české dějiny a získala doktorát filozofie. V roce 1989 přešla do Etnografického oddělení Národního muzea, které následně po patnáct let vedla a dala mu dnešní, živý charakter. Celou dobu svého odborného působení je oporou české národopisné obce, podílí se na folkloristické práci, vydala řadu odborných knih, poslední v roce 2017, a získala řadu významných ocenění. n

PAMÁTKY

Zlíchovský kostel září i v noci

S

lavnostní osvětlení kostela sv. Filipa a Jakuba včetně nasvícení zrestaurované barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (datována kolem roku 1740) se na zlíchovském kopci poprvé rozzářilo 19. prosince 2017. A natrvalo se bude pravidelně spínat s pouličním osvětlením, což je nyní, v zimním období po 17.30. Pokud nevíte, kam nasměrovat svoji procházku, nenechte si ujít působivou hru světel a vydejte se na cestu ke kostelu. Odměněni budete překrásným výhledem do okolí od areálu kostela, který se vypíná nad Vltavou a železniční tratí. Projekt osvětlení, včetně umístění bezpečnostní kamery v této lokalitě, se uskutečnil za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy. Nápad nechat vyniknout novou „dominantu“ Prahy 5 vznikl v souvislosti se záměrem zrestaurování sochy sv. Jana Nepomuckého (která je kulturní památkou) při zlíchovském kostele sv. Filipa a Jakuba v Hlubočepech, a to v rámci komise pro kulturu a obnovu památek MČ Praha 5 a na podkladě diskusí s místním římskokatolickým farářem. n red

29