Strana 18
HISTORIE
Pětka ŘÍJEN /2025
18
17. STOLETÍ
Defraudant zJinonic
Historie území páté městské
části je spojena sosudy
mnoha významných postav
našich dějin. Některé
máme dokonce ve školní
výuce dějepisu, o jiných
byly napsány rozsáhlé
monografie a natočeny
televizní dokumenty. Ale lze
nalézt i několik jmen, jejichž
nositelé jsou dnes prakticky
zapomenuti. Přitom si o nich
kdysi vyprávěla celá Evropa.
P
atří knim také Jiří Ludvík
Sinzendorf, ministr nancí spo-
hádkovým bohatstvím, ale také
pán v Jinonicích aButovicích.
Do nejvyšších pater
Jiří Ludvík se narodil vlétě roku 1616
do protestantské rodiny svobodného
pána Pilgrima ze Sinzendorfu ajeho
ženy Zuzany rozené zTrauttmansdor-
fu. Evropa tehdy směřovala mílový-
mi kroky kdo té doby nevídanému
válečnému koniktu. Bitvy, epidemie,
pustošení celých regionů avraždění
nevinných obyvatel, to vše představo-
valo kulisy, vnichž Jiří Ludvík prožil
své dětství, mládí ačást své dospělosti.
Tehdy se příslušníci šlechtických
rodů realizovali zejména hospodář-
skou správou svých panství, službou
na bitevních polích, ale také zastávali
význačné státní úřady. Posledně zmí-
něnou dráhu si vybral také Jiří aještě
za třicetileté války spojil svůj osud
sdvorskou komorou (Hoammer),
centrální státní institucí zřízenou
vroce 1527 Ferdinandem I. Habsbur-
ským, sgescí odpovídající zhruba
dnešnímu ministerstvu nancí.
Postupně se Sinzendorf propra-
coval až do čela astal se prezidentem
dvorské komory atím de facto mini-
strem nancí habsburského soustátí.
Vtéto funkci jej vroce 1657 ponechal
iLeopold I., poté co se po smrti otce
ujal vlády nad dědičnými zeměmi.
Vložil do něj plnou důvěru, atak Sin-
zendorf včele tohoto vlivného úřadu
vydržel ipříštích téměř pětadvacet let.
Hrabě zNeuburgu
apán v Jinonicích
Už odroku 1654 ke svému rodovému
predikátu přidal titul hraběte zNe-
uburgu, ato na základě odkoupení
svobodného hrabství na bavorsko-
Postoloprty od Jiřího Karla Michny
zVacínova, vnuka slavného příslušní-
ka podvodného pobělohorského min-
covního konsorcia, aod Michnů získal
Sinzendorf irozsáhlé panství Jinonice
sButovicemi avelkou částí Smíchova,
čímž se pro většinu obyvatel tohoto
území stal přímou vrchností.
Osudná cesta do Prahy
Pro Sinzendorfovu éru včele minis-
terstva byl charakteristický mimo jiné
chronický nedostatek státních nanč-
ních prostředků. Ato do té míry, že
nároky věřitelů nebyly vypláceny. Sou-
časně rostl veřejný dluh, což mělo své
dopady ina zahraniční politiku státu
aneúspěchy na bitevních polích. Šířily
se zvěsti, že je úřad pro Sinzendorfa
„velmi výnosným podnikem“, nicméně
audity akonečné účty se dlouho daři-
lo počítat tak, že „vše vnejkrásnějším
pořádku shledáno bylo“. Až vsou-
vislosti spobytem císaře Leopolda I.
vPraze došlo kodhalení do té doby
nevídané státní defraudace.
Do Prahy císař přesídlil kvůli mo-
rové ráně, která vroce 1679 zasáhla
Vídeň. Sinzendorf se tehdy nechal sly-
šet, že je pokladna prázdná aže nejsou
prostředky na nákladnou cestu. České
stavy proto donutil prodat jedno zko-
morních panství. Nicméně císaři to
zatajil aprostředky získané prodejem
si ponechal, přičemž cesta se nakonec
uhradila zposkytnuté půjčky. Až při
rozhovoru spředáky české šlechty
Leopold I. náhodou zjistil zákulisí
nancování pražského pobytu. Ihned
Sinzendorfa zbavil úřadu azahájil
rozsáhlé vyšetřování.
Miliony pro pana ministra
Brzy se podařilo rozklíčovat paletu
nástrojů, které Jiří Ludvík využíval při
svém obohacování se na úkor císaře,
státní poklady, ale idalších aktérů.
Například od věřitelů, kterým údajně
nemohl stát vyplácet úroky za jejich
půjčky, tyto dluhy sám za směšnou
cenu kupoval. Anásledně si je nechal
ze státní kasy vhotovosti avplné výši
vyplácet. Vybíral nanční dary od
obchodníků advorních dodavatelů,
vytvářel podvodné doklady oúdaj-
ných půjčkách císaři, ale zadržoval
také peníze armádě, takže vojsko
„hlad anedostatek trpělo“. Chybět
nemělo ani znehodnocování měny.
Obviněn byl také zprozrazení stát-
ního tajemství azvynášení informací
ze zasedání státní rady. Po důkladném
auditu se podařilo zjistit, že stát za
jeho úřadování přišel asi o18 milionů
-rakouském pomezí. Tamní zámek
sareálem dal svysokým nákladem
barokizovat aučinil zněj jedno znej-
krásnějších sídel celého regionu. Další
majetek získal po smrti své první
manželky sňatkem sDorotou Alžbě-
tou Šlesvicko-Holštýnskou. Postupem
času investoval vysoké částky do realit
ahospodářských podniků jak ve svaté
říši, tak vhabsburské monarchii včet-
ně Českého království.
Mimo jiné se stal majitelem panství
Konopiště. Obnovu válkou poniče-
ného území stimuloval přijetím řady
opatření včetně zrušení roboty nebo
nevolnictví pro nově usazené podda-
né. Už vroce 1669 odkoupil panství
Podobizna mladého
Jiřího Ludvíka
Sinzendorfa
Zámek
Neuburg am Inn