Pětka

ŘÍJEN /2019

SENIOŘI

KOMUNITNÍ CENTRA PRÁDELNA A LOUKA

Dlouhověkost aneb tak trochu

„čínská“ cesta do stáří

Dlouhý věk, ba nesmrtelnost,

je odedávna vysněným

cílem lidstva. Ale víme

vlastně, jak naložit s tím,

že se život prodlouží na

mnohonásobek let, nebo že

dokonce nikdy neumřeme?

A víme, jak by si člověk

„užil“ první nebo druhou

stovku let? Naše zkušenost

nepřekračuje pár let za první

hranicí a vnímání je silně

individuální.

Čínská kuchyně je

proslavená, ale především

zdravá, ba léčící. Cvičení,

tělesné rituály, dechová

cvičení jsou dodnes

samozřejmou součástí

pro většinu lidí na

venkově i ve městech.

Z

ačneme-li mluvit o stáří, většinou je hlavním tématem nemoc.

Na naší osudové cestě do stáří

(každý po ní putujeme!) však nemocem můžeme předejít. Jde o genetické

dispozice, souhru okolností nebo

náhodu. Lidské tělo je většinou nastaveno tak, aby prospívalo. Je na nás, jak

nastavený kód využijeme a náš vlastní

potenciál naplníme.

Především si neubližovat

Od vstupu do dospělého života nás

čekají nástrahy. Stres z práce, nesplněných představ, rodinných problémů,

únava, přetažení, běžná onemocnění.

Život si ale zkracujeme i příjemnými prožitky, ať je to alkohol, tabák

nebo jiné drogy. Civilizační choroby

z nepohybu a blahobytu hrozí všem.

To je důležité vštěpovat už dětem –

stárneme od okamžiku narození. Po

čtyřicítce, zaskočeni první bezmocí

proti příznakům stáří, se na ně budeme připravovat mnohem obtížněji.

A v seniorském věku je třeba volit

aktivity prospívající dlouhému životu

obzvlášť obezřetně.

Milníky na této cestě do stáří si

stavíme sami. Někdo žije ze dne na

den, někdo má pevný řád a harmonogram. Někdo sportuje až do vysílení

nebo zkouší všemožné podpůrné

prostředky. Pro někoho jsou hlavní

parametry estetické, pro jiného kondiční. Pro všechny by ale mělo platit,

že nejdůležitější je poznat sebe sama,

vlastní možnosti i limity. Nehledat

22

Nemoc je

samozřejmou

součástí života

a nikdo z nás se jí se

zárukou nevyhne

cestu zpět do mládí v zrcadle, na kole

nebo v posilovně, ale v harmonii duše

i těla. A s okolím – rodinou, partnery,

přáteli, ale i domem, obcí, krajinou.

Ať je to městská, kolem bydliště nebo

venkovské sídlo na důchod.

Kde hledat inspiraci a zdroje

Zkusme to v daleké Asii, v říši středu.

Tradiční čínská medicína (TCM) učí,

jak se dožít co nejvyššího věku v optimálním stavu. Jak uchovat a zdokonalit dané vlastnosti těla i naučit je nové.

Je nutné postarat se o sebe, zabezpečit

si samostatný život, neobtěžovat

závislostí okolí – tak prokazujeme

a potvrzujeme smysl snahy dožít se co

nejvyššího věku. Abychom i ve stáří

dokázali dávat, pomáhat, dělit se, být

i jen bezproblémovou přítomností

oporou pro naše okolí. Nebyli na

obtíž.

Číňané mají mimořádnou tradici

v rozvíjení rodinné pospolitosti

a v sociálních vztazích. Civilizační

vývoj a dlouhodobé etapy relativně

stabilních sociálních formátů umožnily sledovat a zdokonalovat podmínky

a postupy, jak dosáhnout harmonie,

i když se vnější parametry mění.

Čínská kuchyně je proslavená, ale

především zdravá, ba léčící. Cvičení,

tělesné rituály, dechová cvičení jsou

dodnes samozřejmou součástí pro

většinu lidí na venkově i ve městech.

V parcích se běžně scházejí několikrát

denně senioři a cvičí sestavy a vybraná cvičení – čchi-kung, tao-jin, i ťin

ťing a další. Po staletí po těžké práci

zdokonalovali sestavy cviků, které

uvolnily svaly, vyladily mysl. Konkrétní sestavy mají vliv i na průběh nemoci, prostě léčí. Stárnoucí organismus

je odolnější, když je mysl vyrovnaná

a převládá optimismus či laskavost.

Nemoc je samozřejmou součástí

života a nikdo z nás se jí se zárukou

nevyhne. TCM je jednou z mála lidských aktivit, které jsou souvisle zkoumány a zaznamenávány. Proto je dnes

tak hodnotný sběr informací a dat,

tedy zkušeností, a mnohokrát ověřené

výstupy z nich pro konkrétní diagnózy. Není třeba v konání čínských

lékařů hledat magii nebo je nazývat