Pětka
ŘÍJEN /2019
SENIOŘI
KOMUNITNÍ CENTRA PRÁDELNA A LOUKA
Dlouhověkost aneb tak trochu
„čínská“ cesta do stáří
Dlouhý věk, ba nesmrtelnost,
je odedávna vysněným
cílem lidstva. Ale víme
vlastně, jak naložit s tím,
že se život prodlouží na
mnohonásobek let, nebo že
dokonce nikdy neumřeme?
A víme, jak by si člověk
„užil“ první nebo druhou
stovku let? Naše zkušenost
nepřekračuje pár let za první
hranicí a vnímání je silně
individuální.
Čínská kuchyně je
proslavená, ale především
zdravá, ba léčící. Cvičení,
tělesné rituály, dechová
cvičení jsou dodnes
samozřejmou součástí
pro většinu lidí na
venkově i ve městech.
Z
ačneme-li mluvit o stáří, většinou je hlavním tématem nemoc.
Na naší osudové cestě do stáří
(každý po ní putujeme!) však nemocem můžeme předejít. Jde o genetické
dispozice, souhru okolností nebo
náhodu. Lidské tělo je většinou nastaveno tak, aby prospívalo. Je na nás, jak
nastavený kód využijeme a náš vlastní
potenciál naplníme.
Především si neubližovat
Od vstupu do dospělého života nás
čekají nástrahy. Stres z práce, nesplněných představ, rodinných problémů,
únava, přetažení, běžná onemocnění.
Život si ale zkracujeme i příjemnými prožitky, ať je to alkohol, tabák
nebo jiné drogy. Civilizační choroby
z nepohybu a blahobytu hrozí všem.
To je důležité vštěpovat už dětem –
stárneme od okamžiku narození. Po
čtyřicítce, zaskočeni první bezmocí
proti příznakům stáří, se na ně budeme připravovat mnohem obtížněji.
A v seniorském věku je třeba volit
aktivity prospívající dlouhému životu
obzvlášť obezřetně.
Milníky na této cestě do stáří si
stavíme sami. Někdo žije ze dne na
den, někdo má pevný řád a harmonogram. Někdo sportuje až do vysílení
nebo zkouší všemožné podpůrné
prostředky. Pro někoho jsou hlavní
parametry estetické, pro jiného kondiční. Pro všechny by ale mělo platit,
že nejdůležitější je poznat sebe sama,
vlastní možnosti i limity. Nehledat
22
Nemoc je
samozřejmou
součástí života
a nikdo z nás se jí se
zárukou nevyhne
cestu zpět do mládí v zrcadle, na kole
nebo v posilovně, ale v harmonii duše
i těla. A s okolím – rodinou, partnery,
přáteli, ale i domem, obcí, krajinou.
Ať je to městská, kolem bydliště nebo
venkovské sídlo na důchod.
Kde hledat inspiraci a zdroje
Zkusme to v daleké Asii, v říši středu.
Tradiční čínská medicína (TCM) učí,
jak se dožít co nejvyššího věku v optimálním stavu. Jak uchovat a zdokonalit dané vlastnosti těla i naučit je nové.
Je nutné postarat se o sebe, zabezpečit
si samostatný život, neobtěžovat
závislostí okolí – tak prokazujeme
a potvrzujeme smysl snahy dožít se co
nejvyššího věku. Abychom i ve stáří
dokázali dávat, pomáhat, dělit se, být
i jen bezproblémovou přítomností
oporou pro naše okolí. Nebyli na
obtíž.
Číňané mají mimořádnou tradici
v rozvíjení rodinné pospolitosti
a v sociálních vztazích. Civilizační
vývoj a dlouhodobé etapy relativně
stabilních sociálních formátů umožnily sledovat a zdokonalovat podmínky
a postupy, jak dosáhnout harmonie,
i když se vnější parametry mění.
Čínská kuchyně je proslavená, ale
především zdravá, ba léčící. Cvičení,
tělesné rituály, dechová cvičení jsou
dodnes samozřejmou součástí pro
většinu lidí na venkově i ve městech.
V parcích se běžně scházejí několikrát
denně senioři a cvičí sestavy a vybraná cvičení – čchi-kung, tao-jin, i ťin
ťing a další. Po staletí po těžké práci
zdokonalovali sestavy cviků, které
uvolnily svaly, vyladily mysl. Konkrétní sestavy mají vliv i na průběh nemoci, prostě léčí. Stárnoucí organismus
je odolnější, když je mysl vyrovnaná
a převládá optimismus či laskavost.
Nemoc je samozřejmou součástí
života a nikdo z nás se jí se zárukou
nevyhne. TCM je jednou z mála lidských aktivit, které jsou souvisle zkoumány a zaznamenávány. Proto je dnes
tak hodnotný sběr informací a dat,
tedy zkušeností, a mnohokrát ověřené
výstupy z nich pro konkrétní diagnózy. Není třeba v konání čínských
lékařů hledat magii nebo je nazývat