Pětka

ŘÍJEN /2019

SENIOŘI KOMUNITNÍ CENTRA PRÁDELNA A LOUKA

Dlouhověkost aneb tak trochu „čínská“ cesta do stáří Dlouhý věk, ba nesmrtelnost, je odedávna vysněným cílem lidstva. Ale víme vlastně, jak naložit s tím, že se život prodlouží na mnohonásobek let, nebo že dokonce nikdy neumřeme? A víme, jak by si člověk „užil“ první nebo druhou stovku let? Naše zkušenost nepřekračuje pár let za první hranicí a vnímání je silně individuální.

Čínská kuchyně je proslavená, ale především zdravá, ba léčící. Cvičení, tělesné rituály, dechová cvičení jsou dodnes samozřejmou součástí pro většinu lidí na venkově i ve městech.

Z

ačneme-li mluvit o stáří, většinou je hlavním tématem nemoc. Na naší osudové cestě do stáří (každý po ní putujeme!) však nemocem můžeme předejít. Jde o genetické dispozice, souhru okolností nebo náhodu. Lidské tělo je většinou nastaveno tak, aby prospívalo. Je na nás, jak nastavený kód využijeme a náš vlastní potenciál naplníme. Především si neubližovat Od vstupu do dospělého života nás čekají nástrahy. Stres z práce, nesplněných představ, rodinných problémů, únava, přetažení, běžná onemocnění. Život si ale zkracujeme i příjemnými prožitky, ať je to alkohol, tabák nebo jiné drogy. Civilizační choroby z nepohybu a blahobytu hrozí všem. To je důležité vštěpovat už dětem – stárneme od okamžiku narození. Po čtyřicítce, zaskočeni první bezmocí proti příznakům stáří, se na ně budeme připravovat mnohem obtížněji. A v seniorském věku je třeba volit aktivity prospívající dlouhému životu obzvlášť obezřetně. Milníky na této cestě do stáří si stavíme sami. Někdo žije ze dne na den, někdo má pevný řád a harmonogram. Někdo sportuje až do vysílení nebo zkouší všemožné podpůrné prostředky. Pro někoho jsou hlavní parametry estetické, pro jiného kondiční. Pro všechny by ale mělo platit, že nejdůležitější je poznat sebe sama, vlastní možnosti i limity. Nehledat

22

Nemoc je samozřejmou součástí života a nikdo z nás se jí se zárukou nevyhne

cestu zpět do mládí v zrcadle, na kole nebo v posilovně, ale v harmonii duše i těla. A s okolím – rodinou, partnery, přáteli, ale i domem, obcí, krajinou. Ať je to městská, kolem bydliště nebo venkovské sídlo na důchod. Kde hledat inspiraci a zdroje Zkusme to v daleké Asii, v říši středu. Tradiční čínská medicína (TCM) učí, jak se dožít co nejvyššího věku v optimálním stavu. Jak uchovat a zdokonalit dané vlastnosti těla i naučit je nové. Je nutné postarat se o sebe, zabezpečit si samostatný život, neobtěžovat závislostí okolí – tak prokazujeme a potvrzujeme smysl snahy dožít se co nejvyššího věku. Abychom i ve stáří

dokázali dávat, pomáhat, dělit se, být i jen bezproblémovou přítomností oporou pro naše okolí. Nebyli na obtíž. Číňané mají mimořádnou tradici v rozvíjení rodinné pospolitosti a v sociálních vztazích. Civilizační vývoj a dlouhodobé etapy relativně stabilních sociálních formátů umožnily sledovat a zdokonalovat podmínky a postupy, jak dosáhnout harmonie, i když se vnější parametry mění. Čínská kuchyně je proslavená, ale především zdravá, ba léčící. Cvičení, tělesné rituály, dechová cvičení jsou dodnes samozřejmou součástí pro většinu lidí na venkově i ve městech. V parcích se běžně scházejí několikrát denně senioři a cvičí sestavy a vybraná cvičení – čchi-kung, tao-jin, i ťin ťing a další. Po staletí po těžké práci zdokonalovali sestavy cviků, které uvolnily svaly, vyladily mysl. Konkrétní sestavy mají vliv i na průběh nemoci, prostě léčí. Stárnoucí organismus je odolnější, když je mysl vyrovnaná a převládá optimismus či laskavost. Nemoc je samozřejmou součástí života a nikdo z nás se jí se zárukou nevyhne. TCM je jednou z mála lidských aktivit, které jsou souvisle zkoumány a zaznamenávány. Proto je dnes tak hodnotný sběr informací a dat, tedy zkušeností, a mnohokrát ověřené výstupy z nich pro konkrétní diagnózy. Není třeba v konání čínských lékařů hledat magii nebo je nazývat