Pětka

www.ipetka.cz 

Josef I.

novin. Jako liché se ukázaly zvěsti

o atentátu a jako příčina výbuchu byla

identifikována vada na parním kotli.

Trosky vyzvednuté lodě byly odtaženy ke smíchovské straně, kde byly

prohlédnuty technickými a soudními

znalci. Trest pro provozovatele nenaplnil očekávání rozhořčené veřejnosti:

zahrnoval pouze finanční odškodnění

pozůstalých a zraněných.

Vzhledem k rozsahu destrukce lodi

se stalo velkým překvapením rozhodnutí, že bude parník nazvaný podle

mocnáře opraven a znovu uveden do

provozu, takže už roku 1899 mohl

opět vyplout s pražskými výletníky. Katastrofa se nicméně zapsala

nesmazatelně do černé kroniky české

paroplavby, stejně jako do duší všech

těch, kteří přišli o blízké. Už krátce

po katastrofě se roznesla zpráva, že

výbuch parníku František Josef I.

v roce 50. jubilea vlády habsburského

mocnáře je neblahou předzvěstí pro

jeho říši. A že ta nepřečká nástup

nového století. Tato předpověď se

nenaplnila a císař vládl až do své smrti

v roce 1916. Habsburská monarchie se

nicméně rozpadla o pouhé dva roky

později. n

Pavel Fabini,

kronikář MČ Praha 5

Vrak parníku po vytažení

Na odhalení

nové pamětní

desky se přišla

podívat i dcera

Jaroslava

Kopeckého

Dagmar

Loumová

Pamětní desky

Radnice vzpomíná na hrdiny

Městská část Praha 5 si v minulých

dnech skrze pamětní desky

připomněla dva válečné hrdiny.

Jedním z nich je Jaroslav Kopecký.

N

arodil se v Praze 4. května 1892 do

rodiny majitelů restaurace U Šenfloků na Václavském náměstí. Vystudoval reálné gymnázium a tři ročníky ČVUT,

které už nedokončil z důvodu vypuknutí

1. světové války. V srpnu 1914 narukoval do

rakousko-uherské armády a byl převelen na

východní frontu. Nedlouho po ruském zajetí

v červenci 1916 se přihlásil do rodících se

československých legií. Byl velitelem čs. pěšího oddílu v Archangelsku. Dosáhl hodnosti

štábního kapitána a za svou činnost obdržel

mimo jiné kříž francouzské Čestné legie,

kříž polského řádu Odrodzenia Polski či kříž

rumunského řádu Steaua României.

V roce 1924 se stal zakládajícím členem

Československého aeroklubu a stal se jeho

generálním tajemníkem. Po návratu do vlasti

působil až do roku 1925 na Ministerstvu

národní obrany.

Jaroslav Kopecký patřil mezi muže, kteří

bojovali za vznik samostatného Československa. Novou pamětní desku najdete

v Lesnické ulici 6 na Smíchově.

Druhým hrdinou je František Víravský.

Ředitel nemocenské pojišťovny se narodil

3. prosince 1893 v Haliči, zemřel 12. března

1945 v koncentračním táboře Dachau na

následky pokusných injekcí.

Byl zakladatelem ilegální odbojové

organizace PVVZ (Petičního výboru „Věrni

Jednou z obětí německého vraždění byl i František

Víravský. Jeho pamětní deska prošla obnovou

zůstaneme“), obstarával léky pro parašutisty, kteří provedli atentát na Heydricha. Po

zatčení gestapem byl převezen do koncentračního tábora Dachau, kde 12. března 1945

zemřel následkem „lékařských experimentů“

prováděných na vězních táborovými lékaři SS.

Zrenovovaná pamětní deska je umístěna na

adrese jeho posledního občanského bydliště,

v ulici Pavla Švandy ze Semčic číslo 20. n jid

29