Pětka
www.ipetka.cz
Josef I.
novin. Jako liché se ukázaly zvěsti
o atentátu a jako příčina výbuchu byla
identifikována vada na parním kotli.
Trosky vyzvednuté lodě byly odtaženy ke smíchovské straně, kde byly
prohlédnuty technickými a soudními
znalci. Trest pro provozovatele nenaplnil očekávání rozhořčené veřejnosti:
zahrnoval pouze finanční odškodnění
pozůstalých a zraněných.
Vzhledem k rozsahu destrukce lodi
se stalo velkým překvapením rozhodnutí, že bude parník nazvaný podle
mocnáře opraven a znovu uveden do
provozu, takže už roku 1899 mohl
opět vyplout s pražskými výletníky. Katastrofa se nicméně zapsala
nesmazatelně do černé kroniky české
paroplavby, stejně jako do duší všech
těch, kteří přišli o blízké. Už krátce
po katastrofě se roznesla zpráva, že
výbuch parníku František Josef I.
v roce 50. jubilea vlády habsburského
mocnáře je neblahou předzvěstí pro
jeho říši. A že ta nepřečká nástup
nového století. Tato předpověď se
nenaplnila a císař vládl až do své smrti
v roce 1916. Habsburská monarchie se
nicméně rozpadla o pouhé dva roky
později. n
Pavel Fabini,
kronikář MČ Praha 5
Vrak parníku po vytažení
Na odhalení
nové pamětní
desky se přišla
podívat i dcera
Jaroslava
Kopeckého
Dagmar
Loumová
Pamětní desky
Radnice vzpomíná na hrdiny
Městská část Praha 5 si v minulých
dnech skrze pamětní desky
připomněla dva válečné hrdiny.
Jedním z nich je Jaroslav Kopecký.
N
arodil se v Praze 4. května 1892 do
rodiny majitelů restaurace U Šenfloků na Václavském náměstí. Vystudoval reálné gymnázium a tři ročníky ČVUT,
které už nedokončil z důvodu vypuknutí
1. světové války. V srpnu 1914 narukoval do
rakousko-uherské armády a byl převelen na
východní frontu. Nedlouho po ruském zajetí
v červenci 1916 se přihlásil do rodících se
československých legií. Byl velitelem čs. pěšího oddílu v Archangelsku. Dosáhl hodnosti
štábního kapitána a za svou činnost obdržel
mimo jiné kříž francouzské Čestné legie,
kříž polského řádu Odrodzenia Polski či kříž
rumunského řádu Steaua României.
V roce 1924 se stal zakládajícím členem
Československého aeroklubu a stal se jeho
generálním tajemníkem. Po návratu do vlasti
působil až do roku 1925 na Ministerstvu
národní obrany.
Jaroslav Kopecký patřil mezi muže, kteří
bojovali za vznik samostatného Československa. Novou pamětní desku najdete
v Lesnické ulici 6 na Smíchově.
Druhým hrdinou je František Víravský.
Ředitel nemocenské pojišťovny se narodil
3. prosince 1893 v Haliči, zemřel 12. března
1945 v koncentračním táboře Dachau na
následky pokusných injekcí.
Byl zakladatelem ilegální odbojové
organizace PVVZ (Petičního výboru „Věrni
Jednou z obětí německého vraždění byl i František
Víravský. Jeho pamětní deska prošla obnovou
zůstaneme“), obstarával léky pro parašutisty, kteří provedli atentát na Heydricha. Po
zatčení gestapem byl převezen do koncentračního tábora Dachau, kde 12. března 1945
zemřel následkem „lékařských experimentů“
prováděných na vězních táborovými lékaři SS.
Zrenovovaná pamětní deska je umístěna na
adrese jeho posledního občanského bydliště,
v ulici Pavla Švandy ze Semčic číslo 20. n jid
29