Pětka

srpen /2018

historie

Lodní doprava

Výbuch na parníku František

Za jeden z nejvýraznějších

symbolů „dlouhého“ 19. století

bývá pokládán parní stroj, jehož

vynalezení se stalo hlavním

impulzem pro následující

revoluci v průmyslové výrobě,

ale i ve veřejné dopravě.

P

arní lokomotivy nebo kolesové parníky zajišťovaly rychlé

a pohodlné překonání velkých

vzdáleností napříč Českým královstvím. V Praze oblast říční dopravy

ovládla Pražská společnost pro plavbu

na Vltavě, pro niž někdejší továrna

Ruston & Co. v druhé polovině

80. let vyrobila osobní parník o šířce

až devíti metrů a délce téměř pětačtyřiceti metrů. Přepravní kapacita dosahovala úctyhodných osmi set osob

a pojmenován byl podle panujícího

císaře Františka Josefa I. A tuto poctu

si parník právem zasloužil. Jednalo

se nepochybně o největší kolesový

parník pražské flotily.

V roce 1898 se celá Praha připravovala na oslavu 50. jubilea vlády císaře

Františka Josefa I. a součástí oslav se

měly stát rovněž jízdy tímto skvostem

pražské paroplavby, jejíž pravidelné

výlety na Zbraslav představovaly oblíbenou kratochvíli pražské smetánky.

Nejinak tomu mělo být i 19. května.

Pár minut před osmou hodinou ranní

se loď chystala vyplout, když náhle

lidé ze Smíchova uslyšeli ohlušující

výbuch z míst u Palackého mostu,

kde se nacházelo přístaviště a odkud

poté zazníval vzlykot a křik raněných

cestujících. Parník se rozlomil na dvě

části a začal se rychle potápět. K místu

neštěstí se ihned vydalo několik člunů

a lodí na pomoc tonoucím.

Před zraky vyděšených smíchovských obyvatel se odehrávalo hrozivé

divadlo, které mělo své hrdiny, zachráněné, ale bohužel také oběti. Výbuch

připravil o život pokladníka společnosti

Jana Horáčka a zraněním podlehli také

vinohradský klenotník Ignác Schreiber

a jeho desetiletý syn. Právě smrt chlapce

sklíčila všechny přítomné. Její detailní

popis přinesl tisk následujícího dne:

„Výbuchem byl vyhozen malý chlapeček

z parníku do výše s takovou neslýchanou prudkostí, že tělo chlapečka letělo

přes nábřeží a bylo mrštěno na průčelí

domu č. 1696, kde na římsách zanechalo

28

Kolesový parník

František Josef I.

Na místě

tragédie

stopy krve a rozbitého tělíčka (…).

Výbuch byl tak mocný, že „vlny řeky

vysoko se vzedmuly a mnoho osob, po

nábřeží se ubírajících, bylo od zábradlí

až doprostřed jízdní dráhy mrštěno.“

Desítky osob byly zraněny, z nich některé vážně. Praha do té doby podobné

neštěstí na vltavské hladině nezažila.

Ihned se zahájilo vyšetřování katastrofy, která se dostala na titulní strany