Pětka
srpen /2018
historie
Lodní doprava
Výbuch na parníku František
Za jeden z nejvýraznějších
symbolů „dlouhého“ 19. století
bývá pokládán parní stroj, jehož
vynalezení se stalo hlavním
impulzem pro následující
revoluci v průmyslové výrobě,
ale i ve veřejné dopravě.
P
arní lokomotivy nebo kolesové parníky zajišťovaly rychlé
a pohodlné překonání velkých
vzdáleností napříč Českým královstvím. V Praze oblast říční dopravy
ovládla Pražská společnost pro plavbu
na Vltavě, pro niž někdejší továrna
Ruston & Co. v druhé polovině
80. let vyrobila osobní parník o šířce
až devíti metrů a délce téměř pětačtyřiceti metrů. Přepravní kapacita dosahovala úctyhodných osmi set osob
a pojmenován byl podle panujícího
císaře Františka Josefa I. A tuto poctu
si parník právem zasloužil. Jednalo
se nepochybně o největší kolesový
parník pražské flotily.
V roce 1898 se celá Praha připravovala na oslavu 50. jubilea vlády císaře
Františka Josefa I. a součástí oslav se
měly stát rovněž jízdy tímto skvostem
pražské paroplavby, jejíž pravidelné
výlety na Zbraslav představovaly oblíbenou kratochvíli pražské smetánky.
Nejinak tomu mělo být i 19. května.
Pár minut před osmou hodinou ranní
se loď chystala vyplout, když náhle
lidé ze Smíchova uslyšeli ohlušující
výbuch z míst u Palackého mostu,
kde se nacházelo přístaviště a odkud
poté zazníval vzlykot a křik raněných
cestujících. Parník se rozlomil na dvě
části a začal se rychle potápět. K místu
neštěstí se ihned vydalo několik člunů
a lodí na pomoc tonoucím.
Před zraky vyděšených smíchovských obyvatel se odehrávalo hrozivé
divadlo, které mělo své hrdiny, zachráněné, ale bohužel také oběti. Výbuch
připravil o život pokladníka společnosti
Jana Horáčka a zraněním podlehli také
vinohradský klenotník Ignác Schreiber
a jeho desetiletý syn. Právě smrt chlapce
sklíčila všechny přítomné. Její detailní
popis přinesl tisk následujícího dne:
„Výbuchem byl vyhozen malý chlapeček
z parníku do výše s takovou neslýchanou prudkostí, že tělo chlapečka letělo
přes nábřeží a bylo mrštěno na průčelí
domu č. 1696, kde na římsách zanechalo
28
Kolesový parník
František Josef I.
Na místě
tragédie
stopy krve a rozbitého tělíčka (…).
Výbuch byl tak mocný, že „vlny řeky
vysoko se vzedmuly a mnoho osob, po
nábřeží se ubírajících, bylo od zábradlí
až doprostřed jízdní dráhy mrštěno.“
Desítky osob byly zraněny, z nich některé vážně. Praha do té doby podobné
neštěstí na vltavské hladině nezažila.
Ihned se zahájilo vyšetřování katastrofy, která se dostala na titulní strany