Strana 15
15
www.praha5.cz Pětka
TALENT PRAHY 5
Dirigent Svárovský: Vaše soutěž
je ojedinělá ivrámci Evropy
Součástí koncertu laureátů
hudební soutěže Talent
Prahy 5 byly iděti mladší
deseti let. Azvládly jej
spřehledem. Výjimečná
byla účast mladého
harfenisty, výborní byli
zahraniční hosté. Avšak
ani letos nevystoupil nikdo
scimbálem.
K
oncert laureátů provázel
orchestr PKF – Prague
Philharmonia sdiri-
gentem Leošem Svárovským.
Po koncertě našemu časopisu
odpovídal na otázky ozákulisí
hudební soutěže, otom, jaké
soutěže mají přínos pro jeho
orchestr iojejich budoucnosti.
Ataké otom, proč některé ná-
stroje hned tak neuslyšíme.
n Sjakými pocity jste opouštěl
dirigentský stupínek?
Koncert byl naprosto mimořád-
ný, protože, za prvé, měli jsme
nástroje, které se za devatenáct
let neobjevily. Například har-
fa. Malý sólista, který na ni
hrál, získal druhou cenu. Je to
naprosto mimořádný talent.
Zadruhé soutěž se vrátila
kprvopočáteční myšlence, tedy
nabídla příležitost nejmladším
dětem do deseti let.
Tentokrát jsme jich měli
skutečně mnoho. Vítěz první ka-
tegorie, té nejmenší, pan Záruba-
-Pfeermann zahrál excelentním
způsobem Allegro Appassionato
od Camilla Saint-Saëns. To byl
takový zahajovací bonbonek.
Měli jsme štěstí na vynikající
zahraniční účastníky, vystoupi-
la skvělá maďarská fagotistka,
výborná étnistka zBělehradu
islovenská sopranistka zBrati-
slavy.
Závěru se zhostil akademik
Dan Boura, student docenta
Lukáše Klánského, který zahrál
první větu Schumannova klavír-
ního koncertu A-moll. Ato byla
profesionální tečka. Koncert se
nesmírně podařil. Viděl jsem ina
tvářích hráčů Prague Philhar-
monia, že se jim to velmi líbilo,
askvěle se bavili.
n Děti vypadaly, že je tréma
před zcela zaplněným sálem
vůbec netrápí.
Přesně tak. Zpohledu dirigenta
to není jednoduchá záleži-
tost proto, že ať je to zkouška,
generálka, člověk nikdy neví,
co se vtom dětském mozečku
stane, když uvidí plný sál. Jestli
je nepřepadne tréma, výpadek
paměti. Ne. Všechny děti se
zatnuly, koukaly buď do publika,
nebo na orchestr, na mě ahrály
par excellence!
n Opřínosu propojení sprofe-
sionálním tělesem pro studenty
není pochyb. Co to však zname-
ná pro orchestr?
Oživení. Spousta malých dětí
má své pedagogy mezi hráči.
Na zkoušce jsem upozorňoval,
že musí podat ruku koncert-
ní mistrové, asdirigentem se
pozdraví na závěr, až dohrají.
Bylo roztomilé sledovat ta očička
achování těch malých dětí, když
si podávaly ruce skoncertní
mistryní Romanou Špačkovou,
kývaly na mě, jestli je to správně.
Bylo to strašně fajn. Ahlavně ta
atmosféra plného sálu Bohusla-
va Martinů dávala pocit velké
hudební události.
n Laureáty může vystoupení
sPrague Philharmonia také
motivovat kještě intenzivnější-
mu cvičení.
Je to určité lákadlo, obrovská
odměna, protože se to nedá
srovnat stím, když hrají na
hudebních školách. Najednou
mají příležitost vystoupit se
světovým orchestrem, myslím,
že to může být zážitek na celý
život, ikdyž se třeba vbudouc-
nu hudbě nebudou profesionál-
ně věnovat.
n Existuje nástroj, který byste
chtěl na koncertu slyšet azatím
se tak nestalo?
Vždycky je možné vněco
doufat. Vminulém roce se
to neuskutečnilo, je to škoda.
Měli jsme malého hráče na
cimbál, který zahrál skvěle na
zkouškách. Ale pak se bohu-
žel nepodařilo sehnat žádnou
skladbu pro cimbál aorchestr.
Snad někdo udělá nějakou tran-
skripci skladby ainstrumentaci,
ato je naděje, že uslyšíme iněco
jiného.
n Praha 5 je jedinou městskou
částí, která podobnou soutěž
pro mladé hudebníky pořádá.
Je to báječná akce. Vyzdvihl bych,
že se nám blíží velké výročí. Dva-
cet let. Jsem naprosto přesvědčen,
že tento projekt je ojedinělý nejen
vrámci Prahy, ale ivrámci České
republiky aEvropy. Malířská pale-
ta Prahy 5 aTalenty Prahy 5, čili
malířství ahudba, je skvělá vizitka
této městské části amě nezbývá
než si přát, abych co nejdéle zůstal
uté soutěže. Založil ji současný
starosta Lukáš Herold, který
sám je vynikajícím hudebníkem,
vynikajícím hobojistou. Byl jsem
strašně rád, že se to podařilo
prosadit. Krásné atrvalé projekty
mají svoji živostnost.
n Obudoucnost Talentu se
nemusíme bát? Nadšených dět-
ských hudebníků je stále dost?
Zatím to tak vypadá. Pravdou je,
že společnost se mění, profesio-
nálním hudebníkem býti zname-
ná čím dál větší těžkosti, protože
je to samozřejmě mnohahodi-
nové denní cvičení, ananční
zabezpečení hráčů vorchestrech
zdaleka není tak privilegované,
jako bylo vminulosti. Ale děti
jsou, baví je to. Vidět to nadšení
vjejích očích, jak vystupují, mě
iorchestr skutečně naplňuje
obrovskou radostí... n
„Všechny děti se zatnuly, koukaly buď do publika, nebo na orchestr, na mě ahrály par excellence,“
pochválil dirigent Leoš Svárovský účinkující za to, jak si všichni poradili snervozitou zvystoupení před plným sálem.