Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Pražský golf začal v Motole. Před 100 lety

Před 100 lety byl v Motole založen nejstarší český golfový klub. Vznikl na objednávku diplomatů vítězných mocností vedených britským vyslancem sirem G. R. Clerkem. Vláda se v něm angažovala prostřednictvím ministerstva zahraničí a obrany, které dalo souhlas s využitím pozemků vojenského cvičiště. S rozjezdem klubu pomohli smíchovští průmyslníci v čele s Františkem Ringhofferem a Jaroslavem Jahnem.

HISTORIE
Pětka ÚNOR /2026
18
JAK SE STĚHOVALO HŘIŠ
Pražský golf začal
vMotole.ed 100 lety
Před 100 lety byl vMotole
založen nejstarší český golfový
klub. Vznikl na objednávku
diplomatů vítězných mocností
vedených britským vyslancem
sirem G. R. Clerkem. Vláda
se vněm angažovala
prostřednictvím ministerstva
zahraničí aobrany, které
dalo souhlas svyužitím
pozemků vojenského cvičiště.
Srozjezdem klubu pomohli
smíchovští průmyslníci včele
sFrantiškem Ringhoerem
aJaroslavem Jahnem.
S
polečenský lesk klubu dodávali
zakládající členové Edvard Beneš
aJan Masaryk, primátor Karel
Baxa, generálové Zdenko Weinerek
aRadola Gajda, bankéři Petschekové
aPreissové adalší. Jediným člově-
kem, který měl praktickou zkušenost
svýstavbou aprovozem golfového
hřiště, byl František Ringhoer, který
hře propadl během svých obchodních
cest do Anglie. Vparku svého sídla
vOlešovicích na Benešovsku si před
válkou postavil krátké hřiště avBritá-
nii nechal vyškolit trenéra isparring
partnera pro celou rodinu.
Ringhoer se ujal faktického vede-
ní spolku – asetrval vtéto roli
15 let. Byl autorem prvního návrhu
hřiště iklubovny, zapojoval se do
překladu Pravidel golfu, pětijazyčného
Slovníčku golfových pojmů, sponzoro-
val vznikající nemajetné kluby, orga-
nizoval nejrůznější soutěže, nancoval
odměny, poháry apodobně. Klub vedl
technokraticky – řídil jej na principu
akciové společnosti, kde váha každého
rozhodovacího hlasu odpovídala sumě
vložených nančních prostředků.
František Ringhoer stál nejen
uzrodu Golfového svazu ČSR, ale
zúčastnil se iustavujícího shromáždě-
ní Evropské golfové asociace (EGA)
vLucembursku. Dlouhodobě se mar-
ně snažil osblížení se staršími kluby
vMariánských Lázních aKarlových
Varech. Když se to koncem třicátých
let konečně povedlo, přihlásily se
oba kNěmeckému golfovému svazu.
sledující léta, spojená spřesídlením
byla přibližná trasa dnešní Brdlíkovy
ulice. Po výpovědi zMotola byla na
místě klubovny vr. 1940 postavena
sokolovna aplocha vlastního hřiště
byla v70. letech zvalné části zastavě-
na sídlištěm Homolka.
Spolehlivým vodítkem kpřesnému
polohopisu se stala fotograe zletecké-
ho snímkování vroce 1938, objevená
varchivu Vojenského kartograc-
kého ústavu vDobrušce (viz letecký
snímek). Na ní je dobře patrný jak
jeden způvodních ústavů – vsoučas-
nosti Infekční klinika (světlý objekt na
severu), tak iareál hřbitova Kotlářka na
východním okraji. Při opačné – západ-
ní – straně hřiště, ve vazbě na vilovou
čtvrť, stávala klubovna, přenesená těsně
před pořízením záběru do Klánovic.
Přispodním okraji snímku je patr
nezměněná trasa Plzeňské ulice.
Kam se přestěhovat?
Od začátku 30. let se vedení klubu
snažilo stabilizovat situaci hřiště b
uspořádáním vztahů směstem avoj-
skem, jejichž výsledkem by byl dlou-
GCP do Klánovic, kde vzniklo no
hřiště skrásnou klubovnou, byla již
labutí písní pražského golfu. Leč zpět
kmotolskému hřišti.
Hřiště od vojáků
Hřiště vzniklo na starém vojenském
cvičišti, jehož část armáda klubu
pronajala. Rozkládalo se jihovýchodně
od areálu dnešní Fakultní nemocnice
Motol, zčásti pod nedávno vybudova-
nými objekty Dětské onkologie aNe-
mocnice Na Homolce. Jeho jihozá-
padní hranici tvořila obytná zástavba
dnešní Kudrnovy ulice – až po křížení
sulicí UHrušky; na jihovýchodě to
Exhibiční zahájení
sezony 1929
vdobovém tisku.
František Ringhoer
sedí druhý zleva.
Na snímku je ijeho
syn, který se později
zapletl snacisty
Společenský lesk klubu dodávali
zakládající členové Edvard Beneš
aJan Masaryk, primátor Karel Baxa,
generálové Zdenko Weinerek aRadola
Gajda, bankéři Petschekové aPreissové.
Noviny Pětka