Pětka

www.praha5.cz 

PENÍZE DO ŠKOL

ZŠ V Remízku má novou kuchyni

Až 1700 obědů denně mohou nově připravit

v kuchyni ve Fakultní základní a mateřské škole

Barrandov v ulici V Remízku.

„Rekonstrukcí gastronomického provozu vzniklo moderní

stravovací zařízení, které splňuje

náročné požadavky hygienických předpisů a norem,“ říká

radní Prahy 5 pro školství Alena

Janďourková (Praha 5 sobě).

V plném provozu funguje od

loňského prosince a podle ohlasů

personálu, učitelů i žáků k plné

spokojenosti. Kromě samotné

kuchyně prošly modernizací i vedlejší prostory a jídelna. Vše se

přitom rozprostírá do dvou pater,

které propojuje nový výtah.

Výrazně se zlepšily také

úklidové možnosti a ventilace.

Právě odvody spalin se dočkaly

moderního řešení, a to celoplošným odtahem pomocí stropních

vzduchotechnických zařízení.

Ředitel školy Milan Holub oce-

ňuje i zázemí. „Má dostatečnou

kapacitu až pro dvacet zaměstnanců. Samozřejmě nechybí adekvátní možnosti pro převléknutí,

umytí nebo osprchování se,“

chválí ředitel.

Tato rekonstrukce byla

první z řady dalších, které podle

Janďourkové pátá městská část

plánuje. Většina stravovacích

provozů v základních školách

je totiž na konci své životnosti

a při jejich rekonstrukcích chce

radnice využít zkušenosti právě

z Remízku. „Zde bohužel došlo

k několika komplikacím, které

způsobily mnoho problémů nejen vedení školy, ale i dětem a rodičům. Při modernizaci dalších

jídelen a kuchyní si z chyb našich

předchůdců vezmeme ponaučení,“ dodává Janďourková. n

Žáci i učitelé se mohou těšit z moderních prostor

PŘEDMLUVA K HLAVNÍMU TÉMATU

Vyšehradský železniční most:

od historie po současnost

V

rubrice Téma a Rozhovor se

v únorovém čísle obsáhle věnujeme

vyšehradskému železničnímu mostu,

který v současnosti provázejí vášnivé debaty

o jeho další budoucnosti. Víte, jaká je jeho

historie?

V roce 1862 propojila německé země

s pražským předměstím Česká západní dráha, ukončená nádražím na Smíchově. A na

přelomu 60. a 70. let 19. století byla vystavěna

přímá železnice z Vídně do pražského nádraží císaře Františka Josefa I. (dnešní hlavní

nádraží). Pražská spojovací dráha, jejíž součástí se stal i nový most, pak měla obě tyto

strategické dopravní tepny propojit.

Vítězný projekt železničního mostu

počítal s ocelovou konstrukcí zbudovanou

na třech říčních a dvou pobřežních pilířích.

Jejich výstavba započala v srpnu 1870 a v listopadu téhož roku byl „pobřežní pilíř na

levém břehu Vltavy až na tři poslední vrstvy

z tesané žuly zhotoven“, přičemž zahájeny

byly i práce na ostatních pilířích. Ocelovou

konstrukci dodala německá firma Harkort

a sestávala z pěti mostových polí s příhradovými nosníky.

Práce trvaly do února 1872 a po úspěšné

zkušební jízdě byl dne 20. srpna provoz na

Pražské spojovací dráze slavnostně zahájen.

Zpočátku trať sloužila pouze pro nákladovou

dopravu, a přestože už v době zahájení provozu ministerstvo obchodu požadovalo rozšíření i na přepravu osob, umožněna byla až od

roku 1888. Jen dva roky poté základy říčních

pilířů poškodila velká povodeň, načež zesílily

hlasy žádající rozsáhlou rekonstrukci mostu,

jehož provedení vzhledem k dynamické

proměně stavebních a výrobních technologií

nesplňovalo aktuální bezpečnostní parametry. Navíc se zvýšením dopravní intenzity

přestalo jednokolejné řešení vyhovovat.

Projekt nového mostu vedl ke snížení počtu říčních pilířů na dva a k navýšení pilířů

pozemních. Ocelovou konstrukci určenou

pro obousměrný provoz dodala libeňská

firma Bratři Prášilové a spol. Měla obloukové

příhradové nosníky a její instalace se uskutečnila na přelomu září a října roku 1901.

Provoz na trati tak byl přerušen na pouhé tři

dny. Na novou podobu železničního mostu si

Pražané brzy zvykli, navíc od následujícího

roku mohli využívat i lávky pro pěší, umís-

těné po obou stranách mostovky. Estetickou

kvalitu díla podtrhuje i kvalita provedení

a využitých technologií. Od prosince 2004

navíc spolu s dalšími železničními mosty

mezi smíchovským a hlavním nádražím

podléhá železniční most mezi Smíchovem

a Vyšehradem památkové ochraně. n

O tom, jakou budoucnost bude mít

vyšehradský železniční most, se

dočtete na straně 8 a 9.

Rozhovor s nezávislým

odborníkem, architektem

Zdeňkem Lukešem najdete

na straně 10 a 11.

Dobové fotografie mostu

si můžete prohlédnout

na straně 12.

7