Pětka
www.praha5.cz
PENÍZE DO ŠKOL
ZŠ V Remízku má novou kuchyni
Až 1700 obědů denně mohou nově připravit
v kuchyni ve Fakultní základní a mateřské škole
Barrandov v ulici V Remízku.
„Rekonstrukcí gastronomického provozu vzniklo moderní
stravovací zařízení, které splňuje
náročné požadavky hygienických předpisů a norem,“ říká
radní Prahy 5 pro školství Alena
Janďourková (Praha 5 sobě).
V plném provozu funguje od
loňského prosince a podle ohlasů
personálu, učitelů i žáků k plné
spokojenosti. Kromě samotné
kuchyně prošly modernizací i vedlejší prostory a jídelna. Vše se
přitom rozprostírá do dvou pater,
které propojuje nový výtah.
Výrazně se zlepšily také
úklidové možnosti a ventilace.
Právě odvody spalin se dočkaly
moderního řešení, a to celoplošným odtahem pomocí stropních
vzduchotechnických zařízení.
Ředitel školy Milan Holub oce-
ňuje i zázemí. „Má dostatečnou
kapacitu až pro dvacet zaměstnanců. Samozřejmě nechybí adekvátní možnosti pro převléknutí,
umytí nebo osprchování se,“
chválí ředitel.
Tato rekonstrukce byla
první z řady dalších, které podle
Janďourkové pátá městská část
plánuje. Většina stravovacích
provozů v základních školách
je totiž na konci své životnosti
a při jejich rekonstrukcích chce
radnice využít zkušenosti právě
z Remízku. „Zde bohužel došlo
k několika komplikacím, které
způsobily mnoho problémů nejen vedení školy, ale i dětem a rodičům. Při modernizaci dalších
jídelen a kuchyní si z chyb našich
předchůdců vezmeme ponaučení,“ dodává Janďourková. n
Žáci i učitelé se mohou těšit z moderních prostor
PŘEDMLUVA K HLAVNÍMU TÉMATU
Vyšehradský železniční most:
od historie po současnost
V
rubrice Téma a Rozhovor se
v únorovém čísle obsáhle věnujeme
vyšehradskému železničnímu mostu,
který v současnosti provázejí vášnivé debaty
o jeho další budoucnosti. Víte, jaká je jeho
historie?
V roce 1862 propojila německé země
s pražským předměstím Česká západní dráha, ukončená nádražím na Smíchově. A na
přelomu 60. a 70. let 19. století byla vystavěna
přímá železnice z Vídně do pražského nádraží císaře Františka Josefa I. (dnešní hlavní
nádraží). Pražská spojovací dráha, jejíž součástí se stal i nový most, pak měla obě tyto
strategické dopravní tepny propojit.
Vítězný projekt železničního mostu
počítal s ocelovou konstrukcí zbudovanou
na třech říčních a dvou pobřežních pilířích.
Jejich výstavba započala v srpnu 1870 a v listopadu téhož roku byl „pobřežní pilíř na
levém břehu Vltavy až na tři poslední vrstvy
z tesané žuly zhotoven“, přičemž zahájeny
byly i práce na ostatních pilířích. Ocelovou
konstrukci dodala německá firma Harkort
a sestávala z pěti mostových polí s příhradovými nosníky.
Práce trvaly do února 1872 a po úspěšné
zkušební jízdě byl dne 20. srpna provoz na
Pražské spojovací dráze slavnostně zahájen.
Zpočátku trať sloužila pouze pro nákladovou
dopravu, a přestože už v době zahájení provozu ministerstvo obchodu požadovalo rozšíření i na přepravu osob, umožněna byla až od
roku 1888. Jen dva roky poté základy říčních
pilířů poškodila velká povodeň, načež zesílily
hlasy žádající rozsáhlou rekonstrukci mostu,
jehož provedení vzhledem k dynamické
proměně stavebních a výrobních technologií
nesplňovalo aktuální bezpečnostní parametry. Navíc se zvýšením dopravní intenzity
přestalo jednokolejné řešení vyhovovat.
Projekt nového mostu vedl ke snížení počtu říčních pilířů na dva a k navýšení pilířů
pozemních. Ocelovou konstrukci určenou
pro obousměrný provoz dodala libeňská
firma Bratři Prášilové a spol. Měla obloukové
příhradové nosníky a její instalace se uskutečnila na přelomu září a října roku 1901.
Provoz na trati tak byl přerušen na pouhé tři
dny. Na novou podobu železničního mostu si
Pražané brzy zvykli, navíc od následujícího
roku mohli využívat i lávky pro pěší, umís-
těné po obou stranách mostovky. Estetickou
kvalitu díla podtrhuje i kvalita provedení
a využitých technologií. Od prosince 2004
navíc spolu s dalšími železničními mosty
mezi smíchovským a hlavním nádražím
podléhá železniční most mezi Smíchovem
a Vyšehradem památkové ochraně. n
O tom, jakou budoucnost bude mít
vyšehradský železniční most, se
dočtete na straně 8 a 9.
Rozhovor s nezávislým
odborníkem, architektem
Zdeňkem Lukešem najdete
na straně 10 a 11.
Dobové fotografie mostu
si můžete prohlédnout
na straně 12.
7