Pětka

ÚNOR /2023

ROZHOVOR

ČESKÝ ARCHITEKT A HISTORIK ARCHITEKTURY ZDENĚK LUKEŠ

Pěší lávka s původními

oblouky je efektní řešení

Existuje třetí cesta, jak vyřešit otázku budoucnosti

vyšehradského železničního mostu. Podle

uznávaného architekta Zdeňka Lukeše

by se měl stávající most rozebrat, opravit a znovu

postavit poblíž, ale jako pěší lávka. Na místě starého

mostu by mohl vyrůst nový, pouze pro železniční

dopravu a bez oblouků, říká v rozhovoru.

že kdyby se očistil, opravil a natřel

nějakou hezkou barvou, mohlo by to

být krásné. Stejně je tomu v případě

Petřínské rozhledny či Eiffelovy věže.

Most je zároveň možné velmi efektně

osvětlit. Je to zajímavé hlavně díky

odrazu na vodní hladině. Na svůj

článek jsem dostal poměrně arogantní

odpověď, asi od Správy železnic, nevím to jistě. Byl jsem nařknut z toho,

že tomu nerozumím, a že rez dokonce

chrání železnou konstrukci mostu. To

mě překvapilo, protože ve škole jsem

se učil něco jiného.

n Čím je železniční most výjimečný?

Železniční most pod Vyšehradem je

sice krásný, mám ho rád, ale nejedná

se o nic světově unikátního. Takových

se u nás i v Evropě postavily stovky.

Možná i to je důvod, proč nebyl dlouho

památkově chráněný. Památkovou

ochranu získal až nedávno. Jde o běžnou

železnou konstrukci, která nahradila

starší most stojící na jeho místě od roku

1872. Jednalo se o jednokolejný most,

u kterého bylo již po 30 letech provozu

rozhodnuto o jeho nahrazení mostem

dvoukolejným. Most je příhradový, má

tři oblouky ve tvaru parabolické výseče.

n Takže by se mohl opravit?

n Právě jeho vzhled je ale v Praze

výjimečný…

Ano, v pražském prostředí je atypický

tím, že má ty oblouky, zatímco ostatní

pražské mosty je nemají. Dokonce si

pamatuji na dobu, kdy probíhala architektonická soutěž na most v Troji.

Jeden architekt tehdy prohlásil, že

se mu návrh oblouků od architekta

Kouckého nelíbí, protože v Praze nemají žádnou tradici. V tu chvíli ovšem

zapomněl právě na vyšehradský železniční most. Podstatný je ale fakt, že

si na most lidé za dobu jeho existence

zvykli a patří k panoramatu Prahy.

n Podle síly zvyku by se v otázce bu-

doucnosti mostu měla řídit i odborná

veřejnost? Neměla by se vzít v úvahu

spíše bezpečnost?

Já už jsem před 20 lety v článku

o železničním mostu napsal, že mě

mrzí, že se o něj nikdo nestará a že ta

konstrukce je zrezivělá.

n Správa železnic se o most špatně

starala?

Ano, protože již před 20 lety byl

celý zrezivělý. Já jsem v článku psal,

10

Pokud

přecházíte

přes

stávající

most

a vedle vás

jede vlak, je

to nesmírně

hlučné.

Jsou lidé,

kteří kvůli

tomu

přes most

dokonce

odmítají

chodit.

Ano. Svou roli ovšem hraje nutnost

umístění třetí koleje. S tím souvisí nápad, který se objevil už před několika

lety. Tehdy se měl vedle stávajícího

dvoukolejného mostu postavit most

nový, který by byl jeho přesnou kopií.

Říkal jsem, že si myslím, že je to dost

nebezpečné, protože pokud by oba

mosty byly takto blízko u sebe, konstrukce by se překrývaly, což by z určitého pohledu skutečně působilo jako

jeden most, ale v případě, že byste se

malinko vychýlili, samotná konstrukce by značně vizuálně ztěžkla. To není

šťastné řešení.

n Je tu ale nová možnost – postavit

zcela nový most…

V tuto chvíli existují dvě možná

řešení. Jedním z nich je postavit nový

most s oblouky, jehož vizuální stránka

by odpovídala tomu současnému.

Toto řešení můžeme vidět i v rámci

vítězného návrhu. Druhou možností

je říci tomuto řešení ne. Můžeme si

říci, že stavíme nový most a nebudeme hledět na to, co tam bylo předtím.

Myslím, že existuje ještě třetí cesta,

o které se již uvažuje.

n A to je?

Že by se stávající most rozebral, opravil

a postavil se znovu a blíže centru. Mohl

by sloužit jako pěší lávka. Pokud by byl

most pouze přesunut do nové lokality,

zachoval by se a pohled na Vyšehrad

by byl v podstatě neporušený a téměř

stejný jako dnes. Na místě původního

mostu by bylo možné postavit co nejjednodušší moderní most bez oblouků.

n Nebylo by tam mostů už hodně?

Nová lávka by mohla být velmi

funkční. Pokud přecházíte přes stávající most a vedle vás jede vlak, je to

nesmírně hlučné. Jsou lidé, kteří kvůli

tomu přes most dokonce odmítají

chodit. Pokud by se zvolilo řešení pěší

lávky, most by zůstal zachován a pro

Pražany by se jednalo o velmi efektivní řešení. „Nový“ most by sloužil jako

užitečná spojnice mezi oběma dnes

tolik populárními náplavkami.

n Kritici nového řešení poukazují

na to, že výběr vítězného řešení byl

neprůhledný. Co si o tom myslíte?

V tomto případě se jednalo o takzvaný

soutěžní dialog. Je to nejlepší způsob,

jak zajistit, aby byl vítězný návrh

přijatelný pro všechny strany. O tomto

dialogu nemám informace. Nevím,

kdo byl v porotě, a dokonce ani neznám podrobnosti o vypsání soutěže.

Samotná soutěž však již z logiky věci

transparentní být nemůže. Transparentní musí být výstup z ní.

n Za zachování mostu vznikla petice,

která nyní čítá více než devět tisíc

podpisů. Mělo by zamýšlené odborné kolokvium vyústit v zachování

památky?

Názor veřejnosti určitě hraje svoji roli,

stejně jako jeho památková ochrana. Je však nutné brát v úvahu také

architekty, kteří se soutěže zúčastnili.

Jedná se často o celé týmy odborníků,

kteří do toho vložili obrovskou energii

a úsilí. V tom případě by za to někdo

musel nést zodpovědnost. Tím někým

by byl ten, kdo vypsal soutěžní dialog,

aniž by respektoval názor odborníků

z oblasti památkové péče, urbanismu

a architektury.

n Netlačí Správa železnic na to,

aby se projekt posunul k výstavbě

nového mostu?