Veslování je krásné, protože je pestré
Do šaten veslařského klubu mají otevřené dveře všichni. Ti, kteří chtějí závodit, i ti, kteří se „jen“ chtějí hýbat a být v dobré partě. Veslařský klub Smíchov se zrodil v roce 1927, takže příští rok sfouknou jeho členové na dortu sto svíček. Se šéftrenérem Pavlem Knobem jsme si při té příležitosti popovídali o životě na vodě, úspěších sportovců nebo přáních, která k významnému jubileu mají.
PĚTKA ČERVENEC–SRPEN 2026
12
Rozhovor
Veslařský klub Smíchov se zrodil
vroce 1927, takže příští rok sfouknou
jeho členové nadortu sto svíček.
Sešéftrenérem Pavlem Knobem jsme
si při té příležitosti popovídali oživotě
na vodě, úspěších sportovců nebo
přáních, která kvýznamnému jubileu
mají. Krozhovoru se přidal iosmdesá-
tiletý Josef Červinka, který vesluje přes
šedesát let. Sneutuchajícím elánem
dorazil na pravidelný trénink se svými
vrstevníky, jenž tentokrát probíhal
na trenažéru ve speciálnímbazénu
vútrobách loděnice.
„Veslování je moc krásný sport, který
dá člověku vizi iživotní styl,“ shodují
se trenér iveterán bez váhání.
Jaká je historie Veslařského klubu
Smíchov?
ČERVINKA: Po první světové válce
začalo sokolské hnutí nabírat sílu
avSokole Smíchov II se vytvořila
sekce veslování. První dřevěná klu-
bovna vyrostla poblíž železničního
mostu, kde se tenkrát nakládalo uhlí
na parníky. Apřed druhou světovou
válkou, když se likvidovaly staré šatny
na strahovském stadionu, se díky nim
postavila tahle loděnice. Její aktuální
podoba pochází někdy zroku 2008.
Jak si dnes stojí veslování
vkonkurenci ostatních sportů?
KNOB: Bojujeme. Sportů je víc avíc.
Naší hlavní činností je sportovní
výchova dětí amládeže. Ukázat jim,
že pohyb asport není jen námaha, ale
izábava, při níž potkají nové kamarády.
Přijít se naučit veslovat mohou děti již
od devíti let. Začít sveslováním se ale
nemusí pouze vdětském věku, vnaší
loděnici probíhají ikurzy pro dospělé.
Chceme to mít nastavené tak, abychom
nebyli vyloženě sportovní kroužek, ale
komunita, kam se lidé rádi vracejí.
Může tedy přijít zájemce tak říkajíc
zulice?
KNOB: Ano. Příchozí neboli hobíci,
jak říkáme lidem zulice, si veslování
můžou vyzkoušet, akdyž se jim zalíbí,
zaplatí příspěvky, začnou chodit pravi-
delně. Mají zkušeného trenéra, který se
oně stará.
Jak je těžké naučit se veslovat? Co
by měl případný zájemce umět?
KNOB: Děti se to naučí celkem snadno,
základem je umět plavat. Jsme na
vodě! Vesty na lodi nikdo nemá. Ani
nemůže. Kvůli veslům. Na jaře knám
začali chodit páni radní zPrahy 5, kteří
trénovali na tradiční červnové Primá-
torky. Tímhle sportem byli nepolíbení.
Ale svědomitým tréninkem se adap-
tovali azačalo je to bavit. Na závodech
obsadili druhé místo. Je to hrozně
krásný sport, ikdyž na něm možná na
dívání pro laika nic zajímavého není.
Ale ten prožitek!
Čím je pro vás krásný?
ČERVINKA: Já bych řekl, že se vytvořila
komunita, parta, máme ksobě vztah,
jezdíme na soustředění, ido tanečních
jsme spolu chodili.
KNOB: Je krásný, protože je pestrý.
Máme jednu loděnici, ve které se
scházíme všichni. Kluci, holky, mladí,
starší, veteráni. Fungujeme spolu,
navzájem se učíme. Ana vodě si mů-
žete vybrat. Buď je někdo introvert,
takže jede sám na skifu, vmenší partě
ŠÉFTRENÉR SMÍCHOVSKÝCH VESLAŘŮ:
Veslování je
krásné, protože
je pestré
Josef Červinka
(vlevo) ašéftrenér
Pavel Knob strávili
za vesly prakticky
celý život. Josef
Červinka vesluje
už 60 let
Do šaten veslařského klubu mají otevřené
dveře všichni. Ti, kteří chtějí závodit, i ti,
kteří se „jen“ chtějí hýbat a být vdobré partě.
Že se dá veslování
provozovat
vkaždém
věku, dokazují
smíchovští
osmdesátníci.
Zleva: Josef
Červinka,
František Balcar,
František Bouška
a Pavel Bartoň