Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 19

ČASOPIS RADNICE MČ PRAHA 5 PĚTKA
19
obdobím hospodářské apolitické
krize. Vpolovině 30. let se podařilo
zajistit návrat mnoha věřících do
katolické církve avšemožně pomáhali
isociálně strádajícím rodinám. Vedle
upřímné víry sdílel Pauly sHájkem
zájem oproblematiku práv stejně jako
zkušenost zobrany kostelů afar proti
odpadlíkům. Oba se hlásili kčeskému
vlastenectví, které projevili vkritic-
kých časech nacistické totality.
SMÍCHOVSKÝ ZÁTAH
Hned po březnové okupaci země vroce
1939 se řada představitelů církve zapoji-
la do pomoci odbojovým organizacím.
Někteří předávali kontakty, jiní ukrývali
osoby avybavení, případně přispívali
nanční ajinou pomocí. Ateistický
nacistický režim se stal přirozeným
nepřítelem. Aiproto se aktivity ve
smíchovské farnosti brzy dostaly do
hledáčku represivních složek.
Vše vyvrcholilo atentátem na Rein-
harda Heydricha koncem května 1942.
Každodenní realitou se staly popravy,
zatýkání anoční razie. Do smíchov-
ské fary gestapo vtrhlo opůl jedné
vnoci z9. na 10. června. Do nechvalně
proslulé Pečkárny odvezli nalezené do-
kumenty akvýslechům tři kostelníky
apřítomného kaplana Hájka.
Od počátku bylo jasné, že právě Hájek
akontakty arciděkana Paulyho jsou
hlavní oblastí zájmu příslušníků tajné
policie. Později se vPetschkově paláci
octl isám Pauly, který byl dva dny poté
odvezen ze Smíchova ainternován
vtáboře pro duchovní vZásmukách.
Ostatní ze zadržených se dříve či pozdě-
ji vrátili, někteří znich až po skončení
války. Vyjma Paulyho. Akaplana Hájka.
VĚZEŇSKÁ ANABÁZE
Zdochovaných pramenů zjišťujeme,
že bylHájek zPečkárny převezen do
věznice na Pankrác adržen ve vazbě,
odkud jej dopravili do Malé terezínské
pevnosti. Následně byl vsrpnu 1942
transportován do koncentračního
tábora vDachau, kde se shledal sřadou
dalších duchovních. Stal se vězněm
číslo 33 662 apřidělen na blok číslo 15.
Sčíslem 33 663 byl stejným transpor-
tem do Dachau dopraven například
emauzský opat Arnošt Vykoukal, který
už vzáří podlehl těžké nemoci způso-
bené táborovými podmínkami.
Ty společně stvrdou prací na plan-
tážích abitím měly na mnohé zvězňů
likvidační účinky. Jiné nacisté použili
ke svým zrůdným pokusům, kdy zdra-
vím duchovním do žil vstřikovali hnis
zran egmónou postižených osob. Pro
mnohé znich to bylo rozsudkem smrti.
POLNÍ ÁRIE
Přesto se nacistům nepodařilo je
zlomit. Opírali se ovíru anacházeli sílu
vmodlitbě avpomoci bližním. Pod-
porovali se vzájemně slovem adenně
se společně modlili růženec. Podle
svědectví přeživších žil Hájek dny před
svou smrtí „skutečný mučednický ži-
vot“. Trpěl bolestí aměl „vodu vcelém
těle“, přesto na plantáži spoluvězňům
zpíval operní árie, které coby dítě
zdivadelní rodiny dobře znal. Do po-
sledních chvil ostatní konejšil, že „za
čtrnáct dní bude konec vojny“. Toho
se ale smíchovský kaplan nedočkal.
P. Josef Emil Hájek zemřel vDachau
vlistopadu 1942.
Zanechal po sobě maminku, oníž
se na Smíchově až do svého zatče-
ní staral a se kterou už se nestihl
rozloučit. Vsrpnu 1947 byl na základě
mnoha svědectví vyznamenán Česko-
slovenským válečným křížem 1939 in
memoriam.
Pavel Fabini
Kostel sv. Václava
na Smíchově,
kde J. E. Hájek
strávil velkou část
svého duchovního
působení
Jan Bula (19201952)
byl mučen apopraven
včasech komunistické totality
Noviny Pětka