Strana 19
ČASOPIS RADNICE MČ PRAHA 5 PĚTKA
19
obdobím hospodářské apolitické
krize. Vpolovině 30. let se podařilo
zajistit návrat mnoha věřících do
katolické církve avšemožně pomáhali
isociálně strádajícím rodinám. Vedle
upřímné víry sdílel Pauly sHájkem
zájem oproblematiku práv stejně jako
zkušenost zobrany kostelů afar proti
odpadlíkům. Oba se hlásili kčeskému
vlastenectví, které projevili vkritic-
kých časech nacistické totality.
SMÍCHOVSKÝ ZÁTAH
Hned po březnové okupaci země vroce
1939 se řada představitelů církve zapoji-
la do pomoci odbojovým organizacím.
Někteří předávali kontakty, jiní ukrývali
osoby avybavení, případně přispívali
nanční ajinou pomocí. Ateistický
nacistický režim se stal přirozeným
nepřítelem. Aiproto se aktivity ve
smíchovské farnosti brzy dostaly do
hledáčku represivních složek.
Vše vyvrcholilo atentátem na Rein-
harda Heydricha koncem května 1942.
Každodenní realitou se staly popravy,
zatýkání anoční razie. Do smíchov-
ské fary gestapo vtrhlo opůl jedné
vnoci z9. na 10. června. Do nechvalně
proslulé Pečkárny odvezli nalezené do-
kumenty akvýslechům tři kostelníky
apřítomného kaplana Hájka.
Od počátku bylo jasné, že právě Hájek
akontakty arciděkana Paulyho jsou
hlavní oblastí zájmu příslušníků tajné
policie. Později se vPetschkově paláci
octl isám Pauly, který byl dva dny poté
odvezen ze Smíchova ainternován
vtáboře pro duchovní vZásmukách.
Ostatní ze zadržených se dříve či pozdě-
ji vrátili, někteří znich až po skončení
války. Vyjma Paulyho. Akaplana Hájka.
VĚZEŇSKÁ ANABÁZE
Zdochovaných pramenů zjišťujeme,
že bylHájek zPečkárny převezen do
věznice na Pankrác adržen ve vazbě,
odkud jej dopravili do Malé terezínské
pevnosti. Následně byl vsrpnu 1942
transportován do koncentračního
tábora vDachau, kde se shledal sřadou
dalších duchovních. Stal se vězněm
číslo 33 662 apřidělen na blok číslo 15.
Sčíslem 33 663 byl stejným transpor-
tem do Dachau dopraven například
emauzský opat Arnošt Vykoukal, který
už vzáří podlehl těžké nemoci způso-
bené táborovými podmínkami.
Ty společně stvrdou prací na plan-
tážích abitím měly na mnohé zvězňů
likvidační účinky. Jiné nacisté použili
ke svým zrůdným pokusům, kdy zdra-
vím duchovním do žil vstřikovali hnis
zran egmónou postižených osob. Pro
mnohé znich to bylo rozsudkem smrti.
POLNÍ ÁRIE
Přesto se nacistům nepodařilo je
zlomit. Opírali se ovíru anacházeli sílu
vmodlitbě avpomoci bližním. Pod-
porovali se vzájemně slovem adenně
se společně modlili růženec. Podle
svědectví přeživších žil Hájek dny před
svou smrtí „skutečný mučednický ži-
vot“. Trpěl bolestí aměl „vodu vcelém
těle“, přesto na plantáži spoluvězňům
zpíval operní árie, které coby dítě
zdivadelní rodiny dobře znal. Do po-
sledních chvil ostatní konejšil, že „za
čtrnáct dní bude konec vojny“. Toho
se ale smíchovský kaplan nedočkal.
P. Josef Emil Hájek zemřel vDachau
vlistopadu 1942.
Zanechal po sobě maminku, oníž
se na Smíchově až do svého zatče-
ní staral a se kterou už se nestihl
rozloučit. Vsrpnu 1947 byl na základě
mnoha svědectví vyznamenán Česko-
slovenským válečným křížem 1939 in
memoriam.
Pavel Fabini
Kostel sv. Václava
na Smíchově,
kde J. E. Hájek
strávil velkou část
svého duchovního
působení
Jan Bula (19201952)
byl mučen apopraven
včasech komunistické totality