Pětka
www.praha5.cz
ŠTĚDROVEČERNÍ OPLATKY
Asi ve 2,5 dcl vody rozmíchej
deset lžic hladké nebo
polohrubé mouky. Musíš
dobře ušlehat, aby těsto bylo
hladké. Čím tenčí oplatky chceš
mít, tím řidší těsto musíš
připravit. Těsto můžeš vylepšit
přidáním vajíčka, trošky cukru,
utlučeného hřebíčku či nového
koření. Oplatnici pořádně nahřej
na plotně nebo přímo v ohni,
potři včelím voskem či máslem.
Otři hadříkem a znovu nahřej.
Rozevři oplatnici a do středu
formy nalej polévkovou lžíci
těsta. Stiskni a upeč oplatku.
Vyjmi oplatku z formy a rychle
odstřihni nedopečený kraj. Po
vychladnutí dej oplatky na sebe
a ihned je musíš zatížit, aby se
nekřivily.
PUČÁLKA
(pokrm pojídaný
o Štědrém večeru)
Tradiční Vánoce přibližuje expozice v Muzeu v přírodě Vysočina
Snímky: Muzeum v přírodě Vysočina
Skladbu štědrovečerního jídelníčku určovala
tradice a úroda plodin v daném roce
Plodiny na štědrovečerním stole měly příznivě ovlivnit budoucnost
zakořeněné, že přetrvaly do dnešních
dnů, jiné zanikly v průběhu staletí.
Skladbu štědrovečerního jídelníčku
určovala tradice, pokrmy měly být
připraveny z plodin, které se v daném
roce urodily. Každý pokrm, každá
surovina nebyly v očích našich předků
obyčejným jídlem, ale spíše prostředkem k příznivému ovlivnění budoucnosti. Například luštěniny pro svoji
schopnost bobtnat byly symbolem
rozšíření majetku. Podobně i pokrmy
z kynutého těsta pojídané o Štědrém
večeru měly zajistit bohatou úrodu
v dalším roce. Houbám byl přisuzován
božský původ a pokrmy z nich připravené měly ochránit proti nemocem
a škodlivým silám. Na štědrovečerní
stůl se kladly další plodiny a předměty
ve snaze naklonit si příznivě budoucnost. Například:
n obilné klásky či zrní – zajištění dobré úrody obilí v dalším roce,
n ořechy a mince – peníze, dostatek
obživy pro rodinu,
n česnek, cibule a med – ochrana proti
nemocem a působení škodlivých sil.
Nohy stolu se ovíjely řetězem, aby
rodina držela pohromadě. Hospodář
často položil pod stůl sekeru, a když se
lidé během večeře dotkli nohou jejího
ostří, měli mít po celý další rok pevné
zdraví. Pod stůl se dávala také sláma
kvůli dostatku obilí v příštím roce.
Zbytky jídla ze štědrovečerní večeře, stejně jako předměty, které byly
položeny na svátečním stole, měly
velký význam pro magické úkony.
Neloupaný hrách nechej
nabobtnat ve vlažné vodě
a potom jej rozlož na teplé
místo, kde po 2 až 3 dnech
naklíčí. Naklíčený hrách opraž
na sucho či na omastku a dále
uprav podle chuti: sladká
pučálka – oslaď medem nebo
cukrem, slaná pučálka – trochu
posolená a vylepšená špetkou
pepře.
ROZVÁRKA (též Muzika)
Ve vodě rozvař směs sušeného
ovoce (švestky, křížaly,
hrušky, meruňky), přidej celou
skořici, hřebíček, vanilku
a badyán. Když směs změkne,
prolisuj ji přes síto, přidej
trochu švestkových povidel,
rozinek a zahusti strouhaným
perníkem. Vše krátce povař,
pokud máš chuť, přidej i trochu
rumu a cukru. Rozvárka
je lepší uvařená několik
dnů předem, aby se pěkně
rozležela. Rozvárkou se polívaly
kynuté knedlíky, přikusovala
se k ní vánočka nebo se jedla
samotná.
Například obilí z klásků či zrní, které
bylo v ošatce během štědrovečerní
večeře, bylo přidáváno do setby, aby
se úroda vyvedla. Zbytky a drobky
z večeře se měly zakopat do země jako
poděkování za úrodu a zároveň byly
prosbou o úrodu příští. Co říkáte, nestálo by za to se k takovému prožívání
Vánoc alespoň částečně vrátit? n
Milan Hulínský
s laskavým přispěním
Muzea v přírodě Vysočina
25