Pětka

www.praha5.cz 

ŠTĚDROVEČERNÍ OPLATKY

Asi ve 2,5 dcl vody rozmíchej

deset lžic hladké nebo

polohrubé mouky. Musíš

dobře ušlehat, aby těsto bylo

hladké. Čím tenčí oplatky chceš

mít, tím řidší těsto musíš

připravit. Těsto můžeš vylepšit

přidáním vajíčka, trošky cukru,

utlučeného hřebíčku či nového

koření. Oplatnici pořádně nahřej

na plotně nebo přímo v ohni,

potři včelím voskem či máslem.

Otři hadříkem a znovu nahřej.

Rozevři oplatnici a do středu

formy nalej polévkovou lžíci

těsta. Stiskni a upeč oplatku.

Vyjmi oplatku z formy a rychle

odstřihni nedopečený kraj. Po

vychladnutí dej oplatky na sebe

a ihned je musíš zatížit, aby se

nekřivily.

PUČÁLKA

(pokrm pojídaný

o Štědrém večeru)

Tradiční Vánoce přibližuje expozice v Muzeu v přírodě Vysočina

Snímky: Muzeum v přírodě Vysočina

Skladbu štědrovečerního jídelníčku určovala

tradice a úroda plodin v daném roce

Plodiny na štědrovečerním stole měly příznivě ovlivnit budoucnost

zakořeněné, že přetrvaly do dnešních

dnů, jiné zanikly v průběhu staletí.

Skladbu štědrovečerního jídelníčku

určovala tradice, pokrmy měly být

připraveny z plodin, které se v daném

roce urodily. Každý pokrm, každá

surovina nebyly v očích našich předků

obyčejným jídlem, ale spíše prostředkem k příznivému ovlivnění budoucnosti. Například luštěniny pro svoji

schopnost bobtnat byly symbolem

rozšíření majetku. Podobně i pokrmy

z kynutého těsta pojídané o Štědrém

večeru měly zajistit bohatou úrodu

v dalším roce. Houbám byl přisuzován

božský původ a pokrmy z nich připravené měly ochránit proti nemocem

a škodlivým silám. Na štědrovečerní

stůl se kladly další plodiny a předměty

ve snaze naklonit si příznivě budoucnost. Například:

n obilné klásky či zrní – zajištění dobré úrody obilí v dalším roce,

n ořechy a mince – peníze, dostatek

obživy pro rodinu,

n česnek, cibule a med – ochrana proti

nemocem a působení škodlivých sil.

Nohy stolu se ovíjely řetězem, aby

rodina držela pohromadě. Hospodář

často položil pod stůl sekeru, a když se

lidé během večeře dotkli nohou jejího

ostří, měli mít po celý další rok pevné

zdraví. Pod stůl se dávala také sláma

kvůli dostatku obilí v příštím roce.

Zbytky jídla ze štědrovečerní večeře, stejně jako předměty, které byly

položeny na svátečním stole, měly

velký význam pro magické úkony.

Neloupaný hrách nechej

nabobtnat ve vlažné vodě

a potom jej rozlož na teplé

místo, kde po 2 až 3 dnech

naklíčí. Naklíčený hrách opraž

na sucho či na omastku a dále

uprav podle chuti: sladká

pučálka – oslaď medem nebo

cukrem, slaná pučálka – trochu

posolená a vylepšená špetkou

pepře.

ROZVÁRKA (též Muzika)

Ve vodě rozvař směs sušeného

ovoce (švestky, křížaly,

hrušky, meruňky), přidej celou

skořici, hřebíček, vanilku

a badyán. Když směs změkne,

prolisuj ji přes síto, přidej

trochu švestkových povidel,

rozinek a zahusti strouhaným

perníkem. Vše krátce povař,

pokud máš chuť, přidej i trochu

rumu a cukru. Rozvárka

je lepší uvařená několik

dnů předem, aby se pěkně

rozležela. Rozvárkou se polívaly

kynuté knedlíky, přikusovala

se k ní vánočka nebo se jedla

samotná.

Například obilí z klásků či zrní, které

bylo v ošatce během štědrovečerní

večeře, bylo přidáváno do setby, aby

se úroda vyvedla. Zbytky a drobky

z večeře se měly zakopat do země jako

poděkování za úrodu a zároveň byly

prosbou o úrodu příští. Co říkáte, nestálo by za to se k takovému prožívání

Vánoc alespoň částečně vrátit? n

Milan Hulínský

s laskavým přispěním

Muzea v přírodě Vysočina

25