Na koncerty k nám chodí sousedi i v papučích
Zrekonstruoval nejen rodinnou vilu, ale i její pohnutou historii. David Cysař, kameraman, předseda spolku a spolumajitel Winternitzovy vily na pražských Malvazinkách, navazuje na odkaz svých předků a prostřednictvím kulturních a vzdělávacích akcí chce připomínat tragickou historii židovského národa i nacistické a komunistické totality.
Foto: René Volfík
Foto: René Volfík
16
Pětka LISTOPAD /2024
ROZHOVOR
OPŘÍBĚHU ŽIDOVSKÉ RODINY AJEJÍ VILY
Na koncerty knám
chodí sousedi
ivpapučích
Zrekonstruoval nejen rodinnou vilu, ale ijejí pohnutou
historii. David Cysař, kameraman, předseda spolku
aspolumajitel Winternitzovy vily na pražských
Malvazinkách, navazuje na odkaz svých předků
aprostřednictvím kulturních avzdělávacích akcí
chce připomínat tragickou historii židovského národa
inacistické akomunistické totality. Ve Winternitzově
vile vybudoval se svou ženou Kristinou vyhledávané
kulturní centrum.
n Vašeho pradědečka, židovského právníka
Josefa Winternitze, ajeho malého syna
Petra zavraždili nacisté ve vyhlazovacím
táboře Osvětimi. Jak vnímáte rodinný
příběh vkontextu vily, kterou nechal vroce
1932 pradědeček podle návrhů Adolfa
Loose aKarla Lhoty postavit?
Je zajímavé ve vile být acítit všechny histo-
rické souvislosti, stejně jako strasti iradosti
předků, kteří si zde užili pouze devět let živo-
ta. To už imy jsme si tu užili mnohonásobně
delší čas. Je to smutné, ale na druhou stranu
to je důvod, proč jsme vilu otevřeli veřejnos-
ti. Abychom připomínali dějiny 20.století,
že tu byli nacisté ikomunisté aže to bylo
špatně. Je to důležité právě vdnešní době,
kdy se čím dál více zvedá vlna antisemitismu
aspekulací, jak to bylo. Cítím tendence ke
zpochybňování těchto historických faktů.
n Jak tomuto zpochybňování čelit?
My, jako rodina Winternitzů, neseme toto
poselství azkušenost, chceme to šířit dál iza
ostatní, protože rodin jako my je mnoho.
Ospoustě znich se ani neví, protože znich
nikdo válku nepřežil. Důležité pro nás je, aby
se opředválečné, válečné apoválečné době
dozvěděla také mladá generace. Moc dobře
si uvědomuji, že školní děti řeší úplně jiné
problémy. Častokrát se vučivu ani do této
doby nedojde. Proto chceme, aby se otom
dozvěděly. Pořádáme programy pro děti,
stejně jako různé akce, koncerty nebo setkání
spřeživšími, na které zveme školy. Je důležité,
aby se mladí dozvěděli, jak to skutečně bylo.
n Jaké peripetie jste měli spozbýváním
avlastně inabýváním vily?
Celá naše rodina byla židovského původu. To
znamená, že německý fond vilu pradědečko-
vi zabavil arodina se odsud musela odstě-
hovat. Po pár letech nastoupili do transportu
do Terezína aOsvětimi. Když se vrátili, tak
prababičce Jenny, její dceři amojí babičce
Suzanne, které jediné přežily, přislíbil stát
vilu vrátit. Ale už zde byla zřízena mateřská
škola, což byl vyšší státní zájem. Takže se
úřady dlouho dohadovaly, jestli si vilu pro-
najmou, nebo odkoupí. Než to všechno stihly
mezi sebou vyřešit, tak na prababičku uvalily
několik různých nančních sankcí, ať už to
byla dědická daň, nebo milionářská daň atak
dále. Byly to vysoké poplatky, na které nebyly
peníze, neboť zOsvětimi se žádné peníze ne-
vracely. Ty restrikce byly tak velké, že vroce
1955 babička darovala vilu státu výměnou za
Pro Davida Cysaře a jeho rodinu je důležité, aby se o době nacismu a komunismu dozvěděly hlavně mladé generace
Lidé do vily, která je významnou památkou,
přichází za architekturou Adolfa Loose
a odchází s příběhem rodiny Winternitzů