Strana 21
www.praha5.cz Pětka
zbytkyrozprášeného komunistického
odbojového vedení, úspěšně inltrova-
ného gestapem. Jako první se do spárů
obávané tajné policie dostal vlétě 1944
Václav Dobiáš, operující pod krycím
jménem „Vousáč“, který pro ilegální
komunisty zajišťoval falešné legitimace.
Zadržen byl při odbojových aktivitách
vČelákovicích agestapo tušilo, že je
napojen na významnou odbojovou
síť. Ale ipřes nelidské mučení Dobiáš
neprozradil ani jediný kontakt asvým
přátelům poskytl několik dalších měsí-
ců nerušené práce.
Střelba na Jiráskově mostě
Osudovým se pro vedení Předvoje stal
až říjen roku 1944. Kondenti gestapa,
vydávající se za členy organizace
československých důstojníků, navázali
kontakt sJiřím Staňkem apřipravili
akci kjeho zatčení. Past byla nalíčena
uŠmirousova bytu vMatoušově ulici.
Jiří si ale všiml skupiny podezřelých
mužů adal se na útěk ke smíchovské
tržnici, aby se ukryl mezi lidmi. Nako-
nec se rozhodl zbavit pronásledovatelů
útěkem přes Jiráskův most. Mládí
idobrá fyzička mu poskytly výhodu,
díky níž se přiblížil pravému vltavské-
mu břehu, když vtom zazněly výstřely
aon ucítil prudkou bolest vnoze, která
poté vypověděla službu. Gestapo tušilo,
že Jiří disponuje kontakty na špičky
zatím neznámé odbojové organizace,
atak byly výslechy „obzvlášť kruté“. Za-
tkli také Šmirouse avjeho bytě nalezli
ilegální tiskárnu. Psal se 21.říjen.
Nešťastný návrat
Aniž by cokoli tušil, odjížděl téhož dne
Karel Hiršl se Želmírou askupinou
přátel na chatu křece Sázavě, kde si
vpoklidu přírody užívali krásný pod-
zimní čas. Zatím gestapo zatklo otce
Želmíry apřipravilo se na návrat mla-
dých odbojářů do Prahy. Počkali si na
ně vdomě Kálalových, blízko železnič-
ního mostu. Karel se Želmírou kráčeli
vodloučení od zbytku skupiny, akdyž
vstoupili do chodby jejího domu,
spatřili „přátele stát čelem ke zdi“,
načež byli gestapem zatčeni aodvezeni
kvýslechům na Pankrác. Následoval
nekonečný koloběh mučení avěznění
na různých místech vPraze aTerezíně,
ale až vbřeznu 1945 se gestapu podaři-
lo odhalit vůdčí postavení Karla Hiršla
vPředvoji. Listy rodičům dokládají
stoický klid mladého odbojáře. Omlou-
val se za starosti, které jim způsobil,
ajediné, oco je žádal, bylo zaslání
podobenky milované Želmíry.
Studený, deštivý den
Poslední výslechy vPraze absolvovali
Hiršl se Staňkem někdy začátkemdub-
na adesátého téhož měsíce byli oba
převezeni do terezínské Malé pev-
nosti. Právě vden, kdy byl popraven
kamarád Václav Dobiáš. Oba vkládali
naději na přežití do postupující válečné
byl lidovým soudem odsouzen ksmrti.
Ačkoli jsem tak velký trest během své
vazby neočekával, nedovedla mne tak
prudká rána duševně zdrtit. Sám jsem
se tomu divil, že jsem to přijal vskutku
se stoickým klidem. Jediné, co mně
dělá velkou starost, je to, jak to bude
působit na vás, drazí, zvlášť na Tebe,
drahá máti, ana Tebe, můj drahý táto
(…). Chtěl bych vám dodat trochu
odvahy, abyste alespoň tu poslední
anejstrašlivější ránu nesli statečně
asnáze. Smrti se nebojím, vím, že
umírání bude kratičké (Wolker). Roz-
loučil jsem se [se] svým životem, který
jsem miloval achtěl nejplodněji žít pro
druhé apro sebe. (…) Umírám nerad,
anebojím se…“ n
Pavel Fabini
21
Titulní strana
ilegálního časopisu
Předvoj
fronty aosvobození tábora. Vpolovině
dubna padla Vídeň, poslední dubnový
den spáchal Hitler sebevraždu, padl
Berlín aosvobozena byla většina Brna.
Konec války se očekával každým dnem
aiposlední list rodičům Karel zakončil
ve víře ve šťastný konec: „Těším se
na shledanou…“ Přesto byli oba naši
hrdinové druhého května vyvedeni
ze svých cel ana příkaz pražského
gestapa zastřeleni. Hiršlovi přitom bylo
pouhých dvaadvacet let. Spolu snimi
bylo onoho studeného adeštivého dne
popraveno dalších devětačtyřicet osob,
vesměs příslušníků domácího odboje.
Dopis Václava Dobiáše
jeho rodičům
„Dne 12. 12. tohoto roku stal se sen
[omé smrti] skutečností, když jsem