Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 18

Foto: Veronika Eichler
18
Pětka LISTOPAD /2024
ROZHOVOR
n Jsou ve vile místa, okterých sjistotou
víte, že na nich váš pradědeček pracoval?
Pradědeček tvrdil, že doma se nepracuje. Tu-
díž pracovna byla knihovna, kde odpočíval,
možná přemýšlel nebo něco vymýšlel.
n Jak se vám osobně daří skloubit osobní
život sveřejným životem vily?
Velmi dobře. My spoustu osobního živo-
ta prožíváme ve vile. Ona je sice otevřena
veřejnosti, ale když se dějí rodinné oslavy,
tak si ji můžeme uzavřít pro sebe. Slavíme tu
například Vánoce nebo Chanuku. Když má
nějaká tetička narozeniny, tak je slavíme tady,
protože se sem vejde více lidí. Nějakým způ-
sobem ve vile dále fungujeme jako rodina.
n Jak se vám podařilo vilu obnovit do
původní podoby?
To byla tatínkova zásluha. On chtěl, aby to
bylo obnoveno vco nejpřesnější podobě
jako vroce 1932. Vdobě naší rekonstrukce
se rekonstruovala iMüllerova vila, tudíž
odborníci, kteří tam pracovali, nám pomohli
radou izkušenostmi. Myslím, že výsledná
podoba je věrná. My vtom odkazu pokra-
čujeme adále posouváme, pořád je tady
nějaká práce. Teď budeme zase měnit potahy
křesílek, protože jsme zajistili nové skeny
původních fotograí. Konečně jsme dokázali
jejich podobu lépe rozluštit, takže to bude
zase oněco bližší tehdejší realitě.
n Jaké máte další plány?
Tady je pořád kam růst. Zaprvé se to musí
obnovovat, protože to rozhodnutí ootevření
veřejnosti ssebou nese nějaké opotřebování
věcí. Jednou za čas musíme všechno znovu
opravit, neboť knám chodí hrozně moc lidí,
kterým dovolujeme si na věci sedat azažívat
je. Ono se to nezdá, ale těch věcí je tu oprav-
du hodně. Například budeme dělat rekon-
strukci cihlového obložení, které je vdolním
patře ve špatném stavu. Zatím jsme však
nenašli správnou technologii ačekáme, aby
nám někdo poradil, jak to opravit. Zakládá-
me novou organizaci Genius loci, která bude
sdružovat vily podobného ražení, jako jsme
my. Chceme know-how, které máme, předá-
vat dál avzájemnou inspirací se doplňovat.
n Ve vile pořádáte ikulturní program, mů-
žete přiblížit jeho koncept?
Co se týče kulturního programu, máme tu
dvě divadla. Jedním znich je Dům vjablo-
ních, pojmenovaný po jabloňových sadech,
které byly všude vokolí, hlavně pak na
zahradě vily. Před několika lety jsem před
budovou zasadil novou jabloň, což je taková
symbolika původního sadu. Představení je
imerzivním způsobem divadla, kdy diváci
chodí po celé budově. Je to příběh z30.let.
Diváci jsou požádáni, aby se oblékli vduchu
té doby. Paní domu je vrámci příběhu zve na
vernisáž svých výtvorů, takže přicházejí na
vernisáž adivadelníci snimi hovoří. Celé se
to odehrává vuvolněném režimu bytového
divadla. Diváci chodí, popíjejí drinky ana-
jednou začne detektivní zápletka. Častokrát
se stává, že divák ani neví, kdo je herec. Při
představení se herci, kterých je asi jedenáct,
pohybují po celé vile adiváci je sledují.
Jednou mi jeden divák dokonce říkal, že za
hercem běhal půl hodiny apak zjistil, že to je
jiný divák.
n Představení Míru zdar! od spolku Jedl je
vlastně ovaší rodině…
Ano, Lucie Trmíková vněm hraje moji
prababičku, která přichází vroce 1945 zpátky
do vily azde už jsou mladí komunisté,
kteří přestavují vilu na školku. Ona přichází
aprosí je, jestli by si nemohla nasbírat třešně
ze zahrady, protože je zubožená zOsvětimi
aže by jí ovoce přišlo vhod. Je to založeno na
reálném dopise, který máme kdispozici aje
vystaven zde ve druhém patře. Nevíme, jak
to tehdy dopadlo, ale divadelníci to nějakým
způsobem zpracovali, což nebudu napovídat.
Pak tu občas máme další představení, jako
je Alma Rosé, což je ožidovské hudebnici,
která založila orchestr vOsvětimi, se kterým
hrála klasickou hudbu lidem, kteří šli do
plynu. Díky tomu mohla zachránit hodně
hudebníků, kteří nemuseli do plynu. Bylo
zajímavé, když knám na představení přišli
přeživší, kteří říkali, že je znali. Bylo zajímavé
vidět interakci herců atěch pravých lidí, kteří
kdysi vOsvětimi tuto hudbu slyšeli, když tam
chodili na nucené práce. Unás ve Winter-
nitzově vile se ale konají také koncerty vážné
hudby. Nyní na podzim pořádáme také mo-
derní koncerty, například jsme tu měli Fluex
Ensamble, což je DJ se symfonickým kvarte-
tem. Budeme tu mít Karolínu Soukupovou,
mladou zpěvačku, která je zdokumentu
Velký nále PSO, který jsem točil. Zpívala tu
také Bára Basiková.
n Nakolik spolupracujete sPamětí národa?
Spolupracujeme hodně, byla tu dokonce celá
výstava oPaměti národa. My jsme se ale roz-
hodli jít cestou konceptu architektonických
výstav. Vsoučasné chvíli není prostor dělat
jiné výstavy. Jsme takový ostrůvek pro lidi,
kteří se zajímají otato témata. Děláme také
různá setkání aspolečenské či charitativní
akce, například večer pro usedlost Na Cibul-
ce manželů Vlčkových, charitativní pochod
Winternitzova vila– Cibulka, který by se
snad měl stát každoročním pochodem.
n Vjaké symbióze je vila sPrahou5?
Symbióza sPrahou5 byla vždy vynikající,
nezávisle na tom, kdo zrovna stál včele
radnice. Myslím si, že Praha5 je také ráda, že
pro mikroregion Malvazinek děláme kulturní
aktivity. Protože je pravda, že na koncerty
nebo kurzy umění knám chodí mnoho
sousedů, kteří často přicházejí skoro vpapu-
čích. Když skončil covid, tak jsme na oslavu
udělali zdarma veřejnou akci, kdy pan operní
pěvec Adam Plachetka zazpíval operní písně
zterasy pro celé okolí. Sousedé na balkónech
měli židličky se skleničkou asamozřejmě
byla plná zahrada.
n Na webu máte uvedeno, že vilu pronají-
máte jako zážitek. Co to znamená?
Ano, jednou znašich akcí pro veřejnost je
možnost přenocovat vnaší vile. Je oto velký
zájem. Princip je udělaný tak, že všest hodin
večer, kdy končí prohlídky, dostanou zájemci
klíče acelá vila je jejich. Když jsou movitější,
můžeme jim objednat ičíšníka skuchařem,
kteří připraví večeři. Lidé jsou tu pak celou
noc sami, přenocují vložnici, vhale ana
terase si dají víno aje pro ně připravena sní-
daně vkuchyni formou bufetu. Mohou si ale
také udělat vajíčka jako doma. Vdeset hodin
pak vrací klíče azačínají prohlídky. n
Ředitel Winternitzovy vily David Cysař se svým dědečkem Václavem Hinkem převzali 7. října
v budově České národní banky cenu za architekturu a památkovou péči hl. m. Prahy – Opera Pragensia 2024.
Ocenění jim předala starostka Prahy 5 Radka Šimková
Symbióza sPrahou5 byla
vždy vynikající, nezávisle
na tom, kdo zrovna stál
včele radnice. Myslím si,
že Praha5 je také ráda, že
pro mikroregion Malvazinek
děláme kulturní aktivity.
Noviny Pětka