Pětka
www.ipetka.cz
člověk pořád něco hledal
v dobrém stavu. 350 let staré dřevo je
silné a zdravé. Kostel pravidelně kontrolují hasiči, i dřevo má protipožární
speciální nátěr.
n Můžou se přijít podívat i nevěřící?
Kostel je otevřený pro každého.
Zájemci se můžou přijít podívat, jak
vypadá pravoslavná bohoslužba. Farnost je velká rodina. V Bibli se píše,
proč existuje farnost, všichni jsme bratři a Pán Ježíš nás vede k nebeskému
Otci. Tak já to taky vidím.
n Na nedostatek věrných oveček si
tedy nestěžujete?
Chodí k nám i děti. Hlavně o víkendu. Je jich asi 40 procent z celkového
počtu návštěvníků. Naše farnost čítá
kolem dvou set lidí.
n Co se vám líbí v Praze 5?
Protože většinou jezdím autem ze Stodůlek, vyhovuje mi, že v okolí kostela
není ještě modrá zóna. Kdyby byla
všude, nedalo by se parkovat. Líbí se
nám zahrada Kinských, která leží nedaleko od centra, ten kopec je úžasný,
skýtá výhled na celou Prahu.
n Je velký rozdíl mezi životem v Rumunsku a u nás?
Malý. Jazyk je jiný, to ano. Češi sportují, Rumuni jsou pohostinní. Pocházím
ze západu, z města Arad, to je přesně
800 kilometrů z Prahy, tak to není taková vzdálenost. Město leží u maďarských hranic, kde se nacházejí obce,
kde bydlí buď Slováci, nebo i Češi.
n Chodí za vámi do kostela pouze
Rumuni, jichž v Praze 5 žije poměrně
hodně?
Jsou to většinou Rumuni a Moldavani, máme stejný jazyk. Ale máme
i kamarády Čechy. Ti také navštěvují
katedrálu v Resslově ulici. Mše se
konají v pondělí, ve středu, v pátek
a o víkendech. Ale nabízíme i různé
jiné aktivity. Třeba pro děti. Organizovali jsme týdenní tábor pro děti na
severu Čech u Liberce, pořádali jsme
kurzy malování pravoslavných ikon,
taneční kurzy. Držíme se v kontaktu
nejen v kostele, ale i v komunitních
centrech v Praze 5.
Nyní na 22. listopadu zařizujeme
koncert rumunského zpěváka Štefana
Hrušky, který zpívá a hraje na kytaru
rumunské i mezinárodní koledy.
n Vedle toho, že působíte jako kněz,
máte ještě další poslání...
Třikrát týdně jsem v jedné pražské
věznici jako kaplan. Původně jsem jezdil
jako dobrovolník po věznicích,
pak mi nabídli, abych se stal kaplanem.
Nejen pro pravoslavné věřící. Poskytuji
vězňům duchovní útěchu a podporu.
Uskuteční se pravděpodobně v kostele
sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, neboť náš kostelík je malý a všichni zájemci
by se tam nevešli.
n Váš kostel je poměrně neobvyklý…
Když jsme ho převzali, byl interiér úplně
prázdný. Všechny předměty, co jsou tam,
například ikony, jsme koupili my. V roce
2010 proběhla kompletní rekonstrukce
šindelové střechy, byla poměrně náročná.
Před čtyřmi lety celou budovu, která je
národní kulturní památkou, kontroloval
magistrát, jemuž patří. Konstatoval, že je
Třikrát týdně jsem v jedné pražské
věznici jako kaplan. Původně jsem
jezdil jako dobrovolník po věznicích,
pak mi nabídli, abych se stal kaplanem.
Nejen pro pravoslavné věřící. Poskytuji
vězňům duchovní útěchu a podporu.
n Pochyboval jste někdy o cestě, po
níž jste se vydal?
Vždy jsem dělal ještě něco jiného,
abych se takříkajíc oživil. Na post
duchovního správce rozhodně nerezignuju. Dělám to ze srdce. Někdy to
není jednoduché, ale kde to jednoduché je? Není zdravé pro psychiku,
duši, aby člověk pořád něco hledal,
měnil práci, život. Musí si vážně
vybrat a pak se musí snažit dělat svoji
pouť stále lepší.
n Dovedete si představit, že byste se
na stará kolena vrátil do svojí vlasti?
Jezdíme tam na dovolenou aspoň
jednou za rok. Ale nedovedu si zatím
představit, že bych tam zůstal. n
Lucie Černá
17