Zlo nemá hranice, stále nás překvapuje

Historik Aleš Kýr se specializuje na historii vězeňství. Působí jako vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR a je autorem několika expozic o historii vězeňství. Loni za svou práci získal Čestnou medaili Vězeňské služby ČR a Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR. Inicioval archeologický výzkum ve věznici na Pankráci, který potvrdil nález zpopelněných ostatků politických vězňů.

HISTORIK ALEŠ KÝR:

Zlo nemá hranice,

stále nás překvapuje

K

oncem června nechyběl na piet-

ním aktu před kostelem Čes-

kobratrské církve evangelické

naSmíchově, který připomněl 75 let

odjustiční vraždy Milady Horákové.

n Jak Miladu Horákovou, oběť

jednoho znejznámějších politických

procesůvkomunistickém Českoslo-

vensku, vnímáte?

To vnímání je mnohovrstevnaté.

Především to byla žena, která měla

rodinu, milujícího manžela, dceru,

apřesto se pustila do politiky, ato

vobdobí, kdy musela stát vnerov-

ném boji proti velmi nebezpečnému

asilnému nepříteli. Už vroce 1946,

když komunistická strana získala ve

volbách hodně hlasů, jí to zneklidnilo.

Byla si dobře vědoma, co obsahuje

Košický vládní program, který byl

vytvořen vMoskvě, aobávala se, že

demokratické síly odpor nezvládnou.

Její obavy se potvrdily vúnoru

1948, kdy se komunisté chopili moci,

obsadili klíčové pozice ve státě azačali

zneužívat policejní ajustiční prostřed-

ky proti své opozici. Když opouštěla

ústavodárné národní shromáždění

a10. března podávala demisi, bylo

to také vsouvislosti snevyjasněnou

tragickou smrtí Jana Masaryka. Od

počátku nevěřila, že by si sám sáhl na

život, ařekl bych, že důvodně podezří-

vala zlé síly, kterých se obávala už od

té doby, co se vrátila do osvobozené

vlasti.

n Pracovala jako sociální referentka

Ústředního národního výboru hl. m.

Prahy, věnovala se své odborné čin-

nosti. Politický boj vzdát nechtěla…

Stýkala se se svými stranickými kolegy,

kteří zůstali věrni národně socialistické

straně, udržovala kontakty sblízkými

spolupracovníky prezidenta Edvarda

Beneše afunkcionáři, kteří emigrovali.

Velmi osudným okamžikem byla

schůzka na faře ve Vinoři uPrahy, kde

se sešla se zástupci sociální demokra-

cie alidové strany, aikdyž nedospěli

ke konkrétnímu rozhodnutí, jak spojit

síly proti nastupující komunistické

moci, vyjasnili si řadu otázek. Státní

bezpečnost schůzku vyhodnotila jako

protistátní spiknutí.

Na základě zákona na ochranu

republiky, který byl přijat vříjnu

1948 alegislativně zaštítil zneužívání

policie ajustice, byla souzena státním

soudem. Doktorka Horáková nikterak

nezpochybňovala svoji stranickou

orientaci, své zaměření na demokra-

tický parlament, svobodu občanů.

Jenže prokurátor isoudce vpodstatně

interpretovali její činnost jako snahu

odalší světovou válku, strašili lidi, kte-

rým chyběly skutečné informace, atak

zasílali státnímu soudu rezoluce, aby

byl nad ní vyřčen co nepřísnější trest.

n Musela to být velmi silná žena,

když vboji vytrvala, přestože měla

doma dospívající dceru, muže…

Ona tím trpěla, že se nemohla věnovat

rodině. To je její další silná stránka,

přestože trpěla, pustila se do politické

boje.

n Je dodnes jasné, kde spočinuly její

ostatky?

Vprůběhu své badatelské činnosti

v90. letech jsem navázal kontakt

sFrantiškem Suchým, jehož tatínek

byl přednostou strašnického kre-

matoria, auž za nacistické okupace,

kdy tam gestapo vozilo popravené

vtakzvané pankrácké sekyrárně. Jako

mladík všechno pozoroval avnímal

iskutečnost, že po roce 1948 nastou-

pila nová totalita.

Pokud jde opopel Horákové, říkal,

že mu tatínek ukazoval urnu, akdyž

se obával zájmu Státní bezpečnosti,

nechal popel pohřbít. Kde, neprozra-

dil. Ale to je jen vyprávění, nemohu

to doložil žádným dokumentem. Exi-

stuje pouze dokument, který nalezla

historička Zora Dvořáková, že urna

byla vydána zaměstnanci pankrácké

Historik Aleš Kýr se specializuje na historii vězeňství.Působí jako vedoucí

Kabinetu dokumentace ahistorie Vězeňské služby ČR aje autorem

několika expozic ohistorii vězeňství. Loni za svou práci získal Čestnou medaili

Vězeňské služby ČR aStříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR.

Inicioval archeologický výzkum ve věznici na Pankráci,

který potvrdil nález zpopelněných ostatků politických vězňů.

Pietní místo

vpankrácké věznici

Pětka ZÁŘÍ /2025

ROZHOVOR

12