Zlo nemá hranice, stále nás překvapuje
Historik Aleš Kýr se specializuje na historii vězeňství. Působí jako vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR a je autorem několika expozic o historii vězeňství. Loni za svou práci získal Čestnou medaili Vězeňské služby ČR a Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR. Inicioval archeologický výzkum ve věznici na Pankráci, který potvrdil nález zpopelněných ostatků politických vězňů.
HISTORIK ALEŠ KÝR:
Zlo nemá hranice,
stále nás překvapuje
K
oncem června nechyběl na piet-
ním aktu před kostelem Čes-
kobratrské církve evangelické
naSmíchově, který připomněl 75 let
odjustiční vraždy Milady Horákové.
n Jak Miladu Horákovou, oběť
jednoho znejznámějších politických
procesůvkomunistickém Českoslo-
vensku, vnímáte?
To vnímání je mnohovrstevnaté.
Především to byla žena, která měla
rodinu, milujícího manžela, dceru,
apřesto se pustila do politiky, ato
vobdobí, kdy musela stát vnerov-
ném boji proti velmi nebezpečnému
asilnému nepříteli. Už vroce 1946,
když komunistická strana získala ve
volbách hodně hlasů, jí to zneklidnilo.
Byla si dobře vědoma, co obsahuje
Košický vládní program, který byl
vytvořen vMoskvě, aobávala se, že
demokratické síly odpor nezvládnou.
Její obavy se potvrdily vúnoru
1948, kdy se komunisté chopili moci,
obsadili klíčové pozice ve státě azačali
zneužívat policejní ajustiční prostřed-
ky proti své opozici. Když opouštěla
ústavodárné národní shromáždění
a10. března podávala demisi, bylo
to také vsouvislosti snevyjasněnou
tragickou smrtí Jana Masaryka. Od
počátku nevěřila, že by si sám sáhl na
život, ařekl bych, že důvodně podezří-
vala zlé síly, kterých se obávala už od
té doby, co se vrátila do osvobozené
vlasti.
n Pracovala jako sociální referentka
Ústředního národního výboru hl. m.
Prahy, věnovala se své odborné čin-
nosti. Politický boj vzdát nechtěla…
Stýkala se se svými stranickými kolegy,
kteří zůstali věrni národně socialistické
straně, udržovala kontakty sblízkými
spolupracovníky prezidenta Edvarda
Beneše afunkcionáři, kteří emigrovali.
Velmi osudným okamžikem byla
schůzka na faře ve Vinoři uPrahy, kde
se sešla se zástupci sociální demokra-
cie alidové strany, aikdyž nedospěli
ke konkrétnímu rozhodnutí, jak spojit
síly proti nastupující komunistické
moci, vyjasnili si řadu otázek. Státní
bezpečnost schůzku vyhodnotila jako
protistátní spiknutí.
Na základě zákona na ochranu
republiky, který byl přijat vříjnu
1948 alegislativně zaštítil zneužívání
policie ajustice, byla souzena státním
soudem. Doktorka Horáková nikterak
nezpochybňovala svoji stranickou
orientaci, své zaměření na demokra-
tický parlament, svobodu občanů.
Jenže prokurátor isoudce vpodstatně
interpretovali její činnost jako snahu
odalší světovou válku, strašili lidi, kte-
rým chyběly skutečné informace, atak
zasílali státnímu soudu rezoluce, aby
byl nad ní vyřčen co nepřísnější trest.
n Musela to být velmi silná žena,
když vboji vytrvala, přestože měla
doma dospívající dceru, muže…
Ona tím trpěla, že se nemohla věnovat
rodině. To je její další silná stránka,
přestože trpěla, pustila se do politické
boje.
n Je dodnes jasné, kde spočinuly její
ostatky?
Vprůběhu své badatelské činnosti
v90. letech jsem navázal kontakt
sFrantiškem Suchým, jehož tatínek
byl přednostou strašnického kre-
matoria, auž za nacistické okupace,
kdy tam gestapo vozilo popravené
vtakzvané pankrácké sekyrárně. Jako
mladík všechno pozoroval avnímal
iskutečnost, že po roce 1948 nastou-
pila nová totalita.
Pokud jde opopel Horákové, říkal,
že mu tatínek ukazoval urnu, akdyž
se obával zájmu Státní bezpečnosti,
nechal popel pohřbít. Kde, neprozra-
dil. Ale to je jen vyprávění, nemohu
to doložil žádným dokumentem. Exi-
stuje pouze dokument, který nalezla
historička Zora Dvořáková, že urna
byla vydána zaměstnanci pankrácké
Historik Aleš Kýr se specializuje na historii vězeňství.Působí jako vedoucí
Kabinetu dokumentace ahistorie Vězeňské služby ČR aje autorem
několika expozic ohistorii vězeňství. Loni za svou práci získal Čestnou medaili
Vězeňské služby ČR aStříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR.
Inicioval archeologický výzkum ve věznici na Pankráci,
který potvrdil nález zpopelněných ostatků politických vězňů.
Pietní místo
vpankrácké věznici
Pětka ZÁŘÍ /2025
ROZHOVOR
12