Příběh košířského Anděla

V průběhu druhé poloviny 19. století se Košíře, původně menší předměstská obec s pouhými několika sty lidmi, proměnily v rozsáhlou sídelní jednotku. Vedle starších domků a usedlostí se objevily patrové činžovní domy a nechyběly ani první průmyslové podniky. Za necelých padesát let se tak ves urbanisticky proměnila k nepoznání.

HISTORIE

Pětka ZÁŘÍ /2025

16

19. STOLETÍ

Příběh košířského Anděla

Dělníci, cihláři azahradníci

Počet obyvatel se za tu dobu víc než

zdvanáctinásobil, přičemž větši-

na znich se tísnila vúzkém údolí

táhnoucím se podél Motolského po-

toka. Za nebývalým demograckým

boomem nestály ani tak vyšší natalita

nebo zdravotní reformy jako spíš

přistěhovalci přicházející zvenkov-

ských oblastí ahledající životní štěstí

vhlavním městě Českého království

ivjeho nejbližším okolí.

Netrvalo dlouho azKošíř se díky

levným nájmům stala noclehárna pro

významnou část dělníků smíchov-

ských průmyslových podniků. Jiný

zdroj obživy místních představovaly

cihelny shliništi po obou svazích

údolí, ale také ovocné sady, zeleninové

zahrady nebo rozsáhlé záhony květin

pěstovaných pro movitou pražskou

klientelu. Atak vlastně není divu,

že se nám to vedle dělníků acihlářů

vdobových archivních pramenech

hemží zahradníky.

Jedním ze zástupců této profese

byl iJan Dědek, kterému ale místní

neřekli jinak než košířský Anděl.

Jednak proto, že bydlel včp. 9 uvdovy

Andělové, ale také pro jeho laskavost,

upřímnost adobré srdce. Každého

rád vyslechl, slidmi měl trpělivost

aúsměvy rozdával na potkání.

Bylinkář zpodhůří

Trvalo poměrně dlouho, než jsem

vypátral tuto zapomenutou postavu

košířské historie. Podle pramenů se

narodil vroce 1844 do nemajetné

krejčovské rodiny Josefa Dědka ajeho

manželky Marie rozené Fišerové.

Pocházel zHořiněvsi, obce na západ

Motolské stíny

Jak mohl pozorovat, jeho životní lo-

zoe se vmnohém lišila od představ

tehdejší politické elity. Vládu vKo-

šířích po osamostatnění obce v60.

letech 19. století postupně získala úzká

skupina stavitelů, továrníků aobchod-

níků, kteří maximalizovali své zisky,

zejména výstavbou nájemních domů

aexploatací okolního přírodního

bohatství. Jejich aktivity měly pocho-

pitelně negativní následky na život

obyvatel. Snáklady snimi spojenými

už ale tyto panující kruhy nechtěly mít

nic společného.

Riziko pro osídlené údolní dno

představoval vprvé řadě dosud

neregulovaný Motolský potok, ato jak

hygienické, tak ibezpečnostní. Už od

80. let se vedla diskuze opotřebě jeho

komplexní úpravy, veřejné nance ale

byly nasměrovány jinam. Pověstné

ucho džbánu se utrhlo květnový den

roku 1895. Jen dva měsíce poté, co

košířský starosta obdržel od vlády

potvrzení opovýšení košířské obce

na město. Maraton oslav záhy utnula

tragická událost.

Osudná sobota

Podle dobových pozorovatelů kolem

páté hodiny odpoledne obloha zčer-

nala tak, že nebylo na několik kroků

vidět. Ohlušující hromy anebe křižu-

od Jaroměře, odkud lze za jasného dne

pozorovat mohutně se tyčící pás hra-

ničních Krkonoš sbělavým vrcholem

Sněžky.

Oba rodiče byli katolického vy-

znání azrodného kraje si Janík vedle

křesťanské lásky kbližnímu přinesl do

Košíř cenné bylinkářské znalosti, které

se tehdy dědily zgenerace na generaci.

Učení známé jako fytoterapie, zřec-

kého fyton (rostlina) atherapeuien

(pečovat), je staré jako lidstvo samo.

První Dědkova známá adresa unás

je doložena ve smíchovské Šmukýřce,

kde se nejspíš staral ozahradu stavi-

telů Linhartových, bohatých majitelů

usedlosti.Později se přestěhoval kou-

sek od Klamovky, do dnes již zaniklé

Demartinky, kterou ze severu izápadu

obklopoval ovocný sad. Nejpozději od

roku 1890 bydlel uvdovy Andělové.

Brzy se stal vyhlášeným košířským

léčitelem aza tyto služby od lidí

nežádal odměnu. Věděl dobře, že se

jedná odar, apodle toho sním také

nakládal.

Vprůběhu druhé poloviny 19. století seKošíře,

původně menšípředměstská obec spouhými

několika sty lidmi, proměnily vrozsáhlou

sídelní jednotku. Vedle starších domků

ausedlostí se objevily patrové činžovní domy

anechyběly ani první průmyslové podniky. Za

necelých padesát let se tak ves urbanisticky

proměnila knepoznání.

Momentka

zpovodní vKošířích

vroce 1905

Záznam

onarození

Jana Dědka

vroce 1844

Ohlušující hromy anebe křižující blesky

provázela nebývalá průtrž mračen.

Jako by se zoblak moře vylilo.