Strana 21
www.praha5.cz Pětka
VáclavII. smanželkou Gutou odhod-
lali „vnejsvětější den letnic“ 2.června
1297. Aktu předcházela náročná
příprava, při níž byly „věci kokázalé
slavnosti… dopraveny skrze schopné
kupce aobstaravatele královy během
dlouhé doby ize vzdálených krajin“.
Za účasti významných osob světského
iduchovního stavu zmnohých krajin
střední Evropy byl vkatedrále sv. Víta
na Pražském hradě královský pár
posvěcen apomazán tzv. koronátorem,
jímž byl mohučský arcibiskup Gerhard.
Vyvrcholením korunovační mše se
stalo ozdobení VáclavaII. „ornamen-
tis regalibus, corona sceptroque regio“,
tedy „královskými odznaky, korunou
ažezlem královským“. Koruna měla
být malá, vhodnotě asi dvou tisíc hři-
ven stříbra. Jiné prameny zmiňují meč
aštít se lvem zdobeným drahokamy,
královský prsten, pás nebo klobouk.
Zájem hostů vzbudil také králův
plášť zdobený lístky zlatých plíšků
adrahým kamením. Vzávěrečné
fázi obřadu zazněl slavný hymnus Te
Deum laudamus přehlušovaný jása-
jícím lidem. Hradem iměstem znělo
burácivé „Ať žije král Václav!“ a„Buď
živ král na věky!“.
Smíchovská slavnost
Radost se rozlila do celého kraje
avhlavním městě království neby-
lo khnutí. Podle obročního písaře
se královské úřady musely postarat
otéměř dvě stě tisíc koní „hostů
acizinců“. Král svou štědrost prokázal
inákladným pohoštěním. Vněkterých
ulicích aprostranstvích Starého Města
„skrytými podzemními trubkami“
proudilo víno do „pramenů“, znichž si
je „jako zřeky“ nabral každý, kdo chtěl.
Vedle tance, hudby anákladného
pohoštění byl na programu koruno-
vačních oslav také rytířský turnaj, jenž
od poloviny 13.století představoval
neodmyslitelnou součást královských
festivit. Při něm rytíři prokazovali
jednak svou statečnost ve vzájemných
utkáních, jednaknaučené rytířské
způsoby při dvoření se přítomným
dámám.
Zbraslavský náhrobek
Hned následujícího dne po koruno-
vačním veselí dal král zadost isvému
duchovnímu poslání. Jen krátce po
východu slunce za přítomnosti celého
dvora ivšech knížat ašlechticů společ-
ně scisterciáckým opatem Konrá-
dem amagdeburským arcibiskupem
Heřmanem položili základní kámen
knovému zbraslavskému chrámu, na
němž bylo zlatými písmeny napsáno
spasitelovo jméno. Tehdy VáclavII.
nemohl tušit, že zde za pouhých osm
let, vKristových třiatřiceti letech,
nalezne místo posledního odpočinku.
Ajen rok poté smrtí jeho jediného
syna VáclavaIII. vymře slavný přemy-
slovský rod po meči. n
Pavel Fabini
21
Sohledem na obrovské množství slaví-
cích ale musela být korunovační oslava
situována mimo pražská města.
Víme, že při korunovační hostině
Přemysla OtakaraII. byla vybrána
letenská pláň. VáclavII. se ale roz-
hodl pro smíchovskou rovinu mezi
„vrchem Petřínem avsí Zlíchovem“.
Blízkost kPraze, rozlehlost prosto-
ru ipříhodnost terénu ktéto volbě
nepochybně přispěly. Pro reprezen-
taci jak bohatství, tak moci českého
panovníka, ale izryze praktického
důvodu králova „pohodlí“ zde byl vy-
budován krásný palác „podivuhodné
velikosti astavby zkmenů přiřezaných
aotesaných se sroubeními spájenými
tak, jako by měly trvati na věky“. Do
tohoto „smíchovského“ paláce krále
Václava se vcházelo po schodech asto-
ly isedadla, kolem kterých probíhala
hostina, byly prací umělců. Ochoz
iobvod paláce navíc okrášlily „čalou-
ny různých druhů abarev“ zdobené
zlatem, stříbrem adrahokamy tak, že
tvořily rozličné obrazce. Zmiňován je
ikrálovský stan, ale lze se domnívat,
že stany hostů zkrálovství ize za-
hraničí zaplnily celé území dnešního
Smíchova vrovinatých částech podél
vltavského břehu.
Náhrobek Guty,
dcery Václava II.,
která i se svou
matkou královnou
Gutou zemřela při
porodu necelé tři
týdny po slavné
korunovaci
Trůnící král Václav II.
Iluminace v Codexu
Manesse
Návrat
krále před-
stavoval
pro
obyvatele
sužované
země
plamínek
naděje.