Pětka

ÚNOR /2021

HISTORIE

SAMOSPRÁVA

Od obnovení voleb na Smíchově

Počátky moderní územní samosprávy souvisí se

zánikem poddanství a systému vrchnostenské

správy po revolučních událostech roku 1848.

Inspirací se stala nezadatelná lidská práva, tak

jak je na základě křesťanské morálky redefinoval

přirozenoprávní proud osvícenské filozofie.

N

ejprve se sestavila listina

oprávněných voličů, do níž

byli zaneseni čestní občané,

příslušníci obce a nakonec řadoví

voliči. Zvoleno bylo první smíchovské zastupitelstvo, které si následně

zvolilo městskou radu. Do čela

spojené smíchovsko-košířské obce

byl tehdy zvolen smíchovský stavitel

Josef Barth.

Dva dominantní tábory

Přes svou moderní úpravu ale zůstávala obecní samospráva po celá padesátá

léta a ještě počátkem šedesátých let 19.

století značně omezená. Až s pádem

Bachova režimu počátkem šedesátých

let a s obnovou liberálně-parlamentních institucí ministrem Antonem

Schmerlingem byla připravena půda

pro důslednou reformu obecního zřízení, realizovanou říšským zákonem

z března 1862 a rozvedenou zemským

sněmem pro České království v obecním řádu z 16. dubna 1864.

Nicméně ještě před schválením

těchto právních předpisů už koncem

února roku 1861 došlo opět k volbě

zastupitelů a obecního vedení. Letos

to bude už 160 let a tento článek chce

připomenout tuto zásadní událost,

stejně jako osoby, které byly na přelomu února a března do vedení místní

samosprávy zvoleny.

V Českém království se zformovaly dva dominantní politické tábory.

Na jedné straně stanuli sympatizanti

vídeňské vlády, hájící centralistické

uspořádání říše a spolu s ním také její

německý ráz. Proti nim pak vystupovali zastánci federalizace monarchie

organizovaní v české Národní straně,

požadující politickou a kulturní emancipaci jednotlivých národů císařství.

Střet těchto dvou politických proudů

se stal hlavní štěpicí linií i v prostoru

národnostně smíšeného Smíchova,

zatímco Košíře představovaly téměř

výlučně jazykově českou enklávu.

O novém vedení obce měly rozhodnout volby obecního výboru (de

facto zastupitelstva) vykonané koncem

26

Volby tehdy

provázely

oslavy, byl

to svátek

lidské svobody, jakkoli

paradoxní,

vzhledem

ke skutečnosti,

že většina

společnosti

volebním

právem

nedisponovala.

Historické

vyobrazení

smíchovské

radnice

února 1861. Volilo se do tří sborů, přičemž elektorát byl rozdělen na základě

odváděných přímých daní a osobních

kvalit jednotlivců. V prvním sboru volilo 39 osob, v druhém 46 a ve třetím

599. Oproti současnosti lze tehdejší

aktivní volební právo pokládat za

navýsost exkluzivní artikl. Jen na Smíchově bychom tehdy napočítali okolo

desíti tisíc obyvatel a Košíře měly

přibližně tisícovku občanů. Právem

volit orgány obecní samosprávy tak

disponoval pouze každý šestnáctý!

A nevšeobecnost volebního práva

nebyla jedinou odlišností od dnešního

stavu.

Váha hlasu podle daní

Nešetřila se ani rovnost hlasů. Každý

ze sborů vybíral osm zastupitelů, dohromady 24 členů obecního výboru.

V prvním sboru tedy jeden člen vý-