Pětka

www.ipetka.cz 

šli s nájmem dolů. Vím to od kolegů

z branže. Chtějí si udržet nájemníky.

Až na výjimky si myslím, že vztah

s majiteli není problém.

n Co tedy považujete za největší

problém?

Nebudu říkat covid, s ním prostě

musíme žít. Asi nejvíc nám vadí

chaos. Jednou můžeš to, jednou ono,

neustále se upravovala otevírací doba.

Jen těžko se pak plánují nákupy zásob

a třeba i služby personálu. Mimochodem ten je vlastně nejpostiženější.

Odpadá spropitné, peníze za směny

navíc a tak dále. Kdyby zaměstnanec

věděl, že nějaký čas nepůjde do práce,

našel by si třeba brigádu. Nejen tito

lidé chtějí aktivně řešit svoji situaci,

ale vlastně nemohou. Jestli je cílem

vlády zachovat pracovní místa, a program Antivirus je docela funkční

nástroj, mělo by se přihlížet i k takovým problémům. Proto je třeba

říci dlouhodobě, jak bude fungovat

Antivirus, jaký rámec bude mít

kurzarbeit. Fakt, že nic z toho v tuto

chvíli nevíme, nám život komplikuje

úplně nejvíce.

n Leckdo si řekne, že třeba posunutí

zavíracího času z 22. hodiny na

20. hodinu není tak podstatné. Z vašich slov ale vyplývá něco jiného…

řečeno – dobře vaříme a usmíváme

se na zákazníky. Smíchov je z gastro

pohledu vysoce konkurenční místo,

a když budete dělat špatnou práci,

nepřežijete tak jako tak. Proto přeji

všem, aby se jim dařilo.

n Předpokládám, že zákazníci nyní

za pití příliš neutratí…

Samozřejmě ten, kdo si rád posedí

u točeného piva, má dnes smůlu. Ale

poměr mezi tržbami za jídlo a za pití

se příliš nezměnil. Zhruba 80 procent

lidé utratí za nějakou tu dobrotu z jídelníčku. Nikdy jsme nebyli klasická

pivnice.

n Hodně se v současnosti hovoří

o rozvážkových službách, pro které jsou současná opatření darem

z nebes. Četl jsem, že si z ceny

jídla berou třeba i 40 procent. Je

to tak?

Rozvážkové služby pro restaurace

našeho typu nefungují příliš dobře.

Prodávat například porci guláše

s knedlíky touto cestou ztrácí ekonomický smysl, zvlášť když zákazník

za dovoz běžně zaplatí třicet procent

navíc. Představa, že rozvážkové služby

zachrání restaurace, je mylná. Pro

nás budou stále nejdůležitější hosté,

kteří si pro jídlo osobně přijdou. Těch

je dnes 90 procent, a jen desetina si

nechá jídlo přivézt.

n Z toho vyplývá, že když si domů

objednám guláš, běžná cena se bude

pohybovat kolem dvou set korun…

Podle provozního

Stanislava Vavruše

se rozvážkové

firmy na prodeji

restaurace podílejí

okrajově

Přesně tak. Problém je i v tom, že jídla

typu guláše, omáček nebo knedlíků

jsou obtížně transportovatelné, na

rozvoz se nehodí. Úplně jiným příběhem jsou fastfoody, u takové pizzy

či burgerů rozvozy fungují dobře.

Mimochodem za pizzu či burger jsou

lidé standardně ochotni dát dvě stě

korun, ale za guláš či svíčkovou už

méně, i když jejich výroba je podstatně složitější. Ale je to přirozené.

n Jak se ke svým zákazníkům cho-

vají pivovary?

To je různé. I pivovary jsou na tom

špatně, ale neznám případ, že by

některý z nich dělal nějaké kroky proti

hospodským. My jsme výjimeční tím,

že jako jedni z mála v Praze čepujeme

skvělé pivo Zubr, a pivovar se vůči

nám zachoval vstřícně i v průběhu

pandemie. Pivovary a hospody jsou

vlastně na jedné lodi, vzájemně se potřebují. To samé je s dodavateli jídla.

n Změnilo se tedy nějak složení

jídelníčku?

Přizpůsobili jsme se požadavkům na

jídla s sebou. Ubylo omáček, nabízíme více jídel, která lze dobře zabalit

a jednoduše odnést, když zůstaneme

u klasické české kuchyně, pak třeba

řízek a podobně.

n Co vlastníci nebytových prostor,

ve kterých hospodští podnikají?

Jak se v těchto časech k nájemcům

chovají?

Většina rozumných majitelů se

zachovala vstřícně, někde dokonce

Tyto dvě hodiny jsou nejen pro

hospodského klíčové. Třeba po této

úpravě jsme zaznamenali daleko vyšší

počet rušení rezervací. Pro zákazníka

je zavíračka ve 20 hodin také nepříjemná, v podstatě musí spěchat, rychle

se najíst…

Představa,

že

rozvážkové

služby

zachrání

restaurace,

je mylná.

n Pracujete v Praze 5, takže vnímáte

místní dění. Co byste ocenil, a co

vám naopak vadí?

Jako provozní hodně dbám na čistotu.

V této oblasti v podstatě nemám co

vytknout, hovořím hlavně o okolí naší

restaurace. Naopak si všímám nepořádku, který často bývá u kontejnerů

pro tříděný odpad. Tady by to chtělo

zvýšit kapacitu nebo je vyprazdňovat

častěji. Když město chce, aby občané

třídili, musí k tomu vytvořit odpovídající podmínky. n tk

17