Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 58


Plochy s nižší mírou stability
Plochy mimo systém
veřejných prostranství
— Plochy produkčních či jiných rozsáhlých areálů
plochy dopravní nebo technické infrastruktury
mimo běžnou strukturu  měřítko polyfunkčního
měst s menším významem z hledisk veřejné
přístupnosti.
— Z hledisk definování cílové struktury nebo
charakteru veřejných prostranství jsou tyto plochy
jen obtížně popsatelné  Generel veřejných
prostranství v nich tak definuje pouze minimum
nutné pro prostupnost území  fungování systému
veřejných prostranství v širších vazbách.
— Přesto, že je možné i pro tato území vytvořit
koncepci rozvoje veřejných prostranství např. ve
spolupráci s dalšími aktéry v území, samostatn
investice do těchto ploch není z pohledu veřejného
zájmu prioritou.
Plochy s nestabilizovanou
urbánní strukturou
— Rozsáhlejší zastaviteln nebo transformační území
další nestabilizované plochy, ve kterých je jen
obtížně identifikovateln struktur veřejných
prostranství, vztah zástavby  veřejných
prostranství nebo jejich charakter náplň  jejich
proměn bude mít klíčový význam pro jejich širší
okolí.
— Jsou vymezeny nad transformačními  rozvojovými
plochami Metropolitního plánu strukturami
klasifikovanými jako "k dotvoření nebo přetvoření"
v připravovaném Strukturálním plánu Prahy 5
doplněny n základě terénních průzkumů do
ucelených lokalit. Tato území jsou vymezen v
rozsahu vhodném ke zpracování podrobnější
koncepce (formou dílčího generelu veřejných
prostranství, územní nebo urbanistické studie).
Tato podrobnější koncepce by následně měl
sloužit jako podkladu pro aktualizaci Generelu.
— Do této kategorie spadají i odpovídající přírodní
nebo rekreační plochy mimo zastavitelné území
vyžadující ucelenou koncepci jejich dlouhodobého
rozvoje nebo správy.
/ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ
DLE MÍRY STABILITY
— Generel v těchto územích zpravidl nepředurčuje
přesnou strukturu veřejných prostranství vzhledem
k tomu, že tato území vyžadují komplexnější
přístup. Základní požadavky n doplnění veřejných
prostranství  prostupnosti určuje pouze v místech,
kde je to účelné  kde tyto požadavky vyplývají
z celkové struktury území v širších vztazích.
Vymezení konkrétní podobu takto požadovaných
veřejných prostranství je třebv navazujících
procesech zpřesnit.
Plochy s nestabilizovanou strukturou
veřejných prostranství
— Plochy spřevážně stabilizovaným charakterem
zástavby, ukterých je ale pro adekvátní vymezení
veřejných prostranství stanovení jejich náplně
potřeb řešení ve větší podrobnosti. Obvykle jde
oúzemí sídlišť nebo fragmentů modernistické
zástavby.
— V těchto plochách je používán kombinace
definování systému veřejných prostranství pomocí
vymezení lokalizovaných nebo trasovaných
značek, podle míry prostorové čitelnosti  stability
konkrétních míst.
— Urozsáhlejších ploch je doporučeno zpracovat
územní studii nebo komplexní studii parteru.
Součástí řešení veřejných prostranství by měl být
vždy koordinace sřešením dalších systémových
vrstev, zejmén pak dopravy vklidu.
Plochy komplexního rozvoje
městských center
— Území křehk, strategick nebo jinak specifick,
kde úspěšné řešení veřejných prostranství
vyžaduje zároveň práci s navazující zástavbou
v urbanistickém měřítku. Samotn veřejn
prostranství v těchto místech obvykle nejsou
jednoznačně vymezen jejich návrh tak
přesahuje možnosti nástrojů generelu veřejných
prostranství.
— Jde zároveň o klíčov centr celoměstského,
čtvrťového nebo lokalitího významu, kterým je
třeb věnovat patřičnou péči v kontextu širší sítě
veřejných prostranství. Generel tak zde vymezuje
plochy k prioritnímu zpracování podrobnější
koncepce rozvoje daného centr.
Noviny Pětka