Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 21

www.praha5.cz Pětka

ných mezilidských vztahů. Sám proto

odmítl materiální bohatství arozhodl

se pro život vpřísné chudobě, založené

na bezmezné víře, ale ina vědomí, že

nelze hromadit majetek, pokud jiní lidé

strádají nedostatkem. Lásku kBohu

abližním postavil na první místo,

ale rozvíjel vsobě icit kveškerému

stvoření, jak dokládá jeho Píseň bratra

Slunce avřelý vztah ke zvířatům, čímž

se zařadil mezi duchovní otce vegeta-

riánství aochrany přírody.

Svým myšlením, ale zejména

příkladným životem si získal uznání

ařady následovníků, skterými zahá-

jil dodnes trvající obrodný proces cír-

kevního anáboženského života. Tuto

misi uFrantiška inicioval mystický

zážitek, kdy jej vnitřní hlas vyzval:

„… jdi aobnov můj dům, který, jak

vidíš, se rozpadá.“ Že se vydal správ-

ným směrem, to dokládají istigmata,

kterými byl obdařen vroce 1224 při

modlitbách na hoře La Verna.

Inspirace zGreccia

Františkův láskyplný vztah ke Kristu

se projevil během vánočních svátků

roku 1223, kdy nechal upravit přírod-

ní jeskyni uobce Greccio (severový-

chodně od Říma) vchlév sjesličkami,

přičemž vizualizaci klíčového okamži-

ku křesťanství doplnil živými zvířaty.

Vtomto prostém výjevu se mu poda-

řilo znázornit všechny určující vztahy,

které mají být naplněny ctností lásky.

Vztah kBohu (narození Ježíška), láska

mezi lidmi navzájem (lidské posta-

vy), mezi generacemi, ale také láska

kcelému tvorstvu, reprezentovaná pří-

tomnými zvířaty. Ctnost chudoby pak

připomíná prostý přístřešek akolébka

vpodobě jeslí.

Tato inspirace zGreccia se začala

šířit Evropou apozději inapříč

kontinenty. Jak už jsem zmínil, knám

se betlémy dostávají v16.století aspo-

bátcích. Aani velehromady předčasně

uříznutých stromků, vyhozených

na nejbližší smetiště, by jeho srdce

nenaplnily pokojem. Aasi by neuvítal

ani opulentní hostiny, které někteří

upříležitosti Vánoc vystrojují. Docho-

vala se nám zpráva, že když na Hod

Boží vánoční připravili jeho bratři

hojnější alepší jídla kobědu, pokáral

je František slovy: „Oslavnosti chudé-

ho Krista se uchylujete od chudoby?

Pomněte, že svatá Panna měla dnes

kjídlu sotva chléb apán světa měl za

kolébku jesle. Proto chudobnou pannu

následujte, na chudičké pacholátko se

rozpomeňte.“ n

Pavel Fabini

21

Ještě v polovině

19. století

představovaly

jesličky ústřední

motiv Vánoc v každé

domácnosti

lečně svánočními pobožnostmi for-

mují cosi, co se stane hlavní duchovní

tradicí našich Vánoc. Tradicí, která se

přenáší zgenerace na generaci ajejímž

hlavním motivem je právě připomíná-

ní si všech výše zmíněných vztahů. Až

v19.století se knám dostává import

zněmeckého prostředí vpodobě

vánočních stromků arostoucí důraz

kladený na materiální rozměr Vánoc,

jejž reprezentují zejména dárky pod

vánočním stromkem.

Leccos se nám tak zkouzla Vánoc

zAssisi vytratilo. František by patrně

nesouhlasil ani skáděmi plnými

přidušených „bratrů“ všupinatých ka-

Okouzlena

jesličkami. První

polovina 20. století

Vzdělaný apohledný

František zAssisi si užíval

bezstarostného života

asnil oslávě, hrdinských

skutcích abohaté nevěstě.

Účastnil se iválečných

tažení, ale po prodělané

závažné nemoci si stále

více uvědomoval, jak

marný je všechen lesk

bohatství aslávy.