Strana 24
DOBROVOLNICTVÍ
Potápět se dá vkaždém věku.
Marie Hanzová ví, jak na to
Čipernou seniorku kpotápění
přivedly totální endoprotézy.
O svých zážitcích vypráví
vkomunitních centrech.
„Tohle je moje detašované pracoviště. Tady se
odehrávají některé akce se študáky, prohléd-
nout si můžete výstavu fotek, které jsem
udělala pod mořem. Největším bonusem je
skvělý personál,“ vysvětlila súsměvem výběr
místa setkání vhospůdce Marol naproti smí-
chovské tržnici Marie Hanzová, která působí
jako dobrovolnice vkomunitních centrech
Prahy 5.
Už na 11. listopadu zve do Konírny vHlu-
bočepích na povídání opotápění vEgyptě,
kterému se věnuje přes dvacet let. Začala
sním, když jí bylo šedesát tři. A6. listopadu
chystá na smíchovské Louce literární besedu
apodzimní tvoření.
„Před čtvrtstoletím jsem podstoupila
dvě totální endoprotézy. Už to vypadalo, že
skončím na vozíku. Zeptala jsem se tehdy na
lázně. Doktor mi poradil, ať radši jedu kmoři
acvičím, co mě vMotole naučili. Atak jsme
smanželem vyrazili,“ vzpomínala. Začínali
se šnorchlem amalým foťákem, jímž se
snažili zvěčnit pestrobarevné podmořské osa-
zenstvo. Zaujalo je to natolik, že se po nějaké
době přidali kpartě potápěčů. Přezdívky
Dědek aBába brali shumorem.
„Roky jezdím do stejného hotelu, mám
tam už své ručníky,“ hlásila čiperná seniorka,
která má na svém kontě 402 zaprotokolova-
ných ponorů. Potopit se může do 45 metrů.
Tak hluboko rejdí třeba štětičkovci. Pod
hladinou ji extrémně zatrnulo snad jen je-
dinkrát. Ato když průvodkyně vzala skupinu
do míst, kde vířily intenzivní proudy. „Vylezli
jsme na poslední chvíli,“ svěřila se snepěk-
ným zážitkem.
Ryby ji zcela uchvátily stejně jako barvy
korálů. Fotky, které pořídila za deset let se
dvěma stejně nadšenými kolegyněmi, nedáv-
no vyšly ve speciálním Atlasu ryb. „Hrozně
ráda mám chobotnice murény, karety, žralo-
ků jsem taky pár vyfotila, imořskou krávu,“
vyprávěla.
Byť paní Marie bojovala snádorem na
kůži itříštivou zlomeninou ramene, vaktivi-
tách nepolevuje. „Bolest prostě překonávám.
Ale už se nemůžu potápět zlodi, nedokážu
totiž vylézt po žebříku, takže všechno své
vybavení jsem věnovala. Zůstal mi jen ,bu-
dík‘, který ukazuje hloubku,“ zmínila dáma,
která mimo jiné organizovala vzdělávání
učitelů, psala učebnice pro 4.–9. třídu, loni na
přírodovědecké fakultě absolvovala Univer-
zitu třetího věku adosud učí na pedagogické
fakultě výchovné využití pohádky akulturní
propedeutiku.
Kdobrovolničení se dostala přes sestru,
která navštěvuje KC Konírna. „Mám za sebou
dost těžké období, kdy jsem po narkózách
,úplně zblbla‘. Ale řekla jsem si, že se ztoho
musím dostat. Začala jsem na sobě pracovat,
každý den jsem se musela naučit říkanku,
každý týden přečíst knihu,“ řekla stím, že
do formy se dostává právě idíky aktivitám
vcentrech.
„Zjistila jsem, že mě trochu zlobí hlasivky
po operacích, ale teď se to vyléčí vEgyptě.
Zhrubl mi, nejsem už na recitaci vNárod-
ním,“ krčila rameny Marie před další cestou
na africký kontinent.
Před publikum ji přivedla itouha poznat
nové lidi, setkávat se snimi apředávat
zkušenosti. „Šla jsem tam svelkou trémou,“
přiznala před první přednáškou Marie, která
smanželem shromáždila jednu znejvětších
amatérských sbírek českých granátů. „Do-
konce jsme jeden minerál vŽichově objevili,“
prozradila stím, že sbírá isokolské odznaky. n
KC KONÍRNA 19. 11., 14.00
RUDÉ MOŘE – STÁLÁ
INSPIRACE AVELKÁ LÁSKA
Rudé moře – mnoho nezapomenutel-
ných zážitků, tisíce fotografií apak jed-
na kniha ajedno velké přání – přiletět
znovu aznovu se potopit do jeho vln.
Setkání apovídání sMarií Hanzovou,
potápěčkouavelkou milovnicí Rudého
moře. Vstup zdarma.
Foto: Marie Hanzová
24
Pětka LISTOPAD /2025
KULTURA
Setkání s karetou v Rudém moři
Již přes 20 let, od svých třiašedesáti, se Marie Hanzová věnuje potápění.
Na snímku s certifikátem za 400 uskutečněných ponorů