Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 13

Jindřich Ulrich lituje toho, že už si lidé neposílají dopisy. Se svými přáteli však tuhle formu komunikace udržuje stále.
A když mu dlouho žádné psaní nepřijde, pošle si dopis sám
n Akmalování vás to táhlo vždycky?
Otec byl učitelem na Střední umělec-
koprůmyslové škole na Žižkově, mat-
ka učila na základní škole. Měli jsme
umění doma – knížky, chodili jsme do
muzeí, na výstavy, takže bylo vcelku
samozřejmé, kterým směrem se vy-
dám dál. Vystudoval jsem propagační
graku, ale chtěl jsem dělat něco víc,
sám pro sebe. Když jsem měl první
výstavu vČeskoslovenském spisovateli
vroce 1976, postrčili mě výtvarníci, že
by bylo dobré, kdybych byl na volné
noze. To se podařilo ajá jsem mohl žít
svobodně, dá se říct.
n Zvaší tvorby se zdá, že milujete
historii…
To je moje celoživotní vášeň. Sedmnác-
té aosmnácté století. Ani nevím proč.
Přečetl jsem celého Jiráska, F. L. Věka,
Knihu Josefovu od Krameria adalší
josenika. Anavštívil jubilejní výstavy
ve Vídni věnované Habsburkům.
n Koho zté doby máte nejraději?
Jednoznačně Josefa II. Mezi aris-
tokraty acísaři byl výjimkou. Svou
politikou ichováním. Ale itím, jak
zlobil maminku Marii Terezii, jaké
měl představy... Žádný panovník toho
tolik nescestoval jako on, ato jak po
vlastní zemi, tak po Evropě. Zároveň
byl vlastně dost nešťastný, vždyť mu
zemřela milované žena Isabela Parm-
ská amalá dcera Marie Terezie.
n Kývnul byste na nabídku vytvořit
mu známku?
Ten by si to zasloužil, ale výročí jeho
narození připadá až na rok 2041. Cír-
kev ho nemá ráda, vyčítá mu, že rušil
kláštery, ale já ho rád mám! Josef II.
kdysi prohlásil, že jeho nejoblíbenější
částí monarchie jsou Čechy. Byl tady
nejčastěji. Má tu sochy, pamětní desky
na domech, kde nocoval. Ovšem
zHabsburků je na české známce pou-
ze Rudolf II.
n Anějakou jinou známku byste
udělal rád?
Přiznávám, že se mi už do ničeho moc
nechce. Rád bych si maloval, co mě
napadne, dělal si pro sebe, sběratele.
Známky jsou trochu stresové. To
by muselo být nějaké téma, které by
člověku sedlo!
n Odbočím od známek. Jak se vám
vlastně žije vPraze 5?
Jsem Pražák. Dětství jsem strávil
vModřanech, pak jsme se stěhovali
na Žižkov. Ať Žižkov, nebo Smíchov,
pořád je to Praha. Smíchovské pivo, to
mám rád! n
13
www.praha5.cz Pětka
JINDŘICH ULRICH
Český malíř a ilustrátor se narodil v Praze 21. března 1950. Je známý
svými detailními miniaturami inspirovanými historií, zejména obdobím
18. století. Tvoří olejomalby na dřevěných destičkách, často zobrazující
postavy zdvorské kultury, literatury, filozofie ahudby, sdůrazem na
precizní řemeslné zpracování asmysl pro detail. Věnuje se také drobným
řezbám ptáků, jež stylizuje do podoby historických osobností.
KDO BYL TADEÁŠ HÁJEK ZHÁJKU
Hájek je potomek staré české rodiny. Roku 1554 jej
Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián II.
ho roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil aměl
tři syny ajednu dceru.
Jako ředitel alchymistických dílen Rudolfa II. musel
čelit různým podvodníkům astarat se osprávný
chod prací. Mimo to napsal několik knih.
Například spis Okometách nebo učené pojednání
Opivu, které vyšlo vroce 1554, aHájek vněm dospěl
kjedné zprvních teorií oxidace. Vytvořil také spis
Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus, ve
kterém rozpracoval metoposkopii, metodu, jak věštit
zlidských vrásek.
Studoval medicínu aastronomii ve Vídni, Bologni,
Milánu. Na jeho popud byl do Prahy pozván Tycho
Brahe. Jako první uveřejnil způsob, jak určit polohu
hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu
poledníkem. Do dějin české matematiky se vepsal
svojí zahajovací univerzitní přednáškou, první
spis českého původu, který si všímá minulosti
matematických věd vnašich zemích. Vlistopadu
roku 1572 zaznamenal vznik nové hvězdy –
supernovy SN 1572 vsouhvězdí Cassiopeia.
Vroce 1562 přeložil několikasetstránkový Mattioliho
herbář, který doplnil botanickými poznatky zČech.
Při této práci musel vytvořit zcela nové české
názvosloví, které se zčásti používá ještě dnes.
Jméno Tadeáše zHájku bylo umístěno pod okny
Národního muzea vPraze spolu smnoha dalšími.
Od roku 1566 působil jako vrchní lékař ucísařského
vojska bojujícího sTurky.
Seznámil se svýznamnými anglickými alchymisty –
Johnem Deem aEdwardem Kelleym.
Zemřel vPraze 1. září 1600 abyl pohřben
vBetlémské kapli.
Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius
aplanetka 1995 Hajek.
Noviny Pětka