Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 19

ČASOPIS RADNICE MČ PRAHA 5 PĚTKA
19
Bóža předvedl svůj dosud nejlepší
výkon anáš národní tým skutečně
zvítězil. Kanadu ve nálové části
přehráli 3:2, Švédsko 3:0, Rakousko 7:1
aŠvýcarsko 8:1. Jedinou porážku jim
uštědřili hráči USA (0:2). Modrého po-
řadatelé vyhlásili nejlepším brankářem
mistrovství, čímž se stal prvním gól-
manem planety. Radost zúspěchu ale
kalily předchozí tragédie izhoršující se
politická situace vČeskoslovensku.
STÍNY NOVÉ DOBY
Vsouvislosti spoúnorovým vývojem
se totiž Modrý musel vzdát správcov-
ství lanškrounské cihelny, atak se
isrodinou přestěhovali do Prahy. Vté
době jej navíc zdrtila zpráva osmrti
šesti jeho spoluhráčů při letecké kata-
strofě. Mezi oběťmi byl ijeho spolužák
adlouholetý přítel Vilibald Šťovík,
který jej přivedl khokeji.
Po návratu zmistrovství vroce 1949
pak ještě ministr Václav Kopecký ne-
dodržel slib acestu do zámořské NHL
úřady Modrému nepovolily. Zklamání
jej vedlo kukončení jeho reprezen-
tační kariéry akodmítnutí účasti na
mistrovství vLondýně vroce 1950. Do
Británie ale nakonec znašich hokejistů
neletěl nikdo.
Vláda totiž účast země na šampioná-
tu odmítla, asi zobav před emigrací ho-
kejových reprezentantů. Po této zprávě
část mužstva zapíjela své roztrpčení
vpražské hospůdce. Nadávali na vládu
ikomunistický režim. Kdosi ale jejich
konverzaci udal, došlo kpotyčce spří-
slušníky přivolaných bezpečnostních
složek akzatýkání. Modrý vté době
trávil dovolenou na horách srodinou.
Po zprávě oincidentu asočekáváním
vážných následků súlevou kmanžel-
ce pronesl: „To jsem měl štěstí, že už
nejsem vreprezentaci.“ Mýlil se.
PROTISTÁTNÍ SKUPINA
MODRÝ ASPOL.
Dne 22. března 1950 si ipro Modrého
do jeho bytu přišli příslušníci Státní
bezpečnosti. Brzy se ukázala pravda, že
nejde jen ovýslech. Režimní špičky se
rozhodly kritický hlas národních hrdi-
nů zhokejového reprezentačního týmu
umlčet. AModrý coby nejslavnější
znich nemohl zůstat stranou. Naopak.
Svou oblibou udomácího obyvatelstva
byl příliš nebezpečný. Bylo potřeba
proměnithrdinu ve vlastizrádce.
Proces sprotistátní skupinou Modrý
aspol. se konal za zavřenými dveřmi
podle předem připraveného scénáře.
Padla obvinění ze špionáže nebo zve-
lezrady podle zákona č. 231/1948 sb., na
ochranu lidově demokratické republi-
ky. Bóža jako údajná „hlava spiknutí“
dostal nejtvrdší trest – vězení vdélce
15 let. Hrozil mu dokonce trest smrti.
Společně sním bylo odsouzeno dalších
deset hokejistů srozsudky vrozmezí
od 8 měsíců až do 14 let.
JÁCHYMOVSKÉ PEKLO
Totalitní režim si pro dvojnásobného
mistra světa přichystal pravé pek-
lo. Znecelých pěti let, jež strávil ve
vazbě aněkolika věznicích, téměř rok
pobýval vjáchymovských táborech.
Fyzické apsychické týraní dozorců
jej nezlomilo, ale práce vuranových
dolech bez ochranných pomůcek se
fatálně podepsala na jeho zdraví. Často
holýma rukama musel drtit anakládat
radioaktivní uranovou rudu, která se
pak posílala do SSSR.
Vzhledem ke svému vzdělání navíc
dobře věděl, sjakými následky je
spojeno dlouhodobé vystavování se
radioaktivnímu záření. Přesto si nikdy
vkolektivu nestěžoval. Spoluvězňům
dodával odvahu apevně věřil, že
spravedlnost nakonec zvítězí. Aže se
vrátí kmilovaným dcerám amanželce.
Milosti se nakonec dočkal od Anto-
nína Zápotockého avlednu 1955 byl
propuštěn.
ZBÝVALO OSM LET
Domů se Bohumil Modrý vracel vzu-
boženém stavu. Už ve vězení se totiž
začaly projevovat příznaky ozáření.
Pocení, záškuby vtěle, bolesti. Tělo
prolezlé radiací sice statečně bojovalo,
ale lékařům brzy bylo jasné, jak malá je
naděje na zotavení. Přesto zápasil celých
osm let, během nichž se věnoval rodině,
práci aještě psal knihu zaměřenou na
umění hokejových gólmanů. Kproble-
matice přistupoval vědecky asvé rady
začínajícím brankářům doplňoval oob-
razové přílohy, precizně narýsované,
svýpočty úhlů, náčrty vykrývání střel
apodobně. Dokončené dílo, Školu hoke-
jového brankáře, ještě stihl odevzdat, ale
vydána pod jeho jménem za komunis-
tického režimu být nesměla.
Vposledních měsících jeho života
uněj naplno vypukla leukemie, selhá-
valy mu játra iledviny. Svůj poslední
zápas Bohumil Modrý dobojoval
21. července 1963 vpouhých šestačty-
řiceti letech. Muž, který pro svou vlast
vychytal první titul mistrů světa
vledním hokeji, kterého oslavovali
jako národního hrdinu, odcházel bez
jakýchkoli státních poct. Svylhanou
nálepkou zločince.
Příběh tím ale neskončil. Režim padl
adíky rodině, historikům atěm, kteří
nezapomínají, je jeho odkaz předáván
dalším generacím. Odkaz sportovce,
milujícího manžela, otce abojovníka,
jehož tělo umučili, ale který vduši
zůstal svobodný. Dnes je oBohumilu
Modrém natočen dokument, vyšly
publikace, byl po něm pojmenován
hokejový stadion avroce 2011 jej
uvedli do Síně slávy IIHF. Věřím, že se
kuctění jeho odkazu přidá inaše pátá
městská část. Ostatně ve své době „nej-
lepší gólman planety“ zcela jistě náleží
mezi významné místní rodáky.
Pavel Fabini
Vazební
fotograe
Bohumila
Modrého
Modrý se
stal hvězdou
národního
týmu
apřišly
iprvní
nabídky ze
zahraničí,
které
odmítl. Chtěl
nejprve
dokončit
studium na
stavební
fakultě.
Režimní špičky se rozhodly
kritický hlas národních hrdinů
zhokejového reprezentačního
týmu umlčet. AModrý coby
nejslavnější znich nemohl
zůstat stranou. Naopak.
Svou oblibou udomácího
obyvatelstva byl příliš
nebezpečný.
Noviny Pětka