Pětka
www.praha5.cz
ZAJÍMAVOSTI
PTACTVO PRAHY 5
I na Pětce lze vidět vzácné
ptačí druhy, hlavně na Vltavě
Především na Vltavě se v zimě objevují vzácní ptačí
hosté, jako je severská kachna hoholka lední nebo
potáplice malá. Že se tu vyskytují, není náhoda. Řeka
podle ornitologa Petra Voříška už mnoho let nezamrzá
a díky tomu je pro vodní ptáky ze severu velmi dobrým
zimovištěm. „Nacházejí zde dost potravy a na městský
ruch si časem většinou zvyknou,“ říká Voříšek.
I
ve staré zástavbě, přestože je
na počet ptačích druhů chudší,
je podle odborníka vidět
ledacos zajímavého. Na budovách,
například na Andělu a v jeho okolí, se celoročně vyskytují kavky
či poštolky. Samozřejmostí jsou
i zdivočelí domácí holubi, také
ale původně lesní holub hřivnáč,
tažný pták, který sice hnízdí na
stromech, jeho hnízda se však
objevují i na stavbách.
Vrabec na ústupu
Malé plochy zeleně osidlují
v centru sýkory koňadry či
modřinky nebo pěnkava obecná. Lidé se zde mohou setkat
celoročně i se strakou a sojkou,
dalšími dvěma druhy, které relativně nedávno osídlily město.
Vrabci domácí však už z města
téměř vymizeli. Na Praze 5 je
například zbytková populace
na autobusovém nádraží Na
Knížecí, kde se s oblibou živí
drobky u stánků s občerstvením. Od května do července
oživuje centrum rorýs obecný
a na některých budovách hnízdí jiřičky, běžně i rehek domácí.
„Z centra Prahy vrabec
domácí vlastně už zmizel, ale
Na Andělu můžeme celoročně
narazit i na poštolky
V centru Prahy 5 můžeme vidět také
rorýse obecného
Na Knížecí ještě nějací vrabci
zůstali. Přesně se neví, proč
mizí, zřejmě to je kombinace
vícero faktorů. Když mají vrabci mláďata, krmí je hmyzem
a toho už moc ve městě není.
Pak jsou to opravy starých
domů, protože vrabci hnízdí ve
škvírách, a vysekávání křoví,
které nevyhovuje jejich touze
po shromažďování ve větších
skupinách,“ vysvětluje Voříšek.
Labutě velké se už roky shromažďují u železničního mostu
Zpěvné ptactvo v zahradách
Zpěvní ptáci ubývají hlavně
v zemědělské krajině, v městském prostředí je ale situace
trochu odlišná. Parky a zahrady
ve městě celoročně obývá třeba
sýkora koňadra či modřinka,
vzácněji se zde vyskytuje sýkora
babka, například v Kinského zahradě, stehlík obecný,
zvonek zelený nebo kos černý,
pěnkava obecná, brhlík lesní
či šoupálek krátkoprstý. Od
jara do podzimu mohou lidé
pozorovat pěnici černohlavou,
pěnici pokřovní, drozda zpěvného, červenku obecnou nebo
budníčka menšího.
Ze šplhavců se zde celoročně vyskytuje strakapoud velký
a žluna zelená, vzácněji i strakapoud prostřední, který také
pobývá v Kinského zahradě.
V méně udržovaných místech
s dostatkem křoví mohou lidé
slyšet také slavíka obecného
(tažného) a občas kalouse ušatého, který hnízdí s oblibou ve
starých stračích hnízdech.
Vrabec domácí pomalu mizí.
Zbytek je k vidění na autobusovém
nádraží Na Knížecí
Zahrady a parky na Pětce obývá
například strakapoud prostřední
Vltava, jistota pro pozorování
Vltava je kromě některých
vzácných druhů celoročním
útočištěm labutí velkých, známé
je shromaždiště u železničního
mostu. Na řece jsou k vidění
ale i třeba kachny divoké, lysky
černé nebo slípky zelenonohé,
racek chechtavý, racek bělohlavý
či další druhy větších racků,
kormorán velký, potápka malá,
polák chocholačka a polák
velký. Když budou mít pozorovatelé štěstí, mohou na Vltavě
a na potocích sledovat ledňáčka,
konipase horského a na přítocích vzácněji skorce vodního.
Nad vodní hladinou často loví
hmyz vlaštovky, jiřičky, břehule
či rorýsi.
„Pokud chce člověk ptáky
pozorovat, určitě k tomu potřebuje spoustu trpělivosti. Bez
toho to nejde. Očekávat, že se
rychle naučím poznávat ptáky,
nefunguje. Nezbytný je dalekohled a určovací knížka nebo aplikace v telefonu, podle kterých
se člověk druhy pomalu naučí,“
dodává Voříšek. Je přitom
podle něj jedno, v jakou hodinu
může na pozorování vyrazit. Na
jaře i v jiných ročních obdobích
jsou nejvíce aktivní brzy ráno,
dají se vidět ale i v jinou dobu.
V noci se ozývají noční ptáci,
sovy, lelci nebo i někteří pěvci,
takže pozorovat či poslouchat
ptáky můžeme 24 hodin denně
365 dní v roce. n
23