Pětka

www.praha5.cz 

ZAJÍMAVOSTI

PTACTVO PRAHY 5

I na Pětce lze vidět vzácné

ptačí druhy, hlavně na Vltavě

Především na Vltavě se v zimě objevují vzácní ptačí

hosté, jako je severská kachna hoholka lední nebo

potáplice malá. Že se tu vyskytují, není náhoda. Řeka

podle ornitologa Petra Voříška už mnoho let nezamrzá

a díky tomu je pro vodní ptáky ze severu velmi dobrým

zimovištěm. „Nacházejí zde dost potravy a na městský

ruch si časem většinou zvyknou,“ říká Voříšek.

I

ve staré zástavbě, přestože je

na počet ptačích druhů chudší,

je podle odborníka vidět

ledacos zajímavého. Na budovách,

například na Andělu a v jeho okolí, se celoročně vyskytují kavky

či poštolky. Samozřejmostí jsou

i zdivočelí domácí holubi, také

ale původně lesní holub hřivnáč,

tažný pták, který sice hnízdí na

stromech, jeho hnízda se však

objevují i na stavbách.

Vrabec na ústupu

Malé plochy zeleně osidlují

v centru sýkory koňadry či

modřinky nebo pěnkava obecná. Lidé se zde mohou setkat

celoročně i se strakou a sojkou,

dalšími dvěma druhy, které relativně nedávno osídlily město.

Vrabci domácí však už z města

téměř vymizeli. Na Praze 5 je

například zbytková populace

na autobusovém nádraží Na

Knížecí, kde se s oblibou živí

drobky u stánků s občerstvením. Od května do července

oživuje centrum rorýs obecný

a na některých budovách hnízdí jiřičky, běžně i rehek domácí.

„Z centra Prahy vrabec

domácí vlastně už zmizel, ale

Na Andělu můžeme celoročně

narazit i na poštolky

V centru Prahy 5 můžeme vidět také

rorýse obecného

Na Knížecí ještě nějací vrabci

zůstali. Přesně se neví, proč

mizí, zřejmě to je kombinace

vícero faktorů. Když mají vrabci mláďata, krmí je hmyzem

a toho už moc ve městě není.

Pak jsou to opravy starých

domů, protože vrabci hnízdí ve

škvírách, a vysekávání křoví,

které nevyhovuje jejich touze

po shromažďování ve větších

skupinách,“ vysvětluje Voříšek.

Labutě velké se už roky shromažďují u železničního mostu

Zpěvné ptactvo v zahradách

Zpěvní ptáci ubývají hlavně

v zemědělské krajině, v městském prostředí je ale situace

trochu odlišná. Parky a zahrady

ve městě celoročně obývá třeba

sýkora koňadra či modřinka,

vzácněji se zde vyskytuje sýkora

babka, například v Kinského zahradě, stehlík obecný,

zvonek zelený nebo kos černý,

pěnkava obecná, brhlík lesní

či šoupálek krátkoprstý. Od

jara do podzimu mohou lidé

pozorovat pěnici černohlavou,

pěnici pokřovní, drozda zpěvného, červenku obecnou nebo

budníčka menšího.

Ze šplhavců se zde celoročně vyskytuje strakapoud velký

a žluna zelená, vzácněji i strakapoud prostřední, který také

pobývá v Kinského zahradě.

V méně udržovaných místech

s dostatkem křoví mohou lidé

slyšet také slavíka obecného

(tažného) a občas kalouse ušatého, který hnízdí s oblibou ve

starých stračích hnízdech.

Vrabec domácí pomalu mizí.

Zbytek je k vidění na autobusovém

nádraží Na Knížecí

Zahrady a parky na Pětce obývá

například strakapoud prostřední

Vltava, jistota pro pozorování

Vltava je kromě některých

vzácných druhů celoročním

útočištěm labutí velkých, známé

je shromaždiště u železničního

mostu. Na řece jsou k vidění

ale i třeba kachny divoké, lysky

černé nebo slípky zelenonohé,

racek chechtavý, racek bělohlavý

či další druhy větších racků,

kormorán velký, potápka malá,

polák chocholačka a polák

velký. Když budou mít pozorovatelé štěstí, mohou na Vltavě

a na potocích sledovat ledňáčka,

konipase horského a na přítocích vzácněji skorce vodního.

Nad vodní hladinou často loví

hmyz vlaštovky, jiřičky, břehule

či rorýsi.

„Pokud chce člověk ptáky

pozorovat, určitě k tomu potřebuje spoustu trpělivosti. Bez

toho to nejde. Očekávat, že se

rychle naučím poznávat ptáky,

nefunguje. Nezbytný je dalekohled a určovací knížka nebo aplikace v telefonu, podle kterých

se člověk druhy pomalu naučí,“

dodává Voříšek. Je přitom

podle něj jedno, v jakou hodinu

může na pozorování vyrazit. Na

jaře i v jiných ročních obdobích

jsou nejvíce aktivní brzy ráno,

dají se vidět ale i v jinou dobu.

V noci se ozývají noční ptáci,

sovy, lelci nebo i někteří pěvci,

takže pozorovat či poslouchat

ptáky můžeme 24 hodin denně

365 dní v roce. n

23