Pětka
SRPEN /2022
DOPRAVA
HLAVÁČKOVA TRAMVAJ
125 let od vzniku trati Smíchov–Košíře
Elektrická dráha
Smíchov–Košíře si letos
připomíná 125 let od
uvedení do provozu. U této
příležitosti se přesně v den
výročí 13. června uskutečnila
komentovaná procházka
po trati Smíchov–Košíře.
O
bě pražské čtvrti se významným způsobem zapsaly do
historie pražské městské hromadné dopravy a svoji vlastní elektrickou tramvaj měly dříve než samotná
Praha. Pojďme si připomenout příběh
samostatného košířského dopravního
podniku – Elektrické dráhy Smíchov–
Košíře, který je poměrně krátký.
22
Elektrická dráha
Smíchov–Košíre
Matěj Hlaváček
Komentovaná
procházka po trati
Smíchov–Košíře
se uskutečnila
letos 13. června.
Průvodcem byl
historik hromadné
dopravy Pavel Fojtík
(uprostřed)
zajistil ze strojovny své cihelny nad
Klamovkou.
komise by plně obsazenou soupravu
neutáhly. Nicméně od 13. června 1897
mohla Elektrická dráha Smíchov–Košíře konečně přepravovat cestující.
„Dodejme, že trať dlouhá 1,8 kilometru byla jednokolejná s výhybnami pro
míjení vozů a její část byla vybavena
takzvaným Dickinsonovým systémem
přívodu proudu, spočívajícím v tom,
že trolejové vedení bylo zavěšeno na
sloupech nad krajem chodníku, takže
tramvaje měly při jízdě tyčový sběrač
nezvykle vykloněný na stranu,“ říká
historik Fojtík.
Až na třetí pokus
„Vše vydalo slibně, ale při úřední
technicko-policejní zkoušce za účasti
zástupců Generální inspekce rakouských drah a vídeňského ministerstva
železnic, konané 22. května 1897,
komise nedovolila provoz, protože
podél dráhy nebylo hotové telefonní
vedení. Elektrárna neměla rezervní
stroj a trolejové vedení bylo ‚nesolidně
upevněné‘,“ dodává Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla v Dopravním podniku hl. m. Prahy. Také
opakovanou zkoušku musel Hlaváček
na poslední chvíli odvolat, protože se
mu stroj v elektrárně porouchal.
Třetí pokus 12. června nakonec vyšel a komise povolila provoz. Bohužel
se ale nesmělo jezdit s vlečnými vozy,
protože ty motorové byly vybaveny pouze jedním motorem a podle
Foto: Ondřej Láska
Jak se zrodil nápad
„Zásadní roli v tomto příběhu
sehrál košířský starosta a podnikatel
Matěj Hlaváček, který se pro rozvoj
svého města snažil opravdu dělat
jen to nejlepší. Už v roce 1892 přišel
s nápadem postavit trať elektrické
tramvaje od křižovatky dnes známé
pod jménem Anděl Plzeňskou
třídou kolem Klamovky až na
Zámečnici,“ vypráví Pavel Fojtík,
historik městské hromadné dopravy,
který červnovou komentovanou
procházku vedl.
Jako majitel Klamovky s populární výletní restaurací podle
něj Matěj Hlaváček neskrýval, že
by kvalitní dopravní obsluha této
lokality přilákala další návštěvníky.
Nejprve se spojil s jiným košířským
podnikatelem Josefem Linhartem,
s nímž plánoval založení akciové
společnosti. Protože se ale ukázalo,
že získání peněz tímto způsobem by
bylo náročné, rozhodl se Hlaváček,
že celou stavbu bude financovat sám.
„Po několika jednáních s ministerstvem železnic získal v říjnu 1896
ke stavbě potřebnou koncesi, která
stanovila velmi přísnou podmínku
– stavba tratě dlouhé 2,7 kilometru
musí být dokončena do půl roku,“
doplňuje Fojtík.
Hlaváček stavbu tratě svěřil německé elektrotechnické firmě Felix Singer.
Práce ale neprobíhaly tak rychle, jak
bylo potřeba, a v termínu stanoveném
koncesí zdaleka nebyla trať hotova.
Požádal proto ministerstvo železnic,
aby mohl uvést do provozu alespoň
první část, úsek Anděl–Klamovka. Na
Klamovce postavil provizorní vozovnu
pro pět motorových a pět vlečných
vozů a rovněž provizorní napájení
dráhy elektrickým proudem dočasně
Jedna z nejstarších v Praze
Historie košířského dopravního podniku nakonec pokračovala tragicky.
Výstavbou dráhy a dalšími svými
projekty se Matěj Hlaváček značně
zadlužil a nebyl schopen stavbu dráhy
dokončit až na Zámečnici. Nakonec se
6. října 1897 zastřelil. Dráhu pak udržovali v provozu jeho dědicové, kteří ji
nakonec po dlouhých jednáních
21. července 1900 prodali Elektrickým
podnikům královského hlavního města Prahy. Tramvaje po Plzeňské třídě
jezdí doposud a zdejší trať, která za
ta dlouhá léta prošla několika většími
rekonstrukcemi, tak patří mezi nejstarší v metropoli. „Dodnes můžeme
na několika domech v Plzeňské ulici,
například na známém domě U Zvonu,
spatřit několik nenápadných háčků, na
nichž bylo až do roku 1901 zavěšeno trolejové vedení. Jsou zajímavou
památkou v místech, kde se psala
historie pražských tramvají,“ uzavírá
Malík s tím, že v roce 2017 byla jedna
z pražských tramvají, č. 9397, po Matěji Hlaváčkovi pojmenována. n