Pětka

SRPEN /2022

DOPRAVA

HLAVÁČKOVA TRAMVAJ

125 let od vzniku trati Smíchov–Košíře

Elektrická dráha

Smíchov–Košíře si letos

připomíná 125 let od

uvedení do provozu. U této

příležitosti se přesně v den

výročí 13. června uskutečnila

komentovaná procházka

po trati Smíchov–Košíře.

O

bě pražské čtvrti se významným způsobem zapsaly do

historie pražské městské hromadné dopravy a svoji vlastní elektrickou tramvaj měly dříve než samotná

Praha. Pojďme si připomenout příběh

samostatného košířského dopravního

podniku – Elektrické dráhy Smíchov–

Košíře, který je poměrně krátký.

22

Elektrická dráha

Smíchov–Košíre

Matěj Hlaváček

Komentovaná

procházka po trati

Smíchov–Košíře

se uskutečnila

letos 13. června.

Průvodcem byl

historik hromadné

dopravy Pavel Fojtík

(uprostřed)

zajistil ze strojovny své cihelny nad

Klamovkou.

komise by plně obsazenou soupravu

neutáhly. Nicméně od 13. června 1897

mohla Elektrická dráha Smíchov–Košíře konečně přepravovat cestující.

„Dodejme, že trať dlouhá 1,8 kilometru byla jednokolejná s výhybnami pro

míjení vozů a její část byla vybavena

takzvaným Dickinsonovým systémem

přívodu proudu, spočívajícím v tom,

že trolejové vedení bylo zavěšeno na

sloupech nad krajem chodníku, takže

tramvaje měly při jízdě tyčový sběrač

nezvykle vykloněný na stranu,“ říká

historik Fojtík.

Až na třetí pokus

„Vše vydalo slibně, ale při úřední

technicko-policejní zkoušce za účasti

zástupců Generální inspekce rakouských drah a vídeňského ministerstva

železnic, konané 22. května 1897,

komise nedovolila provoz, protože

podél dráhy nebylo hotové telefonní

vedení. Elektrárna neměla rezervní

stroj a trolejové vedení bylo ‚nesolidně

upevněné‘,“ dodává Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla v Dopravním podniku hl. m. Prahy. Také

opakovanou zkoušku musel Hlaváček

na poslední chvíli odvolat, protože se

mu stroj v elektrárně porouchal.

Třetí pokus 12. června nakonec vyšel a komise povolila provoz. Bohužel

se ale nesmělo jezdit s vlečnými vozy,

protože ty motorové byly vybaveny pouze jedním motorem a podle

Foto: Ondřej Láska

Jak se zrodil nápad

„Zásadní roli v tomto příběhu

sehrál košířský starosta a podnikatel

Matěj Hlaváček, který se pro rozvoj

svého města snažil opravdu dělat

jen to nejlepší. Už v roce 1892 přišel

s nápadem postavit trať elektrické

tramvaje od křižovatky dnes známé

pod jménem Anděl Plzeňskou

třídou kolem Klamovky až na

Zámečnici,“ vypráví Pavel Fojtík,

historik městské hromadné dopravy,

který červnovou komentovanou

procházku vedl.

Jako majitel Klamovky s populární výletní restaurací podle

něj Matěj Hlaváček neskrýval, že

by kvalitní dopravní obsluha této

lokality přilákala další návštěvníky.

Nejprve se spojil s jiným košířským

podnikatelem Josefem Linhartem,

s nímž plánoval založení akciové

společnosti. Protože se ale ukázalo,

že získání peněz tímto způsobem by

bylo náročné, rozhodl se Hlaváček,

že celou stavbu bude financovat sám.

„Po několika jednáních s ministerstvem železnic získal v říjnu 1896

ke stavbě potřebnou koncesi, která

stanovila velmi přísnou podmínku

– stavba tratě dlouhé 2,7 kilometru

musí být dokončena do půl roku,“

doplňuje Fojtík.

Hlaváček stavbu tratě svěřil německé elektrotechnické firmě Felix Singer.

Práce ale neprobíhaly tak rychle, jak

bylo potřeba, a v termínu stanoveném

koncesí zdaleka nebyla trať hotova.

Požádal proto ministerstvo železnic,

aby mohl uvést do provozu alespoň

první část, úsek Anděl–Klamovka. Na

Klamovce postavil provizorní vozovnu

pro pět motorových a pět vlečných

vozů a rovněž provizorní napájení

dráhy elektrickým proudem dočasně

Jedna z nejstarších v Praze

Historie košířského dopravního podniku nakonec pokračovala tragicky.

Výstavbou dráhy a dalšími svými

projekty se Matěj Hlaváček značně

zadlužil a nebyl schopen stavbu dráhy

dokončit až na Zámečnici. Nakonec se

6. října 1897 zastřelil. Dráhu pak udržovali v provozu jeho dědicové, kteří ji

nakonec po dlouhých jednáních

21. července 1900 prodali Elektrickým

podnikům královského hlavního města Prahy. Tramvaje po Plzeňské třídě

jezdí doposud a zdejší trať, která za

ta dlouhá léta prošla několika většími

rekonstrukcemi, tak patří mezi nejstarší v metropoli. „Dodnes můžeme

na několika domech v Plzeňské ulici,

například na známém domě U Zvonu,

spatřit několik nenápadných háčků, na

nichž bylo až do roku 1901 zavěšeno trolejové vedení. Jsou zajímavou

památkou v místech, kde se psala

historie pražských tramvají,“ uzavírá

Malík s tím, že v roce 2017 byla jedna

z pražských tramvají, č. 9397, po Matěji Hlaváčkovi pojmenována. n