Strana 19
ČASOPIS RADNICE MČ PRAHA 5 PĚTKA
19
nevařili. Apak luxusnější restaurace
UHolubů nebo Národní dům, ale ty se
nehodily pro nádeníky. Takže všichni
chodili ke Škrobařům. Ale pozor, to
ne že by Fišerova hospoda byla nějaká
špeluňka, taková byla utěch Suchán-
ků, jeho hospoda byla pěkná, jen do ní
chodili spíš ti dělníci.“
Jak už bylo řečeno dříve, vokolí
bývalo hospod opravdu hodně, ale
postupně vymizely, takže význam
šenku UŠkrobařů za první republiky
vzrostl. Kromě zmíněných doplň-
me, že legendární zájezdní hostinec
Na Knížecí, podle něhož se dodnes
prostranství před hospodou jmenuje,
stával takřka naproti lokálu (jen opár
metrů blíže kAndělu), ale roku 1912
musel ustoupit modernější zástavbě
činžovních domů.
Karel Pašek přidá ještě jednu
osobní vzpomínku, která jej vdětství
strašila: „Jednou jsem sešel zdomu po
schodech dozadu, tam byl ještě zadní
vchod na dvorek. Ana tom dvorku
měla hospoda své záchody. Anajednou
koukám – ležela tam mrtvola, mrtvej
chlap. Stáli uněj dva chlapi zhospody
ajeden hrál na harmoniku. On ten muž
zničehonic umřel rovnou tady vhos-
podě. Nevím, proč ho odnesli na ten
dvorek, ale udělali to atam čekali, až si
pro něj přijedou. Aběhem toho čekání
mu zatím hráli na rozloučenou na tu
harmoniku. No to víte, že jsem se pak
přes ten plácek na dvorku bál chodit.
Vždyť jsem byl malej kluk…“
JEŠTĚ OVÁCLAVU FIŠEROVI
Václav Fišer měl tehdy oklientelu
dobře postaráno. Byl podnikavý, jak už
bylo řečeno, zvýdělku si ještě postavil
či koupil vobci Strnady uZbraslavi
zmíněný dům (připomeňme, že hosti-
nec měl pouze vnájmu stejně jako byt
vprvním patře). Zbraslavský dům si
potom pamatuje ijeho neteř Jaroslava
Holá, protože právě tam vlétě jezdila
také pomáhat prodávat pivo.
„Vsobotu ráno jsme vždycky vhos-
podě naložili strýcovo auto jídlem ajelo
se na Strnady, kam zpivovaru přivezli
basy slahvovým pivem. Vdevět tam
otevíral, ani nevím, jestli byla Váha vtu
dobu zavřená, asi ano, protože na chatě
jsme prodávali pivo celý den avečer se
dělaly ohně. Anezapomenu na výbor-
nou smaženici, kterou nám tam strejda
vaříval,“ vypráví paní Holá.
Zjevně se olokál staral velmi dobře
asoučasně byl spolehlivým nájemní-
kem, protože František Pašek jej zde
nechal působit celou dobu, dokud dům
vlastnil. Anakonec zde Fišer zůstal
ještě déle. Asi ivzhledem na to, že
sám nebyl majitelem hospody, pouze
nájemcem, nevadil vroli šéfa novému
hospodářsko-politickému systému
po únoru 1948. Směl tady proto zůstat
jako odpovědný vedoucí ještě několik
let, dle všeho pracoval UVáhy až do
své smrti.
Lukáš Berný, lukas.berny@volny.cz
Současný
interiér hostince
by dřívější
návštěvníci
podniku zcela
jistě nepoznali
amysleli by si, že
jsou vúplně jiném
hostinci. Což je
ostatně pravda…
Současnost
Od 9. listopadu 2021 „Váhu“
provozujevnukFrantiška Paška,
Petr smanželkou Andělkou.
Posoudnímvystěhovánívelmipro-
blematických nájemců podniku
dopřáli tříměsíční rekonstrukci
azobav oosud podniku, pokud by
idalší nájemci „stáli za starou belu,“
začali podnik provozovat sami.
Podařilo se jim zachovat tradiční
hospodský vzhled, ke kterému
přidali promyšlenou kuchyni výraz-
ně inspirovanou první republikou
istarším obdobím. Iproto už se
jejich podnik nejmenuje jen UVáhy,
nýbrž měšťanský hostinec UVáhy,
což trefně vystihuje to, kam se
podnik posunul. Podle Petra je
to vše zásluhou jehomilované
ženyAndělky, bez které by se do
takové věci nikdy nepustil.