Strana 13
ČASOPIS RADNICE MČ PRAHA 5 PĚTKA
13
Ivan Mládek
Narodil se vroce 1942. Od konce sedmdesátých let vede
kapelu Banjo Band, se kterou nahrál legendární hity jako
Jožin zbažin nebo Zkratky. Jeho umělecký záběr však
zahrnuje imalířství adalší disciplíny. Včetně vytváření no-
vých uměleckých stylů, jako je například antiperspektiva,
posunismus či umělecké rýsování.
poctu.Nepříjemná práce, smrad, žádná
trvalá hodnota.
Na čem vsoučasné době pracujete?
Teď momentálně na obraze Tramp
si opéká buřta. Ne Trump, ale tramp,
český čundrák.
Kde berete inspiraci, stává se někdy,
že múza prostě dojde?
Na žádnou inspiraci jsem nikdy neče-
kal, vmém případě by to byla ztráta
času. Všechny ty dadaismy, absurdity
agagy – čili voloviny – musím pracně
vymýšlet ustolu, vposteli nebo při
jízdě autem.
Podle čeho se vy jako všestranný
umělec rozhodujete, kterému
oboru se zrovna budete věnovat?
Ajaký si momentálně nejvíce
užíváte?
Od svých sedmdesátin, čili skoro
patnáct let, už jen maluju nebo mlátím
na pódiích do banja. Psaní textů,
televizních scénářů, povídek ataké
vystupování vmédiích jsem pověsil na
hřebíček. Ne že bych zanevřel na televi
-
ze, rádia arůzné vydavatele, mám na ně
hezké vzpomínky, ale rozhodl jsem se
Který umělec vásnejvíce ovlivnil
aformoval?
Mám úchylku „radši blbě jako já než
skvěle jako už někdo“. Odobré malíře
se spíš zajímám proto, abych nema
-
loval jako oni, ane abych je pajcoval.
Vmuzicemi to moc nešlo, na to jsem
se vmládí do starého jazzu moc
zamiloval. Ovlivnili mě Fats Waller,
Django Reinghardt, malé formace
Bennyho Goodmanna. Banjista mě
žádný neovlivnil aneformoval, protože
jsem nejlepší já. Anikdo mi nezávidí,
protože to kromě mne nikdo neví.
Vaše tvorba je charakteristická
tím, že záměrně porušuje klasická
pravidla lineární perspektivy amísto
toho používá „obrácenou“ nebo
deformovanou perspektivu. Jak vás
to vlastně napadlo?
Už jsem to sice několikrát na sebe čás-
tečně vykecal, ale odpovím tedy trochu
podrobněji… Inu, někdy na začátku
sedmdesátých let časopis Mladý svět
otiskoval moje první duchaplné písnič
-
kové texty akreslíři humoristé zjejich
výtvarné redakce věděli, že občas
nakreslím vhospodě nějaký ten vtípek.
Prozradili to jejich šéfredaktorce paní
Čermákové ata si hned přála, abych ke
každému svému otiskovanému textu
něco nakreslil. Moc vykreslený jsem
nebyl, technicky jsem byl vybaven
tak na pivní tácky ane do časopisu
sobrovským nákladem, ale sympatické
paní šéfredaktorce jsem vyhověl. No
aupísničky Rychlík jede do Prahy mě
štvalo malovat trať, která se vdálce
sbíhá, avagony, které se do dálky pořád
zmenšují – atak jsem to prostě otočil.
Malování se věnujete od 80. let,
díky čemu?
Sem tam jsem něco stydlivě načmáral
nebo namatlal už vdětství, táta skvělý
malíř se mě snažil pro malování získat,
ale já se nedal. Pohltil mě klasický jazz.
Až když jsem vosmdesátých letech díky
jednomu naivně namalovanému vtípku
dostal nabídku vystavovat vgalerii
naivního umění vZápadním Německu,
vzpomněljsem si na svou žertovnou
antiperspektivu ado malováníse
pustilvíc. Pro neustálé zájezdy skapelou
jsem zpočátku obrazy po hotelích jen vy
-
mýšlel ado detailu kreslil amůj kamarád
akademicky malíř Mysliveček je ve svém
ateliéru mistrovsky vybarvoval. Ipo naší
spolupráci jsem sám santiperspektivou
nějaký čas pokračoval, ale pak postupně
přecházel na „akční minimalismus“, „po
-
sunismus“, „umělecké rýsování“ adalší
svoje podstyly.
Ale nenechte se tímto zdánlivě
promyšleným členěním mýlit, nejen
svými náměty, ale isvými styly mi šlo
astále jde hlavně olegraci, vzdálen
snaze oumění jsem se nikdy nepova
-
žoval za malíře, ale znovu opakuji, že
jen za malujícího baviče.
už trochu hospodařitsčasem. Život se
mi krátí, ani se nenaději abude mi sto.
Kde mohou zájemci vnejbližší době
vidět vaše práce aslyšet vaše písničky?
Sám se musím pořád dívat na www.
mladekivan.cz, tam všechno je. Jednou
se na náš web nepodívám ašup! Už
jsem někde vlese, kde není signál aza
-
skakuje za mne vBanjo Bandu Václav
Hudeček, který hraje na banjo hrozně
špatně. (Václav Hudeček je houslový
virtuos, pozn. aut.)
Je něco, co byste chtěl vyzkoušet?
Všechno jsem už vyzkoušel, jen jsem
ještě nebyl ve vězení. Ale rád si toto
povyražení odpustím. Ačkoliv člověk
nikdy neví, kolikrát stačí málo. Dám
si pár panáků, sednu do auta, nějaká
opilá bába mi skočí pod kola – auž
dva roky chodím pěkně na Borech po
dvoře skoulí unohy.
Na žádnou inspiraci jsem nikdy
nečekal, vmém případě by to byla
ztráta času. Všechny ty dadaismy,
absurdity agagy – čili voloviny –
musím pracně vymýšlet ustolu,
vposteli nebo při jízdě autem
FOTO: MICHAL FAIRAIZL
IVAN MLÁDEK PROVÁZÍ SVOJÍ VÝSTAVOU
vGalerii Portheimka 12. 5. a11. 6., vždy od 17 hodin.
Rezervace: marketa.dobalova@praha5.cz