Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 19

www.praha5.cz Pětka

traka zbořena, její manžel apotomci

se ale občas domáhali údajně slíbené-

ho odškodného ještě dalších 15 let.

Záchrana zahrady

arozvoj Smíchova

Syn Ferdinand Bonaventura dospěl

roku 1855, ani on, ani jeho nástup-

ce Karel Rudolf ale vPraze příliš

nepobývali aozahradu nejevili velký

zájem. Veřejnosti byla přístupná jen

za nepřítomnosti panstva ana zvláštní

vstupenku. Vroce 1866 poskytli Kin-

ští letohrádek jako lazaret pro raněné

důstojníky anavštívil jej tehdy icísař

František Josef I. Na jistou dobu se

sem uchýlil kurřt Friedrich Wilhelm

Hessen-Kasselský se svou ženou kněž-

nou Gertrudou Hanavskou poté, co

jej Prusové zbavili vlády. Kromě nich

ve vile občas pobývali ikorunní princ

Rudolf Habsburský aarcivévodové

Bedřich aFerdinand.

Zatímco ale zahrada pospávala,

Smíchov se měnil zmalého předměstí

obklopeného zemědělskými usedlost-

mi azahradami naprůmyslové město.

Vznikaly celé nové ulice aKarel Kin-

ský uvažoval otom, že by přinejmen-

ším spodní část zahrady zpeněžil jako

stavební parcely. Nejprve byla vroce

1898 prodána hlavní část Ráje za

účelem zřízení Ústavu hluchoněmých

aroku 1901 také odkoupil klášter sv.

Gabriela další pozemky kvůli snazší

správě vodovodu. Prameny ze zahrady

totižbyly dost vydatné na to, aby

zásobovaly nejen okolí letohrádku,

ale právě iklášter ačást Smíchova

aMalé Strany. Riziko, že bude zahrada

zastavěna, naštěstí téhož roku přimělo

města Prahu aSmíchov kjednání

ojejím odkoupení. Obce zastupo-

vali purkmistři Vladimír Srb aAlois

Elhenický. Ten sice sám podnikal ve

stavebnictví, ale dokázal pochopit

důležitost zachování parku. Obě měs-

ta se dohodla, že budou toto území

spravovat společně.

Letohrádek propůjčily Národopis-

nému muzeu ave Švýcárně abývalé

mlékárně vznikly restaurace. Rozloha

zahrady také vedla kúvahám ozřízení

zoo nebo muzea lidové architektu-

ry vpřírodě. Oba tyto plány se ale

podařilo realizovat jen vomezené

míře – uskleníků byla do začátku

40. let 20. století malá zoologická

aakvarijní expozice, národopis zase

reprezentovaly zahrádka, menší

přenesené objekty jako zvonička, kříž

zDolních Bojanovic (dnes umístěný

uvnitř letohrádku) amorový sloup se

slunečními hodinami. Roku 1929 pak

zásluhou pracovníků muzea přibyl do

parku dřevěný karpatský kostelík sv.

Michala. Za zmínku ještě stojí, že na

místě bývalé Auerspergovy vily stával

vletech 1902–1918 unikátní dřevěný

výstavní pavilon spolku Mánes, který

představil Pražanům například dílo

Augusta Rodina.

Od té doby se už zahrada příliš

neměnila. Během 20. století některé

stavby bohužel zpustly, jiné, zejmé-

na samotný letohrádek, se podařilo

zachránit. Na konci 90. let také začala

postupná revitalizace, která víceméně

pokračuje dodnes ajež zahrnovala

například obnovu cest poškozených

rozšířením Holečkovy ulice, umístění

nových vodních prvků, údržbu štol

adalší prospěšné zákroky. n

Jan Pohunek

Etnografické oddělení Národního muzea

19

například vyzdobit letohrádek sochou

Vlasty od Emanuela Maxe aPsyché od

Antonia Canovy, přikoupila od dědiců

dr. Menzla vinici Ráj, kterou promě-

nila vhospodářské zázemí parku, ana

spodním konci areálu připojila used-

lost Mouřenínku adala vystavět nový

reprezentativní vjezd svrátnicí.

Na projektech spolupracovala

sředitelem zahrady Bedřichem Wün-

scherem, pod nímž pracovali idalší

významní čeští zahradníci jako Josef

Fiala nebo Ferdinand Malý. Zvětšení

zahrady ale přineslo ijisté sousedské

komplikace – vMenzlově Ráji totiž

pokusně těžil uhlí podnikatel Josef

Záhora se společníky, který vedl

oškody způsobené dolováním spory

jak sKinskými, tak isvojenskou

správou dohlížející na bezpečí hradeb.

Před bránou zase stála traka vojenské

vdovy Kateřiny Bučkové, která se

odmítala vystěhovat bez řádné kom-

penzace. Po její smrti roku 1843 byla

Podle původní

koncepce zahrady

měly být dole

uletohrádku

umístěny zejména

vzácnější aexotické

dřeviny, za nimi

asměrem nahoru

do svahu pak spíše

stromy akeře

základní adomácí

Vjedné

zprůzkumných

štol na uhlí Josefa

Záhory, které později

sloužily jako vodní

zdroj