Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 8

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
8
Pětka ČERVENEC–SRPEN /2025
DÍVČÍ HRADY
Hříbata dostala
mongolská jména
T
ři hřebečci ajedna klisnič-
ka koně Převalského, kteří
se nedávno narodili ve
výběhu na Dívčích hradech nad
Smíchovem, pokřtili tento týden
členové hudebního seskupení
4 Tenoři – Marian Vojtko, Pavel
Vítek, Jan Kříž aMichal Braga-
gnolo.
Jména Darchan, Dagšin, Dajan
aDelgermá symbolicky navrhla
mongolská veřejnost. Kůň Převal-
ského hraje vmongolské kultuře
avědomí národa významnou roli.
„Většině dnes žijících koní Převal-
ského koluje vžilách krev koní,
kteří vnějaké době žili nebo stále
žijí vpražské zoologické zahradě.
Ta ohromně přispěla kjejich
záchraně – nejprve chovem
vdobě, kdy už vpřírodě vyhynuli,
apozději jejich navracením do
původní domoviny,“ zdůraznil
velvyslanec Mongolska vČR
Damdin Gansukh.
Vznešenost zvířat se promítá
ido udělených jmen. Delgermá,
jediná klisnička, bude nést jméno
spojené splodností aštědrostí.
Nedotknutelnost zase bude cha-
rakterizovat hřebečka Darchana
aposvátnost aneposkvrněnost
jeho bratra Dagšina. Titul
mongolského chána Batmöncha,
který vládl na přelomu 15. a16.
století, dnes dostal hřebeček
Dajan, tedy všemohoucí. Otcem
všech hříbat je hřebec Heirat,
matkami se staly vtomto pořadí
Vereda, Gruhne, Khamiina
ajako poslední Lana.
Dívčí hrady jsou jedním ze tří
míst, kde Zoo Praha převaláky
chová. Vrozlehlém výběhu je
kvidění devět koní. Hříbě koně
Převalského mohou lidé spatřit
ivtrojské zoo, ato vexpozici
Gobi. Dagina neboli Nebeská víla,
jak zní překlad jejího jména, se sta-
la prvním hříbětem vloni otevřené
expozici. Jeden letošní hřebeček
vyrůstá vchovné aaklimatizač-
ní stanici vDolním Dobřejově
voblasti takzvané České Sibiře,
kde se koně připravují na náročné
transporty do Střední Asie.
Vpříběhu posledního divo-
kého koně na Zemi hraje Zoo
Praha zásadní roli. Kromě vedení
Mezinárodní plemenné knihy
koordinuje iEvropský chovný
program aaktivně vrací koně
Převalského do volné přírody.
Mezi lety 2011 a2019 uskutečni-
la sArmádou ČR devět trans-
portů do západního Mongolska.
Zatímco chystá projekt jejich
návratu ina východ země, zahá-
jila loni reintrodukční projekt ve
středním Kazachstánu, kde koně
Převalského vyhynuli již před
stovkami let. n
Na Dívčích hradech se prohání devět koní Převalského
BARRANDOV
Pamětní deska se vrátila na skály
Po půlroce vrestaurátorské dílně
senaBarrandovské skály vrátila
litinová pamětní deska snápisem
Barrande. Vlastník, Národní muzeum,
ji loni vlistopadu nechal kvůli
špatnému stavu sejmout aodborně
zrestaurovat.
S
tejně jako před 141 lety, kdy sevroce
1884 naskalním masivu objevila poprvé,
přispěly inyní kobnově anavrácení
sponzorské dary. Praha 5 poskytla 200 tisíc
korun.
Téměř pět metrů dlouhá a1,5 metru
vysoká deska spaleontologovým jménem
byla vsazenado skalní stěnyjako symbo-
lický pomník rok posmrti francouzského
stavebního inženýra. Právě poněm byly skála
icelá národní přírodní památka pojmeno-
vány. Patří jí prvenství vkategorii nejstarší
chráněné území geologického charakteru
vČeské republice.
Průzkum desky vloňském roce odhalil, že
dospěla do havarijního stavu. Kromě vrstvy
nátěrů, které byly nekompaktní aodlupo-
valy se, zapracovala koroze, jež narušila její
statiku. Odborníci ji za pomoci profesionálů
navýškové práce ajeřábu demontovali apře-
vezli do restaurátorského ateliéru. Technikou
jemného pískování byly odstraněny povrcho-
vé nečistoty, zdegradované nátěry akoroze.
Pohledová čelní strana byla opatřena nátěrem
ultramarínové modré barvy. Písmena jsou
podbarvena žlutým nátěrem apokryta 13
gramy plátkového 24karátového zlata.Zre-
staurovaná deska je ukotvena nanerezový
rám aopatřena novým zastřešením, které
zamezuje zanášení prostoru mezi ní askálou
aumožňuje cirkulaci vzduchu, což zpomaluje
degradaci ochranných nátěrů avznik koroze.
Ovznik desky senejvíce zasloužil
Antonín Frič, významný český přírodově-
dec, zoolog apaleontolog avůdčí osobnost
přírodovědy tehdejšího Národního muzea.
Slavnostní odhalení 14.června 1884 sledo-
valy největších kapacity tehdejší národní
společnosti naVltavě zplovoucího parní-
ku.Skála nebyla vybrána náhodou. Nejedná
sesice onejvýznamnější zBarrandových
lokalit, není to ani místo, kde našel své první
zkameněliny, jde ovšem ojeden znejpůsobi-
vějších geologických prolů naúzemí Prahy,
dobře patrný izvelké dálky. Ukazuje detailně
provrásněné vápence spodnodevonského
stáří. Ty vblízkém okolí těžily lomy až do
20.století.
Pamětní desku vyrobila ajejí výrobu za
300 zlatých sponzorovala První českomorav-
ská továrna vLibni. Nainstalaci vhodnotě
572 zlatých pak byla vyhlášena sbírka mezi
významnými geology vUSA. Velkou část
nákladů neslo Museum Království českého,
jak setehdy Národní muzeum nazývalo.
Ikdyž skály ještě několikrát změnily majitele,
věcné břemeno vpodobě pamětní desky bylo
nazákladě zápisu vpozemkových knihách
zroku 1884 zachováno nástupcům Musea
Království českého.Vroce 1907 bylakvůli
úpravám Barrandovské skály sejmuta azno-
vu pozlacena. Nátěry pak byly obnoveny
ivroce 1968. n
Deska se na skály vrátila po zhruba půlroce
Noviny Pětka