Strana 19
www.praha5.cz Pětka
Osvobození od časné, ale zejména
věčné smrti bylo vtehdejší kultuře
stěžejním motivem, nad nímž se měl
každý křesťan pravidelně zamýšlet.
Lidská smrtelnost nebyla tabuizována.
Naopak, člověk si ji měl stále připomí-
nat. Apodřizovat tomuto vědomí isvé
jednání. Vždyť spása duše je vtomto
pojetí hlavním smyslem lidské exis-
tence. Astímto vědomím se člověk
programově snaží vyhýbat hříchu
ikněmu vedoucím pokušením.
Přestože vobecné rovině je vý-
znam scény poměrně jasný, už méně
jistý je účel vyhotovení díla. Pracuje se
sdvěma hypotézami. Podle první se
jedné oepitaf za zemřelého, objed-
naný blízkou osobou, asi manželkou.
Vyjadřoval by důvěru ve věčnou
spásu. Druhá hypotéza označuje celek
za votivní oltář, tedy dar, nejspíš za
uzdravení, případně za ochranu při
nebezpečné situaci, tedy osvobození
od časné smrti. Vtomto případě by
objednavatelem adonátorem byl
přímo klečící muž vbrnění. Okoho
se ale mohlo jednat? Vpřípadě obou
hypotéz máme žhavé kandidáty.
Postava klečícího rytíře
Indicií máme hned několik. Sohle-
dem na nákladnost díla muselo jít
oosobu znejvyšších pater společ-
nosti askontakty na umělecké okolí
řezbáře Johanna. Brnění pak odkazuje
na šlechtice. Navíc se jedná oraně
renesanční typ brnění, tzv. žlábkované
(tvar připomíná žlábky mořských
lastur). Díky tomu, ve spojení spů-
sobením Monogramisty IP vČeském
království, pak můžeme smrt či ná-
ročnou životní situaci klečící postavy
situovat do 20. let 16. století.
Jedním zadeptů je Štěpán Šlik
zHolíče aPasounu, aristokrat adůlní
podnikatel vJáchymově, který padl
po boku Ludvíka Jagellonského vroce
1526 vpamátné bitvě proti Turkům
uMoháče. Vtom případně by se
jednalo oepitaf, posmrtnou reliéfní
desku svyobrazením zesnulého. Jako
objednavatelka přichází vúvahu
vdova Markéta rozená Pluhová
zRabštejna. Absentuje ovšem typický
prvek šlechtických epitafů vpodobě
rodového erbu.
Pokud se ale jedná ovotivní oltář,
sedí jak podoba reliéfového souboru,
tak obsahová stránka. Avtomto pří-
padě se nabízí aristokrat adlouholetý
nejvyšší purkrabí Českého království
Zdeněk Lev zRožmitálu. Utéto vlivné
postavy české stavovské politiky, za
vlády Ludvíka Jagellonského ivzačát-
cích vlády Ferdinanda I. Habsburské-
ho, navíc máme doloženy ijiné objed-
návky uMistra IP, například pro svou
zámeckou kapli vBlatné. Amotiv?
Pod klenbou sv. Víta
Zpramenů víme, že Zdeněk Lev
trpěl vleklou nemocí, jež mu ve
20. letech 16. století nejednou bráni-
la ve vykonávání úředních povinnos-
tí. Alze předpokládat, že votivní ol-
tář mohl vzniknout jako poděkování
za uzdravení, nebo výrazné zlepšení
zdravotního stavu. Navíc sv. Ondřej,
další zpostav reliéfu, býval uctí-
ván jako uzdravující apoštol ijako
patron trpících pakostnicí, kterou
máme uRožmitála doloženou.
Jsou-li tyto úvahy správné, mohou
být ivodítkem pro stanovení místa,
kde se oltář původně nacházel. Víme
totiž téměř jistě, že se nejednalo
oZlíchov, kde byli tehdy vrchností
pražští měšťané.
Coby čelní aristokrat království byl
Zdeněk Lev po své smrti vroce 1535
pohřben vkatedrále sv. Víta. Aprávě
tam lze tušit iumístění votivního
oltáře, například vkapli sv. Ondřeje.
Interiéry chrámu byly vroce 1619
vypleněny na příkaz vzdorokrále
Fridricha Falckého, atak právě tehdy
mohl být votivní oltář zachráněn
aukryt na neznámém místě. Případně
jej už tehdy umístili do zlíchovského
kostela sv. Filipa aJakuba.
Ať už je tajemným rytířem
ze zlíchovského reliéfu kdokoli,
vpřípadě samotného díla se jedná
o nejkvalitnější dochovaný soubor
raně renesančních řezeb u nás, které
nám dodnes přibližují duchovní svět
našich předků. Ale mohou nám být
iinspirací avýzvou kúvahám onad-
časových otázkách, kjakým patří
ita osmyslu acíli našeho putování.
Krásný prázdninový čas. n
Pavel Fabini
pavel.fabini@czech-archives.com
19
Pohled na Zlíchov
skostelem sv. Filipa
aJakuba vprvní
polovině 19. století
Jedná se onejkvalitnější dochovaný
soubor raně renesančních řezeb,
které nám dodnes přibližují
duchovní svět našich předků.