Pětka

ČERVENEC–SRPEN /2020

ROZHOVOR

ŘEDITELKA ORGANIZACE LORM PETRA ZIMERMANOVÁ:

K hluchoslepému

nepřistupujte náhle a zbrkle

V organizaci LORM − Společnost pro hluchoslepé, z. s.,

se Petra Zimermanová nejdřív věnovala rozvoji

zahraniční spolupráce, později se její pracovní náplň

začala rozšiřovat a od roku 2004 působí v roli ředitelky.

P

ráce je podle ní náročná ve všech

směrech, klienty jsou lidé s jedním z nejtěžších postižení, které

se promítá i do jejich psychiky.

n Jaká byla vaše cesta do čela

společnosti?

Úplně náhodná. Po ukončení bakalářského studia na Univerzitě Karlově

jsem hledala smysluplnou práci.

Tehdy jsem objevila inzerát, že LORM

hledá pracovníka na rozvoj zahraniční

spolupráce, tak jsem v únoru 1999

začala pracovat tam. Postupně se moje

pracovní náplň začala rozšiřovat, kromě pořádání mezinárodních seminářů

a setkání jsem začala pomáhat s psaním žádostí o dotace a granty, naučila

se základy komunikačních systémů

osob s hluchoslepotou, absolvovala

jsem kurz pro instruktory prostorové

orientace a samostatného pohybu

a tak dále. V roce 2004 jsem byla výkonnou radou jmenována ředitelkou.

Vše se událo tak nějak přirozeně, ani

nemám vystudovanou speciální pedagogiku, ale vše, co ke své dnešní práci

potřebuji, jsem se učila za pochodu

a učím se pořád.

n Jaké služby organizace vlastně

nabízí?

Jako poskytovatel sociálních služeb

máme registrované u magistrátu čtyři

sociální služby, které jsou vzájemně

provázané a doplňují se. Je to odborné

sociální poradenství, sociální rehabilitace, tlumočnické služby a sociálně

aktivizační služby. Pomáháme lidem

s hluchoslepotou z celé republiky.

Základem jsou terénní sociální služby,

kdy naši terénní sociální pracovníci

dojíždějí za klienty ve svých krajích

a oblastech, často denně navštíví dva

až tři klienty a pomáhají jim se vším,

co právě potřebují.

16

n V čem konkrétně pomáháte?

Terénní sociální pracovníci se vydávají za našimi klienty od pondělí do

čtvrtka, v pátek se pak obvykle věnují

potřebné administrativě, přípravám,

dokumentaci. Pomáhají jako průvodci

a tlumočníci, například při návštěvě

lékaře nebo na úřadech, při výuce

Lormovy abecedy, znakového a taktilního (dotekového) znakového jazyka

nebo Braillova písma, při vyřizování

žádostí o příspěvek na péči nebo na

novou pomůcku, při výuce prostorové

orientace a samostatného pohybu

s červenobílou holí a tak dále.

Lormova

abeceda

se dá naučit

za pár

hodin.

n Zvládnete, co se kapacity týče, po-

moci každému, kdo se na vás obrátí?

Někteří klienti žijí sami, ti požadují služby častěji, jiní žijí v zařízení sociálních

služeb (domovy pro osoby se zrakovým

postižením, domovy pro seniory apod.).

Tam naši terénní pracovníci docházejí

rovněž. Pokud někdo začne ztrácet zrak

a sluch, potřebuje se například naučit

některý z komunikačních systémů, chodit samostatně s červenobílou holí, pomoci se sebeobsluhou, mnozí vyžadují

pravidelné doprovody k lékařům a na

úřady. Záleží na aktuální objednávce

klienta, služby jsou plánovány nejméně

měsíc dopředu, snažíme se klientům

maximálně vyhovět podle naší aktuální

kapacity.

n Jsou počty pracovníků dostatečné?

Nebo přijímáte další? Které?

Počty terénních pracovníků se mění

v čase, záleží na aktuální finanční

situaci LORMu i na situaci na trhu

práce. V posledních třech letech jsme

paradoxně měli dostatek financí, ale

na trhu byl nedostatek uchazečů.

Přijetí nového terénního pracovníka

je navíc limitováno kvalifikačními

požadavky, které jsou dané zákonem

o sociálních službách. Aktuálně se ale

situace mění. Když jsem vypsala před

pár týdny výběrové řízení na obsazení

uvolněných pozic, přihlásil se nám po

letech několikanásobně větší počet.

Nyní už od června posilujeme tým

v Praze a od září v Brně.

n Nakolik je práce u vás náročná?

Hluchoslepého

poznáte především

podle typické

červenobílé hole

Práce je náročná po všech stránkách,

pracujeme s lidmi s jedním z nejtěžších postižení, které se samozřejmě

promítá i do jejich psychiky. Navíc

terénní sociální pracovník musí

obsáhnout znalosti z oblasti speciální pedagogiky, zejména tyflopedie

a surdopedie, současně pracuje jako

průvodce, tlumočník, sociální pracovník, instruktor komunikace, prostorové orientace a samostatného pohybu,

musí se naučit hranicím v pomáhající

práci a profesionalitě.

n Znáte počty hluchoslepých lidí

v republice? Kolik jich využívá vašich služeb?

Přesné číslo z důvodu zákona na

ochranu osobních údajů neznáme a je

pro nás velmi těžko zjistitelné, i když

pravidelně provádíme depistáž. Podle

statistik zveřejněných na Evropské

konferenci hluchoslepých osob