Pětka
KVĚTEN /2021
ZPRAVODAJSTVÍ
ZOO PRAHA
Koně Převalského se už prohánějí
na Dívčích hradech. Nekrmte je
Fota: ZOO Praha
Pražská zoologická zahrada
vypustila v půlce dubna na
Dívčích hradech divoké koně
Převalského. Chovatelé žádají,
aby lidé zvířata v žádném
případě nepřikrmovali.
N
ad Zlíchovem se nyní
prohánějí čtyři klisny, Lana,
Gruhe, Xicara a Khamiina.
K dispozici mají téměř dvacetihektarový pozemek. Podle chovatelů
si bohatě vystačí spásáním vegetace, což by mohlo zároveň přispět
k obnově flory a rozšíření původních
společenstev.
„Ten záměr byl v zásadě dvojí.
Jednak se tím, že to koně budou spásat, pokusit o návrat těch původních
společenstev rostlin a živočichů, která tady byla v době, kdy to tady byla
taková step a nikoliv pole. Druhý
důvod je, že samozřejmě detašovaný
chov koní Převalského považujeme
za přínosný a zajímavý a myslím si,
že to bude zajímavé i pro veřejnost,“
řekl šéf pražské ZOO Miroslav
Bobek.
Vedení zoologické zahrady
vybíralo z několika lokalit. Dívčí
hrady se ukázaly jako nejvhodnější místo, kam koně Převalského
umístit. „Je to veliká plocha, která
byla k dispozici. Bylo to pole, takže
to budeme obnovovat téměř z nuly,
byť to přineslo i některé problémy.
Dál to pro nás bylo zajímavé i kvůli
kontextu, protože Dívčí hrady jsou
lokalita spojená s dávnou historií,
kdy se ještě na našem území velcí
kopytníci běžně vyskytovali. Odtud
Nekrmte je, prosí
občany ředitel
zoologické zahrady
U vypuštění
koní asistovali
i místostarosta
Prahy 5 Tomáš
Homola (STAN)
a náměstek
primátora Petr
Hlubuček (Spojené
síly pro Prahu)
CO JE KŮŇ PŘEVALSKÉHO?
Kůň Převalského je poslední druh divokého koně
vůbec. Znám je od roku 1881. Na přelomu 60. a 70.
let 20. století byl ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen
v péči zoologických zahrad.
Obrovskou zásluhu na přežití tohoto druhu má právě
pražská zoo, která od roku 1959 vede celosvětovou
plemennou knihu tohoto druhu a která se stala
jedním z hlavních organizátorů mezinárodních
převozů koní do jejich původní vlasti.
8
se vedla dívčí válka proti Vyšehradu,“ prohlásil Bobek.
Architekt Radim Karásek ze
společnosti ARW pb se při navrhování
areálu inspiroval vypouštěním koně
Převalského zpět do volné přírody.
Projekt díky tomu získal ekologický
charakter.
Součástí areálu jsou tři bezbariérové vyhlídky, z nichž budou moci návštěvníci sledovat koně ze všech stran.
Jedna z nich je vyvýšená, poskytne
tak mimo jiné i pohled na panorama
Prahy. Výstavba ohrady vyšla na šest
milionů korun. Zázemí, přístupové
cesty a návštěvnické vyhlídky pak
stály přes deset milionů.
Na koně Převalského budou dohlížet
spolupracovníci pražské zoo i kamery.
Kvůli obavám z „přikrmovačů“ byly
do objektu zároveň umístěny elektrické ohradníky. Bobek nejen budoucí
návštěvníky vyzval, aby nekrmili cizí
zvířata. Přikrmování u nich totiž může
vyvolat koliku a další potíže, které nejednou končí bolestivou smrtí. „Prosím
ani kousek chleba, ani mrkev. Nedávejte
jim vůbec nic,“ žádá ředitel. n red