Pětka

www.ipetka.cz 

Manželé Katarína

a Ondřej Vlčkovi

vychovávají tři syny

(11, 13 a 16 let).

Katarína pracuje

jako lékařka

v domácím

hospici Cesta

domů. Ondřej řídí

světově proslulou

společnost v oblasti

kybernetické

bezpečnosti Avast

vám denně. Je tady potřeba rozvíjet

dětskou paliativní péči a chtěli jsme

zůstat u podpory rodin s nevyléčitelnými nebo závažně nemocnými

dětmi. Dětský lůžkový hospic v Praze

neexistuje, a i z konzultací s odbornou

veřejností nám vyplynulo, že dětský

hospic je teď nejvíce potřeba. Je velký

rozdíl mezi hospicem pro dospělé

a hospicem pro děti. Dospělý člověk

se do hospice dostává v terminálním

stadiu života. Děti, se kterými se

setkávám, se do závěrečné fáze života

dostávají postupně. Bývá to většinou

péče na mnoho měsíců, mnoho let,

protože trpí onemocněním, na které

sice nemáme lék, ale nemoc probíhá

pomalu. Paliativní péče není jen péče

o tělo, ale i o psychickou, sociální

a duchovní dimenzi pacientů a také

rodinných příslušníků. Rodiče jsou

s vážně nemocnými dětmi denně a je

potřeba se také postarat o pečujícího,

aby měl sílu pečovat. Dětský lůžkový

hospic by tady měl být proto, aby si

rodiče mohli odpočinout. Aby tam

mohli dát dítě třeba na víkend, na

týden a mohli se věnovat druhému

dítěti, nebo si dopřát dovolenou.

Ondřej: Co se zpravidla stane? V rodi-

ně s více dětmi onemocní jedno dítě,

a to tu rodinu uvede do úplně nového

režimu, protože celé úsilí je věnováno

tomu jednomu dítěti a ty ostatní děti

se dostanou tak trochu na vedlejší kolej. Chtě nechtě, tak to prostě je. Hospic může pomoci vytvořit prostředí,

kde bude o nemocné dítě postaráno

a rodina může s dalšími dětmi někam

odjet a věnovat se také jim. Ono to zní

jako banalita, ale to nemocné dítě potřebuje nonstop péči a ty ostatní děti

tím samozřejmě trpí, že se jim rodiče

nemohou tak věnovat.

n Jak tedy péče v takovém zařízení

vypadá?

Katarína: K nám se dítě dostane na

doporučení specialisty, který nadále

vede jeho léčbu. A tohle místo je tu

proto, aby dítě nemuselo být přímo

v nemocnici na akutním lůžku a rodina měla spolu s dítětem větší zázemí.

V rámci paliativní péče dostanou

podporu všichni, celá rodina. I tu

nesmírně důležitou psychologickou

podporu a duchovní péči. Důležité

je, aby náš hospic byl místem, kde se

budou potkávat jednotlivé rodiny,

kde spolu budou moci lidé mluvit

a bylo tam dostatečné zázemí pro

zdravé sourozence. Představujeme si

zde i vzdělávací komunitní centrum.

Když někdo přijde

k nám do hospice,

tak se dost diví,

že se tam furt smějeme.

Je velké spektrum diagnóz, u nichž

nemocné děti potřebují paliativní

péči, takže ještě budeme mapovat,

jaké konkrétní služby by tam měly být.

Centrum z toho důvodu bude nízkokapacitní s deseti až patnácti lůžky, ale

s komplexním zázemím a službami

pro nemocné děti i pro jejich rodiny.

Ondřej: A ještě je důležité, že to chce-

me mít právě na místě, jako je Cibulka, kde je komunita usedlíků a běžný

městský provoz. Aby i tohle téma bylo

běžnou součástí života.

Katarína: Dětský hospic je velké tabu.

Skoro každý má to slovo spojené

s umíráním. Chceme, aby lidi viděli,

že to není místo, kterému by se měli

17