Pětka
www.ipetka.cz
Manželé Katarína
a Ondřej Vlčkovi
vychovávají tři syny
(11, 13 a 16 let).
Katarína pracuje
jako lékařka
v domácím
hospici Cesta
domů. Ondřej řídí
světově proslulou
společnost v oblasti
kybernetické
bezpečnosti Avast
vám denně. Je tady potřeba rozvíjet
dětskou paliativní péči a chtěli jsme
zůstat u podpory rodin s nevyléčitelnými nebo závažně nemocnými
dětmi. Dětský lůžkový hospic v Praze
neexistuje, a i z konzultací s odbornou
veřejností nám vyplynulo, že dětský
hospic je teď nejvíce potřeba. Je velký
rozdíl mezi hospicem pro dospělé
a hospicem pro děti. Dospělý člověk
se do hospice dostává v terminálním
stadiu života. Děti, se kterými se
setkávám, se do závěrečné fáze života
dostávají postupně. Bývá to většinou
péče na mnoho měsíců, mnoho let,
protože trpí onemocněním, na které
sice nemáme lék, ale nemoc probíhá
pomalu. Paliativní péče není jen péče
o tělo, ale i o psychickou, sociální
a duchovní dimenzi pacientů a také
rodinných příslušníků. Rodiče jsou
s vážně nemocnými dětmi denně a je
potřeba se také postarat o pečujícího,
aby měl sílu pečovat. Dětský lůžkový
hospic by tady měl být proto, aby si
rodiče mohli odpočinout. Aby tam
mohli dát dítě třeba na víkend, na
týden a mohli se věnovat druhému
dítěti, nebo si dopřát dovolenou.
Ondřej: Co se zpravidla stane? V rodi-
ně s více dětmi onemocní jedno dítě,
a to tu rodinu uvede do úplně nového
režimu, protože celé úsilí je věnováno
tomu jednomu dítěti a ty ostatní děti
se dostanou tak trochu na vedlejší kolej. Chtě nechtě, tak to prostě je. Hospic může pomoci vytvořit prostředí,
kde bude o nemocné dítě postaráno
a rodina může s dalšími dětmi někam
odjet a věnovat se také jim. Ono to zní
jako banalita, ale to nemocné dítě potřebuje nonstop péči a ty ostatní děti
tím samozřejmě trpí, že se jim rodiče
nemohou tak věnovat.
n Jak tedy péče v takovém zařízení
vypadá?
Katarína: K nám se dítě dostane na
doporučení specialisty, který nadále
vede jeho léčbu. A tohle místo je tu
proto, aby dítě nemuselo být přímo
v nemocnici na akutním lůžku a rodina měla spolu s dítětem větší zázemí.
V rámci paliativní péče dostanou
podporu všichni, celá rodina. I tu
nesmírně důležitou psychologickou
podporu a duchovní péči. Důležité
je, aby náš hospic byl místem, kde se
budou potkávat jednotlivé rodiny,
kde spolu budou moci lidé mluvit
a bylo tam dostatečné zázemí pro
zdravé sourozence. Představujeme si
zde i vzdělávací komunitní centrum.
Když někdo přijde
k nám do hospice,
tak se dost diví,
že se tam furt smějeme.
Je velké spektrum diagnóz, u nichž
nemocné děti potřebují paliativní
péči, takže ještě budeme mapovat,
jaké konkrétní služby by tam měly být.
Centrum z toho důvodu bude nízkokapacitní s deseti až patnácti lůžky, ale
s komplexním zázemím a službami
pro nemocné děti i pro jejich rodiny.
Ondřej: A ještě je důležité, že to chce-
me mít právě na místě, jako je Cibulka, kde je komunita usedlíků a běžný
městský provoz. Aby i tohle téma bylo
běžnou součástí života.
Katarína: Dětský hospic je velké tabu.
Skoro každý má to slovo spojené
s umíráním. Chceme, aby lidi viděli,
že to není místo, kterému by se měli
17