Pětka
květen /2019
Sociální oblast
Spolek Hájovna
Okolo Cibulky je stále řada otázek
Foto: Eliška Čejková
Spolek Hájovna právě
připravuje vydání brožury
o usedlosti a krajinném parku
Cibulka, který založil poslední
pasovský kníže-biskup Leopold
Leonhard Thun Hohenstein.
V
souvislosti s chystaným křtem
brožury vznikl i rozhovor s její
autorkou Irmhild Heckmannovou, vyučující dějiny umění na
Univerzitě Pasov.
n V čem spatřujete jedinečnost
parku Cibulka?
V Praze a jejím okolí kdysi existovala
celá řada parků či zahrad a krajinný
park Cibulka je jedním z nich. Dodnes
svědčí o velice rozmanité kulturní
historii středoevropského prostoru.
Tento střed se rozpustil v důsledku
různých „ismů“, jako byly nacionalismus, nacismus a komunismus. Dnes
je potřeba střed Evropy a jeho kulturní
památky chránit a navrátit do povědomí Evropanů.
n Co říkáte na současný stav parku
a zejména usedlosti?
V posledních letech se parku dostává
velké pozornosti od jeho majitele
města Prahy a od činorodého spolku
Hájovna. Většina stavebních prvků
Spolek Hájovna srdečně
zve na křest brožury Knížebiskup Leopold Leonhard
Thun-Hohenstein, jeho
statek a krajinný park
Cibulka, napsala
Dr. Irmhild Heckmann
V pátek 17. 5. v cibulecké hájovně
od 18.00 hodin
Adresa: U lesíka, Praha 5
• Zahájení Milada Gajdová
J. S. Bach — Suita C-dur
pro sólové violoncello
• Křest brožury
• Dr. Irmhild Heckmann
slovo k brožuře
• Ing. Iveta Krupičková a Mgr.
František Šuman z Děčínského
zámku o rodu Thunů
Kdo si chce slavnostně připít,
nechť si přinese vlastní číši.
22
chátrá, čímž byla citelně narušena
celistvost této kulturní památky.
Zámeček nebo alespoň usedlost k zahradám tohoto typu vždy neodmyslitelně patřily.
Pokud brzy nebudou podniknuty
konkrétní kroky vedoucí k opravě
krovu a střešní krytiny zejména
u obytného a hospodářského křídla
a u kůlny na povozy, je zkáza usedlosti neodvratná. Osobně mě udivilo
a vyděsilo, že se budova stavebně zajišťovala dokonce i v době komunismu,
ale zdá se, že ani v Česku nedokáže
demokratický stát čelit ekonomickým
zájmům vedoucím k zániku kulturního dědictví.
n Jak funguje památková péče v Bavorsku? Mohlo by tam dojít k podobnému případu?
Usedlost Cibulka
na svoji záchranu
stále čeká
v parku byla zrenovována, byly obnoveny parkové cesty a prořezány náletové dřeviny, čímž se znovu otevřely
původní průhledy.
Park je tak skutečnou zelenou oázou
uprostřed industrializované a nesouvisle osídlené předměstské krajiny. Praha
ale bohužel nemohla nebo nechtěla
zachovat jednotu usedlosti Cibulka
a přilehlého anglického parku.
Usedlost se dostala na trh s nemovitostmi a od té doby čím dál rychleji
V Bavorsku máme velice dobrý zákon
o památkové péči z roku 1973, který
jasně definuje ochranu a péči o kulturní památky jako důležitý úkol státu.
Teorie je tedy příkladná, ale v praxi to
často nefunguje.
Kraje, města a obce z mého
pohledu zákon dostatečně neprosazují, takže pak dochází k podobným
situacím jako na Cibulce. I v Bavorsku
a v dalších spolkových zemích se
zanedbaných a ohrožených památek
často ujaly právě občanské iniciativy
a spolky, které tím dosáhly více než
zákon o památkové péči.
n Je ještě co zkoumat, nebo považujete svůj výzkum za uzavřený?
Výzkum historického tématu lze
zřídkakdy považovat za ukončený, naopak. S každou odpovědí se vynořují
nové otázky.
I v případě Cibulky zůstává řada
otázek otevřených, například jakými
stromy a rostlinami byly původně
osázeny jednotlivé zahrady (soukromá
zahrada knížete-biskupa, okrasná zahrada, krajinný park), kdo byl zahradním architektem, odkud pocházely
sochy v parku a kdo byli jejich autoři
nebo co se stalo s Thunovou pozůstalostí (hudební automaty, nábytek,
obrazy) a knihovnou, které nebyly po
jeho smrti inventarizovány. n red
i5
Celý rozhovor najdete na
www.ipetka.cz