Pětka

květen /2019

Sociální oblast

Spolek Hájovna

Okolo Cibulky je stále řada otázek

Foto: Eliška Čejková

Spolek Hájovna právě

připravuje vydání brožury

o usedlosti a krajinném parku

Cibulka, který založil poslední

pasovský kníže-biskup Leopold

Leonhard Thun Hohenstein.

V

souvislosti s chystaným křtem

brožury vznikl i rozhovor s její

autorkou Irmhild Heckmannovou, vyučující dějiny umění na

Univerzitě Pasov.

n V čem spatřujete jedinečnost

parku Cibulka?

V Praze a jejím okolí kdysi existovala

celá řada parků či zahrad a krajinný

park Cibulka je jedním z nich. Dodnes

svědčí o velice rozmanité kulturní

historii středoevropského prostoru.

Tento střed se rozpustil v důsledku

různých „ismů“, jako byly nacionalismus, nacismus a komunismus. Dnes

je potřeba střed Evropy a jeho kulturní

památky chránit a navrátit do povědomí Evropanů.

n Co říkáte na současný stav parku

a zejména usedlosti?

V posledních letech se parku dostává

velké pozornosti od jeho majitele

města Prahy a od činorodého spolku

Hájovna. Většina stavebních prvků

Spolek Hájovna srdečně

zve na křest brožury Knížebiskup Leopold Leonhard

Thun-Hohenstein, jeho

statek a krajinný park

Cibulka, napsala

Dr. Irmhild Heckmann

V pátek 17. 5. v cibulecké hájovně

od 18.00 hodin

Adresa: U lesíka, Praha 5

• Zahájení Milada Gajdová

J. S. Bach — Suita C-dur

pro sólové violoncello

• Křest brožury

• Dr. Irmhild Heckmann

slovo k brožuře

• Ing. Iveta Krupičková a Mgr.

František Šuman z Děčínského

zámku o rodu Thunů

Kdo si chce slavnostně připít,

nechť si přinese vlastní číši.

22

chátrá, čímž byla citelně narušena

celistvost této kulturní památky.

Zámeček nebo alespoň usedlost k zahradám tohoto typu vždy neodmyslitelně patřily.

Pokud brzy nebudou podniknuty

konkrétní kroky vedoucí k opravě

krovu a střešní krytiny zejména

u obytného a hospodářského křídla

a u kůlny na povozy, je zkáza usedlosti neodvratná. Osobně mě udivilo

a vyděsilo, že se budova stavebně zajišťovala dokonce i v době komunismu,

ale zdá se, že ani v Česku nedokáže

demokratický stát čelit ekonomickým

zájmům vedoucím k zániku kulturního dědictví.

n Jak funguje památková péče v Bavorsku? Mohlo by tam dojít k podobnému případu?

Usedlost Cibulka

na svoji záchranu

stále čeká

v parku byla zrenovována, byly obnoveny parkové cesty a prořezány náletové dřeviny, čímž se znovu otevřely

původní průhledy.

Park je tak skutečnou zelenou oázou

uprostřed industrializované a nesouvisle osídlené předměstské krajiny. Praha

ale bohužel nemohla nebo nechtěla

zachovat jednotu usedlosti Cibulka

a přilehlého anglického parku.

Usedlost se dostala na trh s nemovitostmi a od té doby čím dál rychleji

V Bavorsku máme velice dobrý zákon

o památkové péči z roku 1973, který

jasně definuje ochranu a péči o kulturní památky jako důležitý úkol státu.

Teorie je tedy příkladná, ale v praxi to

často nefunguje.

Kraje, města a obce z mého

pohledu zákon dostatečně neprosazují, takže pak dochází k podobným

situacím jako na Cibulce. I v Bavorsku

a v dalších spolkových zemích se

zanedbaných a ohrožených památek

často ujaly právě občanské iniciativy

a spolky, které tím dosáhly více než

zákon o památkové péči.

n Je ještě co zkoumat, nebo považujete svůj výzkum za uzavřený?

Výzkum historického tématu lze

zřídkakdy považovat za ukončený, naopak. S každou odpovědí se vynořují

nové otázky.

I v případě Cibulky zůstává řada

otázek otevřených, například jakými

stromy a rostlinami byly původně

osázeny jednotlivé zahrady (soukromá

zahrada knížete-biskupa, okrasná zahrada, krajinný park), kdo byl zahradním architektem, odkud pocházely

sochy v parku a kdo byli jejich autoři

nebo co se stalo s Thunovou pozůstalostí (hudební automaty, nábytek,

obrazy) a knihovnou, které nebyly po

jeho smrti inventarizovány. n red

i5

Celý rozhovor najdete na

www.ipetka.cz