Pětka
květen /2019
rozhovor
Převozník pražský a ředitel
firmy Pražské Benátky Zdeněk Bergman:
Na chatu jezdím člunem
Zdeňka Bergmana, převozníka pražského, který
provozuje firmu Pražské Benátky, to k vodě a lodím
táhlo od dětství. „Od té doby, co jsem pobral jakékoli
vědomí, myslím na krásné lodě a historii. Vždy jsem
chtěl být námořníkem a archeologem, takže jsem se
stal převozníkem u Karlova mostu a také ředitelem
Muzea Karlova mostu,“ vypráví s úsměvem.
V
yhlídkové plavby po Čertovce
začal nabízet se dvěma loděmi
v roce 1993. Dnes společnost
zaměstnává kolem stovky lidí a její
flotilu nadšeně využívají tisíce pasažérů. Přístaviště pod Křížovnickým
náměstím otevřel o šest let později,
v roce 2007 k 650. výročí založení
Karlova mostu zahájil provoz stejnojmenného muzea. Před deseti lety
obnovil tradice vodních Svatojánských
slavností Navalis.
Můj děda byl rybář a zároveň učitel
dějepisu a češtiny. Já vyrůstal na chatě
u prarodičů přímo na břehu Velkého
rybníka u Karlových Varů a prázdniny
trávil stavěním mol a opravováním
plachetnic, plachtěním a veslováním.
Druhý děda – architekt – mě naučil
kreslit a projektovat. Od roku 1995
jsem studoval vodní stavby, vodní
hospodářství na stavební průmyslovce
v Dušní. To byl náročný ústav, který mi
dal úplně nejvíc. Vysokou školu jsem
nedokončil, začal jsem s plavbami.
Rádi bychom po Karlštejn
splavnili Berounku pro
rekreační a sportovní
plavbu.
16
n Pražské Benátky nejsou jen přívozy. Můžete se pochlubit salonní
rychlolodí Nepomuk…
n Přívozy se dnes staly téměř nedíl-
nou součástí pražské dopravy. Lidé
si na ně ale asi museli zvyknout…
Zdeněk Bergman
s kapitánem
Mariem Juhasem
Tehdejší primátor Pavel Bém pochopil
smysl přívozů, byl iniciátorem, který
je chtěl integrovat do pražské dopravy.
Začali jsme přívozem Sedlec–Zámky,
rok nato přišla na řadu Podbaba–Podhoří. Sloužily nejen lidem, kteří si po
vodě krátili cestu do práce, o víkendech a odpoledních je pak využívali ti,
kteří jezdili po tamní cyklostezce.
Přívoz byl nový způsob dopravy, na
který už Pražané zapomněli, ale zvykli
si. Například obsazenost přívozu P5
mezi Výtoní, Císařskou loukou a náplavkou Smíchov rok od roku roste.
Foto: Elena Gorbunova
n Kde vlastně začala vaše cesta
k lodím a vodě?
Historicky v Praze fungovalo přes
50 přívozů. Největší boom zaznamenaly v době průmyslové revoluce, a to
mezi Výtoní a smíchovským nábřežím. V místě Jiráskova a Palackého
mostu, které tam tenkrát ještě nestály,
bylo potřeba dopravovat cestující do
práce, když na Smíchově začaly fungovat továrny.
Jde o nejstarší osobní loď v Praze,
z roku 1933. Je unikátní a jezdí na ní
i unikátní kapitán Mario Juhas, který
se narodil v Belgii, kde loď i postavili. Akorát je mu o deset let méně.
Nepomuk pohání dvoudobý čtyřválec
Sulzer, který se zapaluje doutnáky a je
o čtyři roky starší než plavidlo samotné. Pravděpodobně se jedná o jediný
kontinuálně provozovaný motor
Sulzer švýcarské výroby na světě. Loď
jsem před lety objevil na internetu
a vůbec jsem netušil, že se jmenuje
Nepomuk. To jsem se dozvěděl až na
místě. Podařilo se mi ji koupit až na
druhý pokus, do Prahy jsem ji přivezl
v roce 2006. Nemáme pravidelné jízdy,
protože ta loď je historický unikát, jezdíme pouze na objednávku. V místě
jejího přístaviště křížovníci s červenou
hvězdou podle legendy tělo svatého
Jana Nepomuckého vyzdvihli z vody
a k uctění jeho památky tam každoročně pořádáme Svatojánské slavnosti
Navalis.
n Vymyslel jste, jak bude vypadat
dřevěný patentní člun Vodouch, který
provozují Pražské Benátky?
Všechno, co provozuji, lodě, přístaviště, kromě Nepomuku, lodi Alka
a dvou gondol, projektuji a designuji,
protože nic jiného neumím. Mám
utkvělou představu, jak by loď měla
vypadat, a to na základě studia a vědomostí, jak lodi vypadaly v 19. století,
a také nautických znalostí, protože v té
době měly minimální ponor a mohly
na mělké řeky. Vzhled Vodouchů
odpovídá do všech detailů právě
tradici konce 19. století. Malý ponor
Vodouchů nám umožňuje plout do
Čertovky a do vodního podzemí Sta-