Pětka

květen /2019

rozhovor

Převozník pražský a ředitel

firmy Pražské Benátky Zdeněk Bergman:

Na chatu jezdím člunem

Zdeňka Bergmana, převozníka pražského, který

provozuje firmu Pražské Benátky, to k vodě a lodím

táhlo od dětství. „Od té doby, co jsem pobral jakékoli

vědomí, myslím na krásné lodě a historii. Vždy jsem

chtěl být námořníkem a archeologem, takže jsem se

stal převozníkem u Karlova mostu a také ředitelem

Muzea Karlova mostu,“ vypráví s úsměvem.

V

yhlídkové plavby po Čertovce

začal nabízet se dvěma loděmi

v roce 1993. Dnes společnost

zaměstnává kolem stovky lidí a její

flotilu nadšeně využívají tisíce pasažérů. Přístaviště pod Křížovnickým

náměstím otevřel o šest let později,

v roce 2007 k 650. výročí založení

Karlova mostu zahájil provoz stejnojmenného muzea. Před deseti lety

obnovil tradice vodních Svatojánských

slavností Navalis.

Můj děda byl rybář a zároveň učitel

dějepisu a češtiny. Já vyrůstal na chatě

u prarodičů přímo na břehu Velkého

rybníka u Karlových Varů a prázdniny

trávil stavěním mol a opravováním

plachetnic, plachtěním a veslováním.

Druhý děda – architekt – mě naučil

kreslit a projektovat. Od roku 1995

jsem studoval vodní stavby, vodní

hospodářství na stavební průmyslovce

v Dušní. To byl náročný ústav, který mi

dal úplně nejvíc. Vysokou školu jsem

nedokončil, začal jsem s plavbami.

Rádi bychom po Karlštejn

splavnili Berounku pro

rekreační a sportovní

plavbu.

16

n Pražské Benátky nejsou jen přívozy. Můžete se pochlubit salonní

rychlolodí Nepomuk…

n Přívozy se dnes staly téměř nedíl-

nou součástí pražské dopravy. Lidé

si na ně ale asi museli zvyknout…

Zdeněk Bergman

s kapitánem

Mariem Juhasem

Tehdejší primátor Pavel Bém pochopil

smysl přívozů, byl iniciátorem, který

je chtěl integrovat do pražské dopravy.

Začali jsme přívozem Sedlec–Zámky,

rok nato přišla na řadu Podbaba–Podhoří. Sloužily nejen lidem, kteří si po

vodě krátili cestu do práce, o víkendech a odpoledních je pak využívali ti,

kteří jezdili po tamní cyklostezce.

Přívoz byl nový způsob dopravy, na

který už Pražané zapomněli, ale zvykli

si. Například obsazenost přívozu P5

mezi Výtoní, Císařskou loukou a náplavkou Smíchov rok od roku roste.

Foto: Elena Gorbunova

n Kde vlastně začala vaše cesta

k lodím a vodě?

Historicky v Praze fungovalo přes

50 přívozů. Největší boom zaznamenaly v době průmyslové revoluce, a to

mezi Výtoní a smíchovským nábřežím. V místě Jiráskova a Palackého

mostu, které tam tenkrát ještě nestály,

bylo potřeba dopravovat cestující do

práce, když na Smíchově začaly fungovat továrny.

Jde o nejstarší osobní loď v Praze,

z roku 1933. Je unikátní a jezdí na ní

i unikátní kapitán Mario Juhas, který

se narodil v Belgii, kde loď i postavili. Akorát je mu o deset let méně.

Nepomuk pohání dvoudobý čtyřválec

Sulzer, který se zapaluje doutnáky a je

o čtyři roky starší než plavidlo samotné. Pravděpodobně se jedná o jediný

kontinuálně provozovaný motor

Sulzer švýcarské výroby na světě. Loď

jsem před lety objevil na internetu

a vůbec jsem netušil, že se jmenuje

Nepomuk. To jsem se dozvěděl až na

místě. Podařilo se mi ji koupit až na

druhý pokus, do Prahy jsem ji přivezl

v roce 2006. Nemáme pravidelné jízdy,

protože ta loď je historický unikát, jezdíme pouze na objednávku. V místě

jejího přístaviště křížovníci s červenou

hvězdou podle legendy tělo svatého

Jana Nepomuckého vyzdvihli z vody

a k uctění jeho památky tam každoročně pořádáme Svatojánské slavnosti

Navalis.

n Vymyslel jste, jak bude vypadat

dřevěný patentní člun Vodouch, který

provozují Pražské Benátky?

Všechno, co provozuji, lodě, přístaviště, kromě Nepomuku, lodi Alka

a dvou gondol, projektuji a designuji,

protože nic jiného neumím. Mám

utkvělou představu, jak by loď měla

vypadat, a to na základě studia a vědomostí, jak lodi vypadaly v 19. století,

a také nautických znalostí, protože v té

době měly minimální ponor a mohly

na mělké řeky. Vzhled Vodouchů

odpovídá do všech detailů právě

tradici konce 19. století. Malý ponor

Vodouchů nám umožňuje plout do

Čertovky a do vodního podzemí Sta-