Pětka

květen /2019

rozhovor Převozník pražský a ředitel firmy Pražské Benátky Zdeněk Bergman:

Na chatu jezdím člunem Zdeňka Bergmana, převozníka pražského, který provozuje firmu Pražské Benátky, to k vodě a lodím táhlo od dětství. „Od té doby, co jsem pobral jakékoli vědomí, myslím na krásné lodě a historii. Vždy jsem chtěl být námořníkem a archeologem, takže jsem se stal převozníkem u Karlova mostu a také ředitelem Muzea Karlova mostu,“ vypráví s úsměvem.

V

yhlídkové plavby po Čertovce začal nabízet se dvěma loděmi v roce 1993. Dnes společnost zaměstnává kolem stovky lidí a její flotilu nadšeně využívají tisíce pasažérů. Přístaviště pod Křížovnickým náměstím otevřel o šest let později, v roce 2007 k 650. výročí založení Karlova mostu zahájil provoz stejnojmenného muzea. Před deseti lety obnovil tradice vodních Svatojánských slavností Navalis.

Můj děda byl rybář a zároveň učitel dějepisu a češtiny. Já vyrůstal na chatě u prarodičů přímo na břehu Velkého rybníka u Karlových Varů a prázdniny trávil stavěním mol a opravováním plachetnic, plachtěním a veslováním. Druhý děda – architekt – mě naučil kreslit a projektovat. Od roku 1995 jsem studoval vodní stavby, vodní hospodářství na stavební průmyslovce v Dušní. To byl náročný ústav, který mi dal úplně nejvíc. Vysokou školu jsem nedokončil, začal jsem s plavbami.

Rádi bychom po Karlštejn splavnili Berounku pro rekreační a sportovní plavbu.

16

n Pražské Benátky nejsou jen přívozy. Můžete se pochlubit salonní rychlolodí Nepomuk…

n Přívozy se dnes staly téměř nedíl-

nou součástí pražské dopravy. Lidé si na ně ale asi museli zvyknout…

Zdeněk Bergman s kapitánem Mariem Juhasem

Tehdejší primátor Pavel Bém pochopil smysl přívozů, byl iniciátorem, který je chtěl integrovat do pražské dopravy. Začali jsme přívozem Sedlec–Zámky, rok nato přišla na řadu Podbaba–Podhoří. Sloužily nejen lidem, kteří si po vodě krátili cestu do práce, o víkendech a odpoledních je pak využívali ti, kteří jezdili po tamní cyklostezce. Přívoz byl nový způsob dopravy, na který už Pražané zapomněli, ale zvykli si. Například obsazenost přívozu P5 mezi Výtoní, Císařskou loukou a náplavkou Smíchov rok od roku roste. Foto: Elena Gorbunova

n Kde vlastně začala vaše cesta k lodím a vodě?

Historicky v Praze fungovalo přes 50 přívozů. Největší boom zaznamenaly v době průmyslové revoluce, a to mezi Výtoní a smíchovským nábřežím. V místě Jiráskova a Palackého mostu, které tam tenkrát ještě nestály, bylo potřeba dopravovat cestující do práce, když na Smíchově začaly fungovat továrny.

Jde o nejstarší osobní loď v Praze, z roku 1933. Je unikátní a jezdí na ní i unikátní kapitán Mario Juhas, který se narodil v Belgii, kde loď i postavili. Akorát je mu o deset let méně. Nepomuk pohání dvoudobý čtyřválec Sulzer, který se zapaluje doutnáky a je o čtyři roky starší než plavidlo samotné. Pravděpodobně se jedná o jediný kontinuálně provozovaný motor Sulzer švýcarské výroby na světě. Loď jsem před lety objevil na internetu a vůbec jsem netušil, že se jmenuje Nepomuk. To jsem se dozvěděl až na místě. Podařilo se mi ji koupit až na druhý pokus, do Prahy jsem ji přivezl v roce 2006. Nemáme pravidelné jízdy, protože ta loď je historický unikát, jezdíme pouze na objednávku. V místě jejího přístaviště křížovníci s červenou hvězdou podle legendy tělo svatého Jana Nepomuckého vyzdvihli z vody a k uctění jeho památky tam každoročně pořádáme Svatojánské slavnosti Navalis.

n Vymyslel jste, jak bude vypadat dřevěný patentní člun Vodouch, který provozují Pražské Benátky?

Všechno, co provozuji, lodě, přístaviště, kromě Nepomuku, lodi Alka a dvou gondol, projektuji a designuji, protože nic jiného neumím. Mám utkvělou představu, jak by loď měla vypadat, a to na základě studia a vědomostí, jak lodi vypadaly v 19. století, a také nautických znalostí, protože v té době měly minimální ponor a mohly na mělké řeky. Vzhled Vodouchů odpovídá do všech detailů právě tradici konce 19. století. Malý ponor Vodouchů nám umožňuje plout do Čertovky a do vodního podzemí Sta-