Vltavský převozník Milan Tulach

Kromě velké vody nás nic nezastaví

12

Pětka DUBEN /2025

ROZHOVOR

VLTAVSKÝ PŘEVOZNÍK MILAN TULACH:

Kromě velké vody

nás nic nezastaví

D

o systému Pražské integrované

dopravy na rozdíl od ostatních

pražských přívozů ale nespadá,

takže pasažéři, kteří se chtějí vydat

touto cestou, si musejí koupit jízden-

ku. Od dubna by měla stát čtyřicet

korun.

Vmetropoli funguje šest přívo-

zů, atak se Tulach, stejně jako jeho

kolegové na palubách plavidel střídají.

Některé plují celý rok, jiné jen během

sezony, která trvá od konce března

do závěru října. „Je to různé, jak je

potřeba,“ odpovídá na otázku, kde

všude lidi vozí.

n Ani vzimě tedy nezahálíte?

Jezdíme imimo sezonu. Některé pří-

vozy zůstávají vprovozu celý rok, ato

P1 na severu metropole mezi Sedlcem

aZámky aP2 na trase VPodbabě–

Podhoří. Pražské Benátky pak také

celoročně vypravují lodě sturisty na

oblíbenou Čertovku.

n Přilnula vám některá trasa víc

ksrdci?

Právě P1 aP6 mezi Lahovičkami

aModřany. To jsou takové klidné

oázy, kde se dá irelaxovat. Mezi Pra-

hou5 aPrahou2 je to někdy, obzvlášť

ovíkendech, masakr. Přívoz mezi

stanicemi Císařská louka, Kotevní

aVýtoň bývá během sezony velice

vytížený. Na Císařské louce jsou totiž

dva karavankempy, golfové hřiště are-

staurace, takže se někdy sejde na jeden

spoj třeba šedesát lidí na obou zastáv-

kách. Loď přitom pojme dvanáct osob.

Převézt je na druhou stranu vám pak

trvá ihodinu. Ahádky nebývají vý-

jimkou. To je ta nepříjemnější stránka

práce slidmi.

Naopak někdy jezdíme prázdní,

musíme dodržovat jízdní řád, takže

vyplouváme, ikdyž nikdo vtu chvíli

na břehu nestojí.

n Jak odpočíváte?

Vlastním dvě lodě, sedmimetrovou

kajutovou spřívěsným motorem

amotorový člun, takže když skončím

vpráci nebo mám dovolenou, skočím

na palubu avyrážím buď na Vltavu,

nebo jinam. Zrovna na začátku dubna

se chystám spartou lidí asedmi

plavidly na Odru aprojedeme kus

Evropy. Ikdyž bydlím uvody, kotvím

vpřístavu na Smíchově. Nejde jen

tak, kde vás napadne, přivázat loď za

sloup. Ana lodi jsem ive snu.

n Máte snad mezi předky nějaké

námořníky?

Otec smatkou to měli jako koníček.

Vroce 1968 si pořídili loď ajiné dovo-

lené srodiči než na vodě jsem nezažil.

n Kudy vedla vaše cesta do Praž-

ských Benátek?

Vyučil jsem se uČeskoslovenské plavby

labsko-oderské, která už dávno ne-

existuje. Škoda. Po vojně jsem vystřídal

spoustu zaměstnání, ale kvodě mě to

pořád táhlo. Místo uPražských Benátek

mi tenkrát dohodil kamarád. Hledali

lidi. Já měl průkaz na loď aběhem doby

jsem si dodělal kapitánské zkoušky,

abych mohl jezdit isvelkými plavidly.

Už jsem tady třináct let, takže kus živo-

ta. Aasi tady zůstanu až do důchodu.

n Co musí splnit zájemce, který by

se chtěl postavit ke kormidlu?

Na malé lodě stačí průkaz vůdce ma-

lého plavidla aradiozkoušky, protože

každá loď je vybavená vysílačkou.

Projdete roční praxí ana Státní pla-

vební správě kurzem. Tam vám vystaví

Pracuje na vodě, svltavskou hladinou spojil

isvého koníčka. Bydlí vTroji asi tři metry od řeky

sdvěma přívozy téměř na dohled. „Vodu mám vkrvi,“

usmívá se převozník společnosti Pražské Benátky

Milan Tulach ukormidla lodě Kazi, která spojuje

smíchovskou náplavku aVýtoň.

Přívoz zVýtoně

na Smíchov funguje

od dubna do října

Na lodi jsem ive snu, říká převozník Milan Tulach