Pětka
www.ipetka.cz
jsou youtubeři, kteří dokážou ty děti
úplně masírovat až vymývat mozek.
Když nebudeš mít tyhle boty a tenhle vohoz, tak jsi v partě úplně „out“
a podobně. Pak člověk musí umět
tomu dítěti vysvětlit, že tímhle se lidi
posuzovat nemají. Že jsou jiný hodnoty
než rádoby trendy boty za tisíce. V tom
mně přijde ta doba pro děti složitější.
I pro nás jako rodiče. A opatření kolem
covidu tomu zrovna nepomohla.
n Myslíš zavřené školy a pro jistotu
i zákaz sportování?
Já už se k tomu nechci moc vracet.
V prosinci jsem na tohle téma vydala
knihu, a to myslím už stačilo. Ale pro
děti to byl obrovský zásah do života.
Mnohonásobně větší než do života dospělých. Ale to už jsem říkala
mnohokrát a na sociálních sítích jsem
dostala svoje. To se až někdy divím,
kde se v lidech bere taková zloba a že
jsou schopní ji takhle přes sociální síť
ventilovat.
n Protože ti to nemusí říkat do očí…
Protože kdyby to museli říct do očí,
tak to neřeknou. To je trochu zrůdnost
těch sociálních sítí.
n Sociální sítě si ty posty samy
skou zahradou, s bazénem a hřištěm. Vždycky jsme na ni u babičky
a dědečka koukali a podařilo se nám
domluvit, že tam holky vzali. No a čtyři roky jsme tam holčičky vozili, tedy
hlavně manžel. A jsou to hrozně hezký
vzpomínky. Na školku, na holky, když
byly malé, a taky na mládí. Bylo to
fajn a jsem za to dodneška ráda, že
tam holky mohly chodit.
n Když jsme se dotkli dětí, byť víme,
že nejsou nadšené, když o nich maminka hovoří veřejně. Dělají radost?
Dělají. Jsem ráda, že se holkám
v životě daří, že mají skvělé partnery.
Mně šlo vždycky o to, abych z nich
vychovala v první řadě slušný lidi.
Aby každý, kdo je pozná, řekl, to jsou
fajn holky, slušný, srdečný, pracovitý,
skromný. A to samé se samozřejmě
snažím i u syna. Ale teď je ten věk,
bude mu 13 let, trochu složitější
(smích). Má svoje chvilky, kdy má
pocit, že je na něm pácháno příkoří,
a řeší to hodně nahlas, nebo mě plácá
po zádech a říká „klid, kámo“, když se
dohadujeme o nějakých školních věcech. Ale jinak je ke mně až galantní.
Když večer přijde, dá mi pusu a řekne
„maminko, já tě mám tak rád“, a že
jsem na něj hodná, tak to je moc hezký. A doufám, že z něj vyroste slušnej
člověk a fajn chlap.
n Vidíš nějaké rozdíly ve výchově
holek a kluka?
Hele, je to úplně jiný. Přiznám se, že
pro mě jako pro ženu je mnohem těžší
vychovávat kluka. Je to o větší toleranci a trpělivosti, ale tu já mám. Ještě nás
samozřejmě čeká puberta, kterou třeba holky měly úplně pohodovou. Děsí
mě teď ten virtuální svět, ve kterém
děti vyrůstají, sociální sítě, ze kterých
je mně někdy až fyzicky špatně. Ale
snažím se nabízet alternativu. Cestujeme, mluvíme spolu, tak to snad padne
na úrodnou půdu. Ale čekají nás ještě
krušná léta. První mejdan, první
zkušenost s pitím. To by měl zafungovat jeho otec, na kterého si opravdu ve
vztahu k synovi nemůžu v nejmenším
stěžovat. Já si myslím, že když už to
musí přijít, tak by se měl syn poprvé
opít s tátou, který pro to bude mít
lepší pochopení. Tohle mě trochu děsí,
že doba je teď taková zběsilá, a že je
mnohem více nebezpečí pro ty mladé,
než bylo za nás.
n Myslíš okřídlené „tohle za našich
mladých let nebývalo“?
Přesně. Kolikrát se přistihnu, že říkám
to samý, jako říkávala babička. Asi máš
pravdu, že každá doba má svoje. Na mě
je tahle doba někdy až moc dynamická.
Když holky dostaly v patnácti první
počítač, to bylo něco! A úplně jinak ho
používaly. Dneska o pár let později už
má každej v ruce chytrej telefon a děti
spolu komunikují skrze sociální sítě,
i když sedí kousek od sebe nebo dokonce u jednoho stolu. A další kapitola
nepíšou… Ale pojďme na něco optimističtějšího, slyšel jsem o turné
Stromboli. Jako fanoušek jsem už
nedoufal…
Dcery pod
Strahovem
chodily do
nádherné
školky
s obrovskou
zahradou,
s bazénem
a hřištěm.
No, na tom výročním koncertu v O2
aréně jsi byl, ne? (Výroční koncert ke
30 letům Stromboli, pozn. autora)
n Byl.
To bylo v prosinci 2014. My jsme
vůbec nevěřili, že bychom to dokázali
vyprodat. Že pořád jsou u nás a na
Slovensku lidi, kteří tu dobu s námi
prožili, a dodneška potkávám lidi
z různých sfér a oborů, že Stromboli
pro ně v té době „něco“ znamenaly.
A od toho koncertu se nám pravidelně ozývali promotéři, že by chtěli
koncert. Takže jsme pak něco odehráli
a přišla asi dva roky pauza. A v roce
2020 jsme připravili větší sérii koncertů, ale to nám vzal covid a v roce 2021
jakbysmet. Takže na to došlo až teď,
ale hrozně se na to těšíme a snad si to
s lidma užijeme. Asi už naposledy.
n Proč naposledy?
Už jsme starý (šeptem). Někomu už
se nechce dělat muziku úplně na plno.
A upřímně já o tom taky zrovna v případě Stromboli přemýšlím. U zpěvačky je to obzvlášť citlivé téma věku.
A pravda je, že Stromboli jsou hlavně
z doby, kdy jsem byla mladá holka
v plný síle. A to na pódiu už v tomhle
věku těžko okecáš. Myslím si, že jde
trochu i o důstojnost. V určitým věku
už je prostě dobrý si říct, hele na tohle
už nemám. Ale je to taky svým způsobem umění si to přiznat. n sb
17