Pětka

DUBEN /2022

HISTORIE

SMÍCHOV

Klášter

Zahrada

Panny Marie

Z období středověku je dochován jen velmi omezený

počet zpráv zachycujících dění na území dnešní

páté městské části. Patří k nim také zmínka o ujednání,

jímž český panovník Jan Lucemburský

za 400 kop grošů odkoupil na Smíchově dvůr

se sady, pozemky a mlýny při řece Vltavě.

T

o vše manžel Elišky

Přemyslovny věnoval

mnichům kartuziánského

řádu, kteří jižně od současného

Arbesova náměstí vybudovali

rozsáhlý klášterní areál nazvaný

Hortus Sanctae Mariae, Zahrada

Panny Marie, jehož součástí se

stal i impozantní kostel. Zakládací listina nese datum 1. února

1342 a letos si připomínáme 680

let od této události.

Kartuziáni v ústraní

Jednalo se o první konvent kartuziánů na území Českého krá-

lovství. Kartuziánský řád mnichů

a jeptišek založil sv. Bruno v roce

1084 a pojmenován byl po pohoří ve Francii La Chartreuse, kde

vznikl vůbec první z řádových

klášterů. Oděv kartuziánů dodnes sestává z hábitu bílé barvy,

řemene a škapulíře s kapucí.

V klášterní řeholi se inspirovali

benediktiny a jejich heslo zní

Stat crux dum volvitur orbis,

tedy Kříž stojí, i když se svět kymácí. Hlavním posláním mnichů

byla služba Bohu prostřednictvím práce a modlitby. Na rozdíl

od benediktinů trávili kartuziáni

větší část dne v poustevnickém

odloučení. Zabývali se meditací

v ústraní – ať už ve své klášterní

cele nebo v přilehlé zahrádce.

Proč se Jan Lucemburský,

v jehož světáckém životě se do

této doby s podporou klášterů

příliš často nesetkáme, rozhodl

k takto štědré donaci, není zcela

zřejmé, ale údajně jej k tomu

pohnulo úmrtí milované dcery

Markéty. Tehdy již zcela slepý

král se začal oddávat zbožnému

životu a za obdarování kláštera výsadami, ale i „poctivou

živností, klenoty mnohými

a jinými kostelními ozdobami“

žádal pravidelné zádušní mše za

své blízké.

Protihusitská nálepka

Vedle zakoupeného dvora, mlýnů a pozemků král kartuziánům

daroval i 2000 hřiven stříbra

z „důchodu hor a mince Kutnohorské“ a ke stavbě konventu

věnoval dřevo z královských

lesů. Areál měl zajistit příbytek pro převora a čtyřiadvacet

řeholníků a kolem konventu

se plánovala „slušná a pevná

ohrada“. Zároveň Jan udělil

kartuziánům řadu výsad, včetně

vyjmutí ze zemské justice, zřízení samostatné jurisdikce nad

poddanými kláštera, odpuštění

Jedna z královských listin

stvrzujících privilegia

udělená smíchovským

kartuziánům v roce 1342

daní a celních poplatků

nebo zajištění zvláštní královské

ochrany nad institucí založenou

pro Boha, Pannu Marii a svaté

Václava, Víta a Vojtěcha.

Veškerá obdarování a výsady

potvrdil smíchovským kartuziánům po otcově smrti i nový

vládce Karel IV. Za jeho vlády

se změnila hospodářská politika

zdejších kartuziánů. Dosud

hospodařili mniši ve vlastní režii,

ale na sklonku vlády Karla IV.

Oděv kartuziánů dodnes sestává z hábitu bílé

barvy, řemene a škapulíře s kapucí.

Busta Jana Lucemburského, zakladatele kartuziánského kláštera na Smíchově

26