Strana 18
zujeme jim věci. Pak těm odvážnějším
řekneme, že si mohou včely pohladit.
Mezi včelami můžeme vzít trubce,
který nemá žihadlo. Najednou se
udětí stane, že začnou být zvědavé.
n Včela pozná, když se člověk bojí,
ana základě toho ho píchne?
No ona spíše reaguje trošku jinak.
Zvedá zadeček, bzučí avy, když se bo-
jíte, tak jinak voníte. Včely také reagují
na parfémy či aviváže.
n Poznají vás včely?
Na to žijí moc krátce, ale můj oblek
voní svým způsobem adíky tomu, že
se nebojím, tak dostanu méně žihadel.
n Vsoučasnosti se věnujete také
novému projektu návratu brtí do
pražských lesů. Očem je?
Je to chov včel blízkých přírodě,
pod pojmem brť se skrývá dutina ve
stromě. Vpřípadě, že strom porazíte
auříznete jeho část sdutinou, tak
se jedná oklát. Když to zase vezme-
te apřivážete na jiný statný strom,
tak se opět jedná obrť. My jsme se
inspirovali polskými brtníky, zhotovili
jsme si pár brtí anásledně bychom je
chtěli rozmístit po pražských lesích
stím, že bychom je monitorovali, tedy
brali vzorky včel amedu. Díky tomu
budeme zkoumat, jak budou včely
prosperovat apřežívat.
n Jak dlouho bude projekt trvat?
Bude to na rok apůl, jeho součástí
je monitoring, naučné tabule poblíž
brtí aosvěta. Chceme sdětmi brtě
navštěvovat, na místě budeme moci
ukrojit kus plástve aochutnat. To je
ten nejcennější med, snímž včely
umějí zacházet.
n Co plánujete sbrtěmi na jaře?
Jednotlivé brtě budeme za pomoci
stromolezců osazovat sminimální
technikou. Brtí máme šest, ale včerv-
nu či včervenci budeme dělat víken-
dový kurz (školení), jehož součástí
bude tvorba brtí.
n Vjaké výšce brtě budou?
Tři až čtyři metry.
n Je projekt vČeské republice
ojedinělý?
Nevím otom, že by unás takový
projekt někdo měl. My jsme chtěli brtě
vyzkoušet současně smonitoringem,
kterým zjistíme, jestli včely vtakovém
prostředí přežijí.
n Nemůže vám takové volně žijící
včely někdo ukrást?
Tady vPraze se včely nekradou. Pokud
by je na mém stanovišti na Vidouli
někdo ukradl, tak bych řekla, že si je za-
sloužil. Ta cesta sobsazeným úlem tam
byla tak strašná, že si to neumím před-
stavit. Už se mi stalo, že jsem usvého
úlu našla zapalovač acigarety, kouřem
se zřejmě potenciální zloději snažili
včely uklidnit, asi si to ale rozmysleli.
n Když budou brtě rozmístěny
vlese, budou včely produkovat lesní
med?
Lesní med neboli medovicový med je
látka, kterou vylučuje drobný hmyz,
například mšice, jež sají rostlinnou
šťávu, tu následně sbírají včely anosí
do úlů. Lesní med tedy není znektaru
rostlin, ale jedná se omízní šťávu.
Vlese můžete mít květový, smíšený
ilesní med.
n Co říkáte na umělý chov čmelá-
ků, který se nabízí kprodeji ipřes
internet?
Nedají se chovat všechny typy
čmeláků abyla bych stím opatrná.
Vokamžiku, kdy máte nový včelín
stěmito novými „dravými kluky“,
tak třeba nevíte, že někde vrohu vaší
zahrady bydlí váš mírnější čmelák
jiného druhu, který pak kvůli „novým
sousedům“ může vyhladovět.
n Dlouhá léta působíte vkomunit-
ním centru Hájovna, čemu se tam
věnujete?
Spolek vznikl vroce 2015 aodva
roky později se nám podařilo získat
Hájovnu. Postupem času jsme ji spo-
lečnou prací zkultivovali. Zapojují
se lidé zokolí. Potřebovali bychom
ale novou krev, aby nám chodily
maminky sdětmi. Přejeme si, aby si
tam maminky udělaly, co je zajímá,
třeba kroužek vyšívání, cvičení, amy
jim poskytli prostory. Centrum má
být neziskové avšeobecně prospěš-
né. Děláme tam také kurzy češtiny
pro ukrajinské maminky aspoustu
dalších akcí ve spolupráci sdalšími
spolky. n
ING. ARCH. DAGMAR ŠORMOVÁ
Vyrůstala ažije vPraze. Vystudovala architekturu
na ČVUT. Naposledy pracovala vInstitutu plánování
arozvoje města.
Včelaří desítky let, píše články opříbězích ahistorii
starých včelínů. Jako čerstvá důchodkyně
absolvovala střední včelařskou školu vBlatné.
Vždy se zajímala oochranu přírody, krajiny,
biodiverzity. Je zakládajícím členem spolku
Hradčanské včely, Včelařského spolku pro Prahu
aokolí, občanského Spolku Hájovna. Vedla turistický
oddíl. Na akcích Den země, Den včel ji určitě můžete
potkat ve včelařském stánku.
Protože celý život sportovala, vdobré kondici objíždí
svá stanoviště především na kole.
18
Pětka BŘEZEN /2024
ROZHOVOR
Foto: René Volfík
Foto: René Volfík