Praha, včelařů ráj
S architektkou Dagmar Šormovou se setkávám v jedné z kaváren na pražském Andělu. Nepřehlédnutelná starší dáma s laskavým úsměvem a velkou broží ve tvaru včely na svetru dává jasný signál, že je „včelí královnou“ se vším všudy.
PRAHA, VČELAŘŮ RÁJ
Včelám voním
aony se
mne nebojí
Sarchitektkou Dagmar Šormovou se
setkávám vjedné zkaváren na pražském
Andělu. Nepřehlédnutelná starší dáma
slaskavým úsměvem avelkou broží ve
tvaru včely na svetru dává jasný signál,
že je „včelí královnou“ se vším všudy. Její
medy získaly několik ocenění za nejlepší
kvalitu vČeské republice, přestože včelstva
pocházejí zrušné Prahy.
A
ktivně se věnuje iedukaci aod
letoška také vČesku ojedinělé-
mu projektu ochovu včel vbr-
tích čili vysoko položených dutinách
stromů, které už ve středověku patřily
ktradičním způsobům chovu včel.
n Lidé kvám nepřicházejí jen kvůli
včelám, kvůli čemu ještě?
Mám pocit, že lidé vdnešní době
podléhají jakési ekologické úzkosti
amnozí přicházejí stím, že to vyřeší
tím, že budou chovat právě včely.
Myslejí si, že budou soběstační. Ten
hlavní problém ale včely nevyřeší.
n Co je ekologická úzkost?
Klimatická změna, ztráta biodiverzity,
změna krajiny kolem nás… Všichni
poznají, že není vpořádku mít lán od
obzoru kobzoru, který nepřeletí ani
ptáček, natož pak včela samotářka.
n Chtějí chovem včel kompenzovat
dluh vůči přírodě?
Zcela určitě, stím se setkáváme velmi
často. Trend chovu včel přišel až
vposledních asi pěti letech aje stále
vzrůstající. Není to ale řešení úbytku
hmyzu, který tu vposledních třiceti
letech nastal. Naopak, chov včel to
může zkomplikovat. Tím, že dáte na
stanoviště hodně včelstev, tak včely
vyjídají potravu ostatnímu hmyzu
vokolí.
n Když ale lidé chtějí včelstva
nějakým způsobem podporovat, jak
mohou?
Určitě vysazováním medonosných
rostlin (zajistit potravu), zároveň je však
potřeba jim umožnit, aby měly kde
hnízdit. Hnízdišť pro hmyz máme málo.
Dobré je také zanechávat přirozené
anezpevněné cesty. Varuji ipřed hmy-
zími hotely zhobby marketů, neviděla
jsem žádný, který by opravdu pomáhal.
Většina znich je jen na okrasu, jejich
hloubka musí být alespoň 12centime-
trů, aby měly význam. Rozhodně bych
nezačala chovat včely, protože jich tady
máme dost. Tím, že tady dělám více než
deset let, tak vím ioněkolika černých
chovatelích, kteří ani nejsou přihlášeni,
což není vpořádku.
n Zimy jsou čím dál mírnější, jak ře-
šíte problém sčasným probouzením
včel právě tady vPraze, kde vzniká
kvůli zástavbě aenergetice takzvaný
městský tepelný ostrov?
VPraze je problém, že včely stále plo-
dují ina podzim. Je to proto, že tehdy
kvetou některé rostliny, například
břečťany. Včely dříve přestaly plodovat
vzáří či vříjnu, pak se to začalo posu-
novat směrem kzimnímu slunovratu,
sčímž souvisí včelí nemocnost. Jed-
nou znákaz je tzv.kleštík, představte
si ho jako včelí klíště, které přenáší
viry apatogeny podobně jako ulidí.
Zároveň dnes chováme včely vobsa-
hově mnohem větších úlech, než vja-
kých je chovali naši dědečkové, kteří
se skleštíkem nesetkávali. Ve velkých
včelstvech se nemoci rychleji šíří.
n Daří se vám během zimy kleštíka
zlikvidovat?
Existuje několik postupů, buď se úly
ošetřují chemicky, nebo můžete ošet-
řovat přírodními kyselinami, což je
dobrý způsob. Dále ho můžete potlačit
zoologickými metodami, kterými
uměle navodíte bezplodové období.
n Je kleštík vPraze hodně rozšířený?
Je po celé republice, dokonce se dostal
už ido Austrálie, která byla poslední
zemí, která ho na svém území neměla.
16
Pětka BŘEZEN /2024
ROZHOVOR
Snažíme se zbavit děti hrůzy
zvčelího píchnutí aalergie. Včela
je historicky součástí našeho života,
Marie Terezie svým patentem
doporučila chov včel školám.
Foto: René Volfík