Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 21

www.praha5.cz Pětka

chází zroku 1357 aprávě vtomto roce

je doložena zmínka, že „byl sezením“

na hradě zvaném Kugelweit, případně

Kukelweit, včeské verzi Kuglvajt, při-

čemž název odkazoval pravděpodobně

na kapuci (zlat. cuculla) atedy na tvar

opevněného sídla.

Kandidátů je vícero. Zříceninu

Kuglvajtu nalezneme vzápadních

Čechách nedaleko od Plzně, údajně

ale vznikl až roku 1361, adalší máme

vjižních Čechách uBudějovic. Zda ně-

který znich Dětřich vlastnil, prameny

neprozrazují. Navíc se při procházení

archivních dokumentů vdruhé polovi-

ně 19.století objevila zmínka oexis-

tenci dalšího hradu tohoto jména véře

Lucemburků– na Smíchově.

Zlaté období Osady sv.Jakuba

Za Karla IV. se Smíchov ještě nazýval

Osadou sv.Jakuba, případně Kartouzy,

aod poloviny 14.století zažíval zlatou

éru započatou založením rozlehlého

areálu kartuziánského kláštera, jenž

patřil khlavním kulturním cen-

trůmoblasti. Astimuloval inebývalý

hospodářský rozkvět. Areál kláštera,

pojmenovaný Zahrada Panny Marie,

stával někde mezi dnešní lokalitou

Na Knížecí aulicí Kartouzskou. Při

rozvoji areálu mohl panovník postavit

itento hrad coby opěrný bod, jak pro

ochranu zvětšujícího se předměstí,

tak pro důležitou obchodní cestu na

západ, po níž se ubírala icísařská

družina při cestě zpražského sídla na

Za ideální prostor pro stavbu

hradu pak lze určit návrší, kde je dnes

vystavěn klášterní komplex Sacre

Coeur. Navíc jsem na jednom zpro-

spektů zpočátku 17.století skutečně

vtěchto místech detekoval cosi, co

připomíná zbytky zříceniny. Smíchov-

ského hrádku? Možná. Vinice Elmul

by se pak mohla nacházet na svazích

vedle dnešního OC Nový Smíchov.

Je-li tomu tak, vysvětluje to inázev

lokality západně od dnešního náměstí

Kinských „UHradu“, přičemž toto

toponymum se asi přeneslo na nově

vystavěný dům na křížení ulic Štefá-

nikova aHolečkova. Alze jej dodnes

spatřit na nároží jeho fasády. n

Pavel Fabini

21

Karlštejn. Dodejme, že v50.letech

ještě nestálo malostranské opevnění

známé dnes jako Hladová zeď.

Stejně tak je ale možné, že si tuto

oblast pro své opevněné sídlo vybral

přímo Dětřich zPortic, vté době již

panovníkův provisor. Nebylo by to

ostatně nic neobvyklého uvysoce

postaveného reprezentanta duchovní-

ho stavu. Ipražští arcibiskupové měli

na Malé Straně vlastní opevněný dvůr

aSmíchov nebyl od Pražského hradu

daleko. Tvrz či hrad Dětřichovi mohly

sloužit až do jeho jmenování arcibis-

kupem vMagdeburku, odkuddále

podporoval lucemburskou politiku,

ato až do své smrti vroce 1367.

Mezi klášterem aKuglvajtem

Odalších majitelích záhadného

smíchovského hradu nic nevíme, ani

ookolnostech jeho zániku, nicméně

zmiňován je–nejspíš už jen jako

zřícenina– ještě v16.století. Pravdě-

podobně zpustl počátkem husitských

bouří, ať už při drancování avypálení

místního kartuziánského kláštera,

nebo při následujících válkách. Je

docela možné, že jej zbourali sami

Pražané, aby nesloužil za opěrný bod

armádám obléhajícím Malou Stranu.

Jedinou indicií pro bližší lokalizaci

je záznam zroku 1387, kdy plaský

klášter pronajal svou vinici zvanou

Elmul jistému Řehákovi zChuchle.

Pozemek vinice se měl rozprostírat

mezi klášterním areálem azalesněnou

horou, „na níž hrad Kukelweit jest“.

Vinice se jistě nenacházela daleko

od rozlehlého hospodářského areálu

plaského kláštera, jenž stával tam, co

je zahrada Kinských.

Podobizna Dětřichova patrona KarlaIV.

na votivním obrazu Jana Očka zVlašimi

Listina spečetí

Dětřicha, biskupa

mindenského,

zroku 1358

Za Karla IV. se Smíchov

ještě nazýval Osadou

sv.Jakuba, případně

Kartouzy, aod poloviny

14.století zažíval

zlatou éru započatou

založením rozlehlého

areálu kartuziánského

kláštera, jenž patřil

khlavním kulturním

centrůmoblasti.